Vše je opět jinak aneb Barmští muslimové si genocidu patrně zasluhují

Podle Tyla
se Barma s Rohingyi potýká nějakých 300 nebo 400 let a není to žádný med
s tím, že „Rohingyové jsou krystalickou ukázkou neslučitelnosti islámu
s jakoukoliv kulturou“. Tato neslučitelnost podle jeho mínění souvisí s migrací
Rohingyů do Barmy, kde „buddhističtí Rakhinové žili mírumilovně po tisíce let“,
což mají dokládat i zločiny muslimského etnika spáchané na rakhinských
buddhistech. Barmská muslimská menšina, jež je v Tylových očích patrně
zatížena dědičným hříchem, prý vyznává „wahhábismus alias salafismus“, tedy
extrémistickou náboženskou doktrínu Saúdské Arábie. Tyl svou facebookovou
filipiku zakončuje tvrzením, podle nějž se buddhistická Barma pouze brání
nesmiřitelnému džihádu Rohingyjských, a děsivou etnickou čistku Rangúnu hájí
těmito slovy: „No, takže holt – Maďaři staví ploty, Barmánci
kladou miny a jen my si myslíme, že „to přece bude dobrý“…“  

A nyní fakta,
tedy pokud fakta hrají v dezinformační mašinerii nějakou roli. Perzekuce
muslimů v Barmě/Myanmaru má hluboké kořeny sahající až do 11. století, tedy do doby, kdy se datuje příchod
prvních muslimů do této země. Oprese, která přetrvala celá staletí, měla různou
intenzitu a mnoho podob: od zákazů rituálních porážek dobytka přes zákazy
náboženských svátků až po vraždy a masakry obyčejných muslimů.

Pan Tyl se
chápe argumentačního štítu v podobě domnělých zlořádů muslimské migrace do
Barmy, avšak účelově píše jen o tom, co vyhovuje jeho rasistické zabedněnosti. Ano, je
pravda, že se Rohingyové během 2. světové války dopouštěli vážných zločinů na
rakhinských buddhistech, ale jak tato skutečnost souvisí s dnešní státně-teroristickou
kampaní barmské vlády, to je mi záhadou. Tyl navíc opomíjí skutečnost, že
v průběhu 2. světové války uprchlo z Barmy 40 tisíc Rohingyů.
K tomu došlo poté, co byli opakovaně masakrováni barmskými a japonskými vojsky.   

Státní
útlak, jemuž jsou barmští muslimové vystaveni celá desetiletí, vyvolal
zákonitou reakci. Etnické násilnosti v Rakhinském státě, kde většinu obětí tvořili
muslimové
,
v roce 2013 inspirovaly vznik Arakánské armády spásy Rohingyů (ARSA),
jejíž bojovníci o tři roky později zahájili koordinované útoky na policejní stanice a
vojenské základny. A třebaže existuje podezření, že v řadách ARSA bojují
také islamisté, neexistuje žádný důkaz o napojení povstalců na zahraniční islamistické skupiny.
Ostatně systematická represe vždy vydatně kypřila půdu pro extrémismus, byť v
současnosti žádný „wahhábismus alias salafismus“ barmský buddhismus neohrožuje.
Pan Tyl naprosto ignoruje skutečnost, že barmská vláda Rohingyům celá
desetiletí upírá státní příslušnost, což provází řada restrikcí a tvrdých opatření, kupříkladu nucené práce, konfiskace orné půdy,
omezení svobody pohybu či perzekuce ve vzdělávání. Rangún lapil Rohingye do
pasti extrémní chudoby, beznaděje a represe již před řadou let a útlak vyhnal
statisíce lidí z domovů. Před vypuknutím nového kola násilností žilo podle odhadů OSN v jihovýchodní Asii 420 tisíc rohingyjských
uprchlíků a 120 tisíc dalších bylo registrováno jako vnitřní vysídlenci. 

Vojenskou
kampaň, již 25. srpna vyprovokoval útok ARSA na desítky policejních stanic
v Rakhinském státě, charakterizovala otřesná zvěrstva: barmská armáda
pravděpodobně usmrtila více než tisíc osob a téměř 300 tisíc Rohingyů (skoro 30
procent barmské populace Rohingyů) před terorem uprchlo do Bangladéše.  Mezitím ARSA 
vyhlásila jednostranné měsíční příměří, aby humanitární organizace mohly
pomoci potřebným.  Zkusme si maně představit křiklounství „mluvících hlav“ PL, kdyby se třeba íránská vláda tak otřesným způsobem chovala ke své křesťanské menšině…

Tolik fakta,
jež si editoři Parlamentních listů
mohou snadno dohledat a ověřit. To ale zjevně není náplní jejich práce, neboť
fakta jim jednoduše nezapadají do jejich rasistické a dehumanizační kampaně proti
muslimům. A jakýkoliv příspěvek na sociálních sítích, jehož vyznění koreluje
s paranoidní představou o všudypřítomném muslimském spiknutí, kdy se kat
stává obětí, je vřele vítán. Nehledě na absenci věrohodných informací a relevantních
odkazů. Vítejte v postfaktickém světě, kde je pravda jen další komoditou na
prodej.      

Není zde článek celý?