Za náhrady škod firmám nelegálně zničeným finančními úřady se nedoplatíme

Generální ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček a ministr financí Andrej Babiš | FOTO: ČTK

Finanční úřady zničily v posledních měsících řadu firem. Několik z nich bezdůvodně a v rozporu se zákony.

Děje se tak pod vedením Martina Janečka dosazeného do funkce někdejším ministrem financí Andrejem Babišem a nadále trpěného stávajícím ministrem Ivanem Pilným (oba z ANO). Dosud známé údaje z července 2017 říkají, že bylo bezdůvodně zničeno šest firem. V desítkách dalších případů však soudy ještě nerozhodly.

Spoluvlastník jedné ze zlikvidovaných firem již oznámil, že bude požadovat náhradu škody. Samozřejmě po státu. Konkrétně se jedná právě o tu firmu, na jejíž likvidaci se podílel i Babiš, jak se provalilo díky tajné nahrávce jeho rozhovoru. Její pravost už Babiš přímo i nepřímo opakovaně potvrdil, jak jsme vás informovali jako první.

Firma FAU přitom byla zdravou a stabilní firmou. Německý insolvenční správce ji ohodnotil skvělým ratingem (A1), jak připomněly Hospodářské noviny, díky čemuž garantovala odvoz nafty patřící české správě krizových zásob ze Spolkové republiky Německo zpátky do České republiky. O této kauze jste asi v médiích již slyšeli.

Bývalý šéf daňové správy, osoba z nejpovolanějších Jiří Žežulka varoval v rozhovoru pro Seznam Zprávy, že už jen tento jediný případ může české daňové poplatníky přijít na astronomickou sumu. Musí však ještě rozhodnout Nejvyšší správní soud, zda se krajský soud nezmýlil, když označil likvidaci firmy FAU za nelegální.

Nepůjde pak přitom zdaleka jen o peněžní náhradu za zabavený a rozprodaný majetek. Mnohé firmy, a zlikvidovaná firma FAU mezi ně rozhodně patří, mají velkou část své tržní hodnoty (či hodnoty pro své majitele) v synergických efektech. Platí pro ně zkrátka, že mají jako fungující celek mnohem větší hodnotu než v součtu jejich jednotlivé části rozprodané při konkurzu do různých koutů republiky. Tím, že firma vyrábí (nebo třeba alespoň převáží a skladuje zboží) ve velkých objemech a koordinovaně, se jí šetří náklady. Přitom nepotřebuje desetkrát více účetních, sekretářek či vrátných než desetkrát menší firma. Výhodou velkých firem je také jejich tržní síla při vyjednávání s dodavateli nebo vůči zákazníkům při stanovování ceny.

Část majetku navíc rozprodat nelze. Typicky v dražbě neprodáte třeba dobré jméno firmy u zákazníků, solidní (dlouhodobě budované) dodavatelsko‑odběratelské vztahy a většinou ani stabilní klientelu. To vše budeme muset my všichni alespoň finančně vynahradit firmám zničeným z plezíru (nebo snad dokonce za nějakým nekalým účelem) finančními úřady.

Bývalý šéf daňové správy Žežulka rovněž připomíná, že budeme muset zaplatit úroky za celou dobu insolvenčních řízení i konkurzů. Úroková sazba přitom podle něj činí v těchto případech nejméně 28 % ročně. Tyto úroky jsou přitom pouze kompenzací za způsobenou táhnoucí se „psychickou“ újmu. Ušlý zisk (čili promrhané obchodní příležitosti) musí být ještě kompenzován zvlášť. Podle Žežulky tak může jít náhrada škody už jen za likvidaci samotné firmy FAU do miliard korun.

Nejhorší je, že si Babiš, Pilný a ani premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) neuvědomují, že se děje něco špatného. Tedy přesněji řečeno, Sobotka má jisté podezření a žádá prošetření. Jenže žádá prošetření právě od Pilného. Ten přitom už v červenci přišel na vládu s materiálem popisujícím, jak je vše v nejlepším pořádku.

Není zde článek celý?