Agrofert vytáhl složku na Okamuru. Cílem je tlak na demokratické strany?

Kolem Tomia Okamury je v poslední době rušno. Prezident Miloš Zeman ho favorizuje pro dohodu s Andrejem Babišem. Okamura si pochvaluje, jak pokračují vzájemná programová jednání. Šéf hnutí ANO však zjevně o vládu postavenou na Okamurově hnutí příliš nestojí a nechá ho ostřelovat svými médii. Dává tato scéna nějaký smysl?

Povolební situace je stále velmi nepřehledná. Do všeobecného chaosu přispívá i prezident Zeman, který si usmyslel, že vládu sestaví Andrej Babiš s pomocí radikálního populisty Tomia Okamury, který skutečně projevuje dravčí vládychtivost.

Přestanou mluvit o trestním stíhání

Šéf hnutí ANO ještě nepokročil v hledání koaličního partnera a Miloš Zeman už avizuje, že mu dá i druhý pokus v případě, že první selže. Už nyní prognózuje, že v případných předčasných volbách propadnou „závistivé a neúspěšné politické strany“, které by je vyvolaly. O podílu hnutí ANO a jeho nenávistné kampaně proti všem systémovým stranám na povolebním patu ani slovo.

Hrozící Babišovo obvinění pro prezidenta neznamená závažný problém. „Bude to velmi dlouhé jednání. Ale až si sedne prach na bojišti, strany si sednou a přestanou mluvit o trestním stíhání,“ prohlašuje. Skutečně?

Hnutí ANO se současně snaží prodávat příliš průhlednou konstrukci, že se znovuzískáním imunity padlo obvinění Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka, tudíž padá výhrada neochoty s nimi jednat o přímé účasti šéfa hnutí ANO ve vládě. Snaží se vytvořit mlhu, ve které se vyšetřování kauzy Čapí hnízdo ztratí, jako by neexistovalo.

To ovšem půjde těžko. Žádost o vydání dvou čelných politiků ANO přijde znovu a bylo by mimořádně podezřelé, kdyby nikoli. Tedy pokud osvědčený Babišův ministr spravedlnosti Robert Pelikán neklekne na státní zástupce a nezařídí odložení kauzy.

Koalice ANO, SPD + přeběhlíci?

V této situaci se do čela pelotonu vyjednávačů s hnutím ANO dostává Okamurovo hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Chválí, že Andrej Babiš akceptuje některé body jejího programu, především zákon o referendu. „O koalici jsme se dnes nebavili, pro nás není v tuto chvíli ani téma podpora menšinové vlády,“ uvedl Okamura po posledním jednání s hnutím ANO.

Mezitím však probleskují kuloárové zprávy, že Hrad usiluje o nějakou formu vládní spolupráce ANO a SPD, a jelikož disponuje slabými sto hlasy, Zemanova šedá eminence Martin Nejedlý shání ještě přeběhlíky z řad ČSSD. Jestli je to míněno vážně, ukáže čas.

Mezitím se rozehrává jiná partie, zcela jistě s vědomím Andreje Babiše. Deníky Agrofertu Mladá fronta DNES a Lidové noviny zahájily frontální útok na Tomia Okamuru, kterému šéf hnutí ANO už před volbami nemohl přijít na jméno. Zřejmě se obával, aby mu v souboji antisystémových stran neukrojil příliš mnoho původních voličů.

Vysoká hra

Nejprve si Lidové noviny povšimly (24. 10. 2017, „Vysoká hra Okamury“), že předseda SPD je důležitý hráč, který údajně může obchodovat se všemi: s prezidentem, hnutím ANO i koalicí „antibabišovských“ stran. Vzápětí vypustily spekulaci, že „podle tří na sobě nezávislých zdrojů LN Okamura výměnou za svou nekandidaturu po hlavě státu požaduje, aby s ním počítala v jednáních o nové vládě. Zájem by mohl mít o ministerstvo zahraničí, školství, spravedlnosti či dopravy“.

Deník dále uvádí, že Andrej Babiš vládní koalici s SPD vylučuje, ale Okamura by mohl v některých bodech podpořit případnou menšinovou vládu. Problémem jsou podle informací Lidových novin některé Okamurovy požadavky, například referendum o vystoupení České republiky z EU.

Nebude daleko od pravdy, že se Zemanovi příliš nehodí, aby Okamura kandidoval na prezidenta, jelikož se jejich voličský elektorát částečně překrývá. Prezident šel tak daleko, že Okamuru po volbách označil za výraznou osobnost a odmítl nálepku jeho strany za extremistickou.

Byznysové stíny

Okamura ovšem svoji kandidaturu zatím nevyloučil a Lidové noviny přiznávají, že může stejně dobře rozehrávat hry i proti Babišovi. Zároveň trvá na tom, že jeho strana bude znovu hlasovat pro vydání obou poslanců hnutí ANO k trestnímu stíhání a nepůjde do vlády s obviněným politikem.

Proto zřejmě nikoli náhodou začala o den později na šéfa SPD útočit Mladá fronta DNES, která náhle vyrukovala s kauzou „Okamurovy skryté miliony“. Deník zjistil, že předsedovi SPD z majetkového přiznání vypadly finanční toky ve výši zhruba patnáct milionů korun, mezi jinými prodej bytu za deset milionů bývalé nejvyšší státní zástupkyni Renatě Vesecké, čímž mohl spáchat přestupek zákona o střetu zájmu.

Mladá fronta DNES dále detailně rozpitvala Okamurovo podnikání v mediálním poradenství a cestovním ruchu poukázáním na jeho „netransparentnost“, a „vytunelování“ hnutí Úsvit.

Aby toho nebylo málo, Lidové noviny si následně přisadily (26. 10. 2017, „Za Okamurou se kupí byznysové stíny“), že se v okolí Okamury pohybuje příliš mnoho „provařených“ pražských lobbistů, kteří měli dříve blízko k Věcem veřejným. A kteří mají blízko i k Zemanově poradci Nejedlému.

Složka na Okamuru

Tato povolební epizoda je poučná a dá se z ní vyvodit několik závěrů. Potvrzují se informace i deníků vydavatelství Mafra, že Andrej Babiš o užší spolupráci s Okamurou a komunisty, tedy s jedinými stranami vykazujícími jistou vstřícnost při povolebním vyjednávání, ve skutečnosti příliš nestojí kvůli její zjevné rizikovosti.

Je naprosto jisté, že Agrofert měl na Okamuru připravenou „složku“, protože míra zveřejněných podrobností o jeho podnikání nemohla náhle spadnout z nebe. Firemní deníky Okamuru ostřelují, aby ho zatlačily ke zdi, a aby slevil ze svých ambicí.

Pokud má Babišovo impérium složku na Okamuru, kolik dalších složek má připravených na ostatní? Není právě tohle jeden z důvodů, proč je paktování s tímto klanem mimořádně nebezpečné?

Kauza Okamura může mít ještě jeden podtext: Vytvořit atmosféru, že s takto pochybnou figurou nelze vládnout. Zesílit tak už dnes vyvíjený tlak na demokratické strany, aby zahodily svoje předvolební sliby a sebeobětováním přistoupily na vládu pod kuratelou hnutí ANO. Nemá smysl dodávat, kdo by v takové konstelaci nejvíce vydělal.

Není zde článek celý?