Stát běžně dává veřejné zakázky firmám, nezveřejňujícím „povinné“ informace

I když mají zadavatelé veřejných zakázek povinnost uzavírat smlouvy jen s transparentními společnostmi, realita je často jiná. Každý rok jde na veřejné zakázky zhruba 600 miliard korun z veřejných rozpočtů, většina firem zapsaných v registru smluv však nezveřejňuje své finanční výkazy, přestože jim to ukládá zákon. Informuje o tom server Hlídacípes.org

Ministerstva, státní podniky či například města mají povinnost zveřejňovat své smlouvy s dodavateli v internetovém registru.

Za dobu existence registru smluv tam bylo evidováno necelých 32 tisíc firem a za rok 2016 informační povinnost nesplnily dvě třetiny z nich. Plyne to z analýzy poradenské společnosti Bisnode a Nadačního fondu proti korupci.

Téměř pětina dodavatelů zboží a služeb z registru smluv nesplnila informační povinnost ani jednou za poslední tři roky.

Miliardy na ulici

„Je zvláštní, když stát obchoduje s firmami, které se často záměrně vyhýbají zákonem stanovené informační povinnosti. Přitom neplnění informační povinnosti vytváří netransparentní podnikatelské prostředí, a navíc ještě vytváří prostor pro korupci,“ říká Petra Štěpánová z Bisnode.

„Tuto závažnou situaci lze jednoduše vyřešit zavedením pravidla, díky kterému společnosti neplnící informační povinnost nebudou moci získat veřejnou zakázku či dotaci. Toto opatření uleví rejstříkovým soudům, které jsou administrativně zatížené, a hlavně bude možné včas odhalit mnohé závažné kauzy,“ komentuje data Janusz Konieczny z Nadačního fondu proti korupci (NFPK).

©Bisnode a NFPK

Podle něj by se měla v Česku podstatně zvýšit vymahatelnost práva.

Dřívější analýza protikorupčního fondu například ukázala to, že rejstříkové soudy často nedostatečně využívají možnost udělení sankcí za neplnění informačních povinností.

Pokud by stát začal systematicky vymáhat pokuty za neplnění těchto povinnosti, mohl by podle výpočtů Bisnode získat nejméně 13,7 miliardy korun, ale možná až 256,3 miliardy korun dodatečných příjmů do státního rozpočtu.

Z hackatonu NKÚ

Na zajímavé souvislosti udělování veřejných zakázek upozornil i takzvaný hackaton, který se konal minulý týden na Nejvyšším kontrolním úřadu.

Kupříkladu počítačoví experti společnosti Profinit na základě dostupných otevřených dat upozornili na to, že skupina firem opakovaně soutěží u stejného zadavatele a jejich cenové nabídky se liší často o méně než procento, což je však statisticky velmi nepravděpodobné.

Data ukázala i to, že získá-li menší firma velkou dotaci, roste riziko, že v horizontu několika let skončí v likvidaci. Návratnost státních investic tak výrazně klesá.

Není zde článek celý?