Vzestup ultrapravice v Německu je znepokojující, ale vládnoucí většinu budou mít normální strany

Strana AfD má většinu své podpory v bývalém východním Německu, jehož občané mají pocit, že jsou bezmocní. AfD také zneužívá obav vzniklých v důsledku uprchlické krize  a protiestablishmentových pocitů, vzniklých z toho, že mainstreamová politická kampaň byla motivována snahou po konsensu a nikoliv po změně.

Posílení strany AfD je jistě znepokojujícím znakem rostoucí politické fragmentace. Přináší do německé federální politiky prvek toxicity a polarizace, který musí znepokojit všechny demokraty.

Jenže je důležité ty obavy nepřehánět. Německo je stabilní demokracie. Je hluboce angažováno v projektu Evropské unie. Německá politika nebyla převrácena vzhůru nohama populistickými silami, jako se to stalo v USA a v  Británii s Trumpem a s brexitem.

Strana AfD bude v parlamentě, ale ne ve vládě. Zůstane anomální: hlasitou a odpornou anomálií. Nestane se definujícím faktorem německé politiky ani na evropské, ani na globální scéně. Žádná z mainstreamových politických stran v Německu se nechystá s ní uzavřít pakt: všechny odmítají její toxické postoje. AfD zůstává politicky izolována. Jako strana je AfD podivným seskupením ambiciozních politiků, jejichž chování bude nyní podrobováno daleko intenzivnějšímu veřejnému zkoumání a kritice.

Německo se nevydalo cestou extremismu, i když se tam objevily protestní hlasy. Tyto volby ve skutečnosti ukázaly, jak pevné je politické centrum Německa. Německá stabilita je dobrou zprávou pro Evropu i pro liberální demokracii. Poté, co Francie odmítla Le Penovou, tento výsledek podporuje naděje, že se Evropská unie nyní stmelí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Není zde článek celý?