Svět ruskýma očima 417

Alexej Pacholin

28. srpna 2017

Jeden ze dvou hlavních kandidátů na funkci prezidenta v Kyrgyzii Omurbek Babanov představil v interview pro časopis Expert svůj program rozvoje země. Zvláštní důraz položil na obrannou politiku a spolupráci týkající se bezpečnosti. Jeden z hlavních článků se týkal vojenské spolupráce s Ruskem, konkrétně se jednalo o ruskou leteckou základnu v Kantu. Ta zabezpečuje samotnou Kyrgyzii a přesto se všichni místní politici k její budoucnosti nestavějí kladně. Babanov patří k těm, kteří její zachování považují za potřebné. V zemi jsou čtyři ruské vojenské objekty: Letecká základna kolektivních sil rychlého nasazení CSTO v Kantu, výzkumná námořní vojenská základna ve městě Karakol na jezeře Issyk-Kul, uzel dálkové komunikace v Čaldovaru a seismická stanice v Mailuu Suu. V lednu 2017 se všechna čtyři zařízení spojila do jednotné vojenské základny RF.

Letecká základna v Kantu je důležitá pro RF i pro Kyrgyzii, která nemá vlastní letectvo ani PRO. Je proto při případném zostření vojenské a politické situace v regionu důležitá pro zajištění ze vzduchu (stát sousedí s Afghánistánem). Vojenské letectvo hraje zásadní roli v takových konfliktech, jako je boj s IS (ukázalo se v Sýrii). Obzvláště podstatné je to v hornatých oblastech, jako je Kyrgyzie (94 % území leží v nadmořské výšce vyšší než 1000 metrů, 40 % dokonce nad 3000 metrů). V takových podmínkách je omezená možnost použít obrněnou techniku a dělostřelectvo. Při nedávném jednání Biškeku a Moskvy prohlašoval současný prezident Atambajev, že po skončení dohody musí být základna zrušena, ovšem Putin jej upozornil, že základna zajišťuje bezpečnost samotné Kyrgyzie.

Podle Babanova je ruská letecká základna v Kantu zárukou bezpečnosti nejen Kyrgyzie, ale v mnohém i celé Střední Asie. Proto nechce žádné rušení základny, ale naopak si přeje další rozšiřování spolupráce Ruska a Kyrgyzie. Nebezpečí pro tohoto prezidentského kandidáta je v tom, že přítomnost RF zneužívají místní radikálové k podněcování nacionalistických nálad. Proto je navrhováno vytvořit společný formát vojenské spolupráce na podkladě CSTO, kdy budou mít všechny země zájem na stabilitě v regionu.

Zvláštní pozornost si zaslouží otázka umístění druhé ruské základny na jihu Kyrgyzie. Uvažuje se o ní dlouhou dobu, ale Karimov v Uzbekistánu s ní nesouhlasil. Po příchodu Mirzijojeva do funkce prezidenta Uzbekistánu se jeho vztahy se sousedními státy zlepšily. V červenci prohlásil současný prezident Kyrgyzie Atambajev, že se ruské základny na jihu země neobává. Má být na hranici s Tádžikistánem vzhledem ke složité situaci v tomto pohraničním regionu.

Babanov se ke druhé základně nevyjadřuje, přičemž chce skutečně posílit spolupráci v ochraně jižní hranice státu a připomíná obchod s drogami. Navrhuje vytvořit společná centra operativního zásahu pro ochranu těžko dostupných úseků hranice a jednotné centrum CSTO v boji proti obchodu s drogami v oblastech Oše a Batkenu. Centrum by mělo zahrnovat štáb, výukovou část, kolektivní protidrogové síly CSTO, laboratoř a analytické centrum. CSTO má zajistit kádry a techniku. Ovšem bez dokonalé kontroly hranic se opatření minou účinkem. Obchodníci s drogami mají kontakty na kyrgyzské bezpečnostní složky a mohou použít k dopravě paralelní cesty.

Zkušenost ruské pohraniční skupiny v Tádžikistánu ukazuje, že boj s afghánským drogovým obchodem je účinný jen tehdy, když kontrolu nad hranicí převezme RF. Před časem Dušanbe vehementně usilovalo o odchod ruských pohraničníků z afghánské hranice a odmítlo obnovení společné ochrany. V Kyrgyzii takové polovičaté řešení nelze připustit. Babanov to zřejmě ví a proto navrhl Kolektivní pohraniční stráž CSTO, která by vzala pod kontrolu hranici s Tádžikistánem. Pro Moskvu je aktuální boj s afghánskými drogami, protože se dostávají do Ruska, ale je jasné, že realizace plánu vyvolá odpor místních nacionalistů a islámských radikálů napojených na drogový obchod. Záminkou bude odpor proti „ruské hrozbě“.

Babanov musí ve způsobu odporu proti radikálnímu islámu kličkovat. Prudká kritika islamistů by mohla odklonit muslimský elektorát a na druhou stranu neutrální nebo proislámský postoj by odňal podporu těch, kteří islám nevyznávají, což je ruskojazyčná část obyvatel. Proto navrhuje vybudovat „světský stát s islámskou tradicí“. Chce tak nalézt rovnováhu pomocí „kulturních kořenů“ a „vytvoření vzdělané společnosti, začleněné do světového systému dělby práce“. Je to složité. V jeho návrhu je vedle islámských center výstavba mateřských školek a škol se státním programem výuky. Ovšem světská výuka je v Kyrgyzii velmi slabá a těžko překoná bariéru islamismu.

Babanov má celkem přitažlivé priority: posílení vojenské spolupráce s RF, vybudování protidrogového centra a společných pohraničních sil CSTO. Co se týká vybudování druhé ruské základny na jihu země a odporu proti radikálnímu islámu, je ostražitý. Situace v regionu zůstává složitá a pokud v sousedním Tádžikistánu dojde ke komplikacím, může být Kyrgyzstán pro Rusko, CSTO a EAES „druhou linií obrany“ pro zadržování radikálního islámu před postupem na sever. Zde může klíčovou roli sehrát spolupráce mezi Biškekem a Moskvou.

Převzato z Fondsk.ru

***

24. srpna 2017

Na severu Číny bylo objeveno velké ložisko plynu. V provincii Šan-Si byly nalezeny zásoby o objemu 545 miliard kubíků. V roce 2006 tam našli velké ložisko uhlí. Podle zástupce ředitele úseku pozemků a zdrojů provincie je v nalezišti 241  miliard kubíků uhelného plynu a 304 miliard kubíků břidlicového plynu. Region je druhý co do zásob uhlí a zásoby uhelného a břidlicového plynu v něm jsou odhadovány na 12,7 bilionu kubíků. Pátrání po plynu v Číně souvisí s úmyslem přejít na čistější zdroje energie.

Podle vedoucího analytika Fondu národní energetické bezpečnosti Juškova nezmaří otevření velkého ložiska  plány na vybudování plynovodu Síla Sibiře, ale zpochybní další obdobné projekty na zvýšení dodávek ruského plynu Číně. Expert uvádí: „Ohledně Síly Sibiře je již podepsán zvláštní předpis a dodávkám plynu nyní nic nehrozí.“ Projekt bude spuštěn koncem roku 2019. Každoročně bude dodáváno 38 miliard kubíků ruského plynu. Letos bude postaveno 1300 km plynovodu. Gazprom plánuje dodávat do Číny až 60 miliard kubíků plynu, avšak tento plán může nové čínské ložisko ohrozit. Čína již dříve jednání o nových projektech ohledně plynu odložila.

Pokud se čínské zásoby potvrdí, může stát z ložiska těžit ročně 50 miliard kubíků. Dnes by to byla čtvrtina celkové roční spotřeby, která činí 200 miliard kubíků. Zatím se dováží necelých 40 % a těžba se zvyšuje. Podle odhadu může v roce 2020 potřebovat 260 až 300 miliard kubíků, ale nemusí se to potvrdit, což se i dříve stalo. Ložisko v severní části Číny může dopomoci k přechytračení ruských projektů, které mají zdroje rovněž na severu. Analytik říká, že se to týká obzvláště plynu z plynovodu Sachalin – Chabarovsk – Vladivostok. Podle šéfa Gazpromu Millera se bude o těchto dodávkách jednat na podzim. Jde o 8 miliard kubíků.

O projektu Síla Sibiře (Altaj) ještě není co říci. Projekt předpokládá obejít plynovodem na severozápad Číny, přičemž hlavní spotřebitelé jsou na východě země. Juškov sděluje: „Vyžaduje to vybudování drahé infrastruktury přes celou zemi. Proto Čína žádá velmi nízké ceny za plyn a Gazprom na to nemůže přistoupit. Potřebuje paritu s evropskými cenami, jinak budou i společnosti z EU vyžadovat také pro sebe nízké ceny. Počítá se s tím, že plyn bude prostřednictvím Síly Sibiře dodáván do Číny ze stejných ložisek jako do Evropy.“

Převzato z Eadaily.com

***

Dmitrij Sedov

30. srpna 2017

Když byl dne 17. srpna 2014 sestřelen malajsijský letoun MH17, předalo Rusko v souladu s  protokolem ihned materiály v originále (nerozšifrované) z radarové kontroly vzdušné zóny, které holandští analytici, přes svoji veškerou moderní techniku a pomoc britských kolegů, nedokázali rozšifrovat. Nakonec o to požádali ruské specialisty. Byla to v průběhu tří let jejich jediná žádost k ruské straně.

Z materiálů vyplynulo, že na území vzbouřenců žádná zařízení Buk nebyla, ale že raketa byla vypálena z bojových území kontrolovaných letectvem Ukrajiny. To je dokumentováno. Ruskem rozšifrované materiály zřejmě nebudou zahrnuty do vyšetřování, stejně jako množství jiných, které se nehodí. Nejspíš tam nebude komunikace dispečera z dněpropetrovského leteckého uzlu s MH17, ani satelitní snímky tragédie z amerických špionážních družic.

Nezávislí odborníci poctivě navrhují stále nové vstupy, které mohou pomoci věci. V jednom takovém upozorňují, že  ukrajinská armáda má systémy Buk 1M a pro určenou komisi by bylo jednoduché prozkoumat, zda bylo alespoň z jednoho vystřeleno. Start Buku zanechává na rampě nesmazatelné ožehy, které nepřekryje ani nový nános barvy. Ovšem není naděje, že to bude akceptováno. Holandští  vyšetřovatelé by mohli zastírat do nekonečna, kdyby nedocházelo k novým informacím podle zásady, že šídlo v pytli neutajíš.

Profesor z univerzity v Sussexu, vyšetřovatel veřejné organizace Výbor na dohled proti nastupujícímu fašismu Kees van der Pijl dopsal knihu „Výstřel. Let MH-17, Ukrajina a nová studená válka“. Kniha přijde do prodeje v září. Profesor rozebírá tragédii z geopolitického hlediska a zabývá se otázkou, kdo měl z této katastrofy největší výhodu. Odpovídá, že Spojené státy, kterým to bylo záminkou k zavedení sankcí proti Rusku namířených proti ruskému odvětví plynu a blokujících zesilující roli Ruska na mezinárodní scéně.

Profesor uvádí následující argumenty:

  • Země BRICS den před tragédií uzavřely dohodu o vytvoření své banky, v níž USA vidí konkurenci MMF a Světové banky;
  • Vladimir Putin a Merkelová se bez účasti USA dohodli na nové koncepci urovnání krize na Ukrajině a začal reálný pokrok;
  • po zničení Boeingu se začalo řešit budování nástupiště pro aktivování činnosti amerických plynových společností v Evropě, aby bylo možno vytěsnit z trhu Evropské unie Rusko. Moskva musela odstoupit od výstavby Jižního proudu a definitivně se rozpadly vztahy s oficiálním Kyjevem, který se nakonec stal drobnou mincí ve špinavých komediích Západu.

Kniha bude vydána v němčině. Na její nabídku se nepřihlásilo ani jedno evropské nebo americké medium. Na trhu bude její osud smutný. Existuje několik způsobů jak produkci zneškodnit. Například kniha Big Breach (Velký rozkol) bývalého zaměstnance CIC Tomlinsona o zločinech této služby vydaná v angličtině v Moskvě v roce 2001 se do obchodů na Západě nedostala. Nákladní auta, která ji převážela přes Irsko do Londýna byla po cestě sledována a výtisky byly ihned skoupeny tajnými službami. Jakákoliv diskuse o ní nebyla připuštěna.

Jenže časy se mění. Tomlinson byl před šestnácti lety na útěku a musel se před svými kolegy ukrývat a tehdy nemohl udělat to, co nyní skupina profesora van der Pijla, která na internetu otevřela blog Der Abschuss Flug MH17 (Odstřel letu MH17). Kniha ještě nevyšla a blog se již plní návštěvníky. Znamená to, že se v Evropě šíří únava z tupé a lživé sebranky a její neschopnosti samostatně rozebírat události. Dosud nic takového v evropském prostředí nebylo. Kniha bude vyvolávat plno otázek, například:

  • Odkud Porošenko, který oznámil tragédii za 15 minut po události mohl vědět, že letadlo bylo sestřeleno ruskou raketou Buk?
  • Proč komise vyšetřovatelů nebere v úvahu výsledky zkušebního výbuchu makety Boeingu společností Almaz-Antej a odmítá přijmout účast na druhém pokusu?
  • Jaké byly motivy změny trasy MH17 ukrajinskými dispečery bezprostředně před tragédií?

Zda bude vláda blog blokovat a k čemu to povede, to bude jasné už v nejbližší době. Může dojít k zajímavému zvratu. Výsledkem působení blogu může být to, že práce holandské komise pro vyšetřování tragédie MH17 odhalí podstatu evropské demokracie a evropské justice a také ukáže, jaké temné síle tyto instituce slouží.

Převzato z Fondsk.ru

***

1. září 2017

Šlo prý o urážlivé jednání.

Třiapadesátiletý muž při jízdě příměstskou dopravou začal demonstrativně konzumovat špek před muslimkami v hidžábech. Poté, co si ženy přesedly jinam, šel za nimi, aby pojídání vepřového stále viděly. U soudu se hájil tím, že šel za nimi, aby se jim omluvil, pokud je urazil.

Byl obviněn z urážky citů muslimek a z vyvolávání nenávisti z rasového nebo národnostního důvodu, avšak druhý bod zrušili pro nedostatek důkazů. Ovšem za urážku muslimek vyfasoval pokutu 9 tisíc švédských korun (1120 USD) a navíc musí každé z postižených dam zaplatit 5 tisíc švédských korun (650 USD) jako kompenzaci morální újmy.

Převzato z News.mail.ru

Není zde článek celý?