BÍLÉ PLUS aneb jeden z příkladů, jak se hospodaří s veřejnými penězi

Celkové
náklady projektu Bílé plus

2014 (Kč)

2015 (Kč)

2016 (Kč)

Celkem (Kč)

4 371 570

4 309 470

4 132 809

12 813 849


Když jsou peníze
z dotací hlavním důvodem projektu

Jak tedy celý
projekt, zaměřený na propagaci mléka směrem na veřejnost,
působí? Od prvního kliknutí na stránky Bílé
plus
lze vidět, že na nich nebylo
agenturou a priori, s.r.o. odvedeno příliš práce. Webové stránky
jsou špatně udělané a graficky vůbec neodpovídají standardu
dnešní doby – mimo jiné nejsou upraveny tak, aby se správně
zobrazovaly v různých rozlišeních, lze nalézt chyby i ve
formátování textu anebo jsou jednotlivé odkazy zobrazovány na
nevhodném pozadí a stávají se tak těžko čitelnými.

O to smutnější je
zjištění, kolik peněz bylo na vytvoření a správcovství webu
vynaloženo:

Kom. aktivity na
internetu

Země

2014

2015

2016

Celkem

Česká republika

17 250 €

11 900 €

9 760 €

38 910 €

Česká republika

465 750 Kč

321 300 Kč

263 520 Kč

1 050 570 Kč

Slovensko

10 050 €

7 030 €

5 880 €

22 960 €

Slovensko

271 350 Kč

189 810 Kč

158 760 Kč

619 920 Kč

Celkem

737 100 Kč

511 110 Kč

422 280 Kč

1 670 490 Kč

Dalším problémem
je poskytnutí peněz na vytvoření slovenské verze – zde nenajdeme
absolutně žádné změny kromě toho, že bylo vše přeloženo z
češtiny do slovenštiny (!!!). To je za celkovou částku 620 tisíc
dost málo. Otázkou tedy zůstává, na co byly peníze určené na
slovenskou verzi využity? Možná vás napadlo, že to bylo na
facebookovou kampaň tohoto projektu

Kromě toho do této
rozpočtové kapitoly spadá také spravování účtu na Facebooku,
který i díky sponzorovaným příspěvkům a dalším aktivitám
nasbíral neuvěřitelných 3254 označení “To se mi líbí”.
Organický dosah a relevanci příspěvků asi netřeba komentovat,
je lepší je zhlédnout.
A jako bonus, pokud tak učiníte, zjistíte, že příspěvků
zaměřených na propagaci mléka a mléčných výrobků bylo
naprosté minimum a mnohem častěji se v rámci stránek objevovaly
věci, které s dotačním programem vůbec nesouvisely – počasí či
připomínky historických událostí. O tom se ale pochopitelně v
závěrečném hodnocení programu nelze dočíst.

Je to o to
podivnější, protože Bílé plus mělo být zaštítěno řadou
známých osobností a odborníků. Rozhovory s nimi nebo další
informace ale lze dohledat jen na internetových stránkách, přičemž
celá věc opět působí značně neprofesionálně a uživatel si
navíc informace musí stáhnout k sobě do počítače, protože
jsou tyto další informace zpracovány v dokumentech aplikace Word
nebo jako prezentace.

Pro tento účel
byla projektem stanovena skupina odborníků, kteří si v některých
případech přišli na nemalé odměny. Tito odborníci samozřejmě
nebyli vybráni náhodou – jedná se o lidi, kteří mají pozitivní
vztah k mléčnému byznysu. Například pan Kropáček přímo
pracuje pro Českomoravský svaz mlékárenský a je tak vzhledem ke
své pozici nezávislého odborníka v jasném střetu zájmů.
Spotřebitelé tak v rámci prezentací spíše naráží na
bagatelizaci problémů, se kterými je konzumace živočišného
mléka spojena.

Jméno odborníka

Název instituce

Vyplacená odměna

PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D.

OB Klinika, Praha

50 000 Kč

prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc.

Ústav klinické alergologie a imunologie FN Hradec Králové

13 000 Kč

Ing. Jiří Kropáček, CSc.

Českomoravský svaz mlékárenský,
Praha

55 000 Kč

MUDr. Peter Minárik, Ph.D.

Onlife, Bratislava

87 189 Kč

MUDr. Michal Piják

Slovenská zdravotnická univerzita, Bratislava

20 265 Kč

prof. MUDr. Štefan Hrušovský, CSc., Dr.SVS

Interní klinika SZU a UNB, Univerzitní nemocnice, Bratislava

73 638 Kč


Je mléko zdravé?
Bílé plus má jasno – na rozdíl od vědců

Asi největší
selhání kampaně Bílé plus spočívalo v tom, že v ní nebyla
uvedena rizika, která jsou s konzumací mléka spojená. Naopak se
snažila vytvořit dojem, že je jeho zvýšená konzumace zdravotně
prospěšná, a tudíž vítaná. Část kampaně přitom cílila i na
menší děti (3.-5. třídy základních škol), které by přitom
neměly být vystavovány žádným reklamním kampaním a už vůbec
ne těm, které podporují konzumaci nezdravých potravin jako
například různých ochucených mléčných výrobků a podobně.

Ostatně
hodnotit mléčné výrobky jako zdravé a prospěšné je v
současnosti minimálně problematické.
Přitom je to ale přesně to, co kampaní placení odborníci tvrdí.
V poslední době se objevila řada studií, která poukazuje na
propojení zvýšené konzumace mléka a incidence některých typů
rakoviny (nejčastěji rakoviny plic, vaječníků, prostaty či
prsu). Právě u těchto, vysoce běžných typů rakoviny, bylo
možné u lidí se sníženou konzumací laktózy pozorovat mnohem
lepší výsledky než u běžné populace (více například v této
studii
). Také existuje řada studií, která u
populací se zvýšenou konzumací mléka odhalila zvýšenou
incidenci osteoporózy.

V současné době
stojí vědci a lékaři před obrovským dilema, zda mléčné
výrobky doporučovat či naopak ne. Zatím se k celému problému
staví vzhledem k nejednotným vědeckým poznatkům o jejich
prospěšnosti/škodlivosti neutrálně, ale u odborníků už dávno
nedochází k nekritické chvále mléka.

Tento rozpor lze
demonstrovat i na tomto konkrétním příkladu – Bílé plus
tvrdí, že mléko je nezastupitelné ve zdravé stravě. To
samozřejmě není pravda a 10
významných odborných institucí
už dávno
schvaluje stravu bez mléka jako plnohodnotnou a zdravou. Naopak
konzumace mléčného proteinu (kasein) z živočišného
mléka byla kauzálně propojena s některými typy rakoviny. Některé
současné výživové instituce, jako například Harvard School
of Public Health
, už mléko ze zdravého talíře téměř
vyřadily a doporučují jen velice omezené dávky. To je v přímém
rozporu s kampaní Bílé plus, která naopak usilovala o to,
aby se mléko konzumovalo v co nejvyšším množství, což stojí
například v této tiskové
zprávě
.


Nekvalitní
zpracování a zavádějící informace – výsledek projektu Bílé
plus

Zůstává tedy
otázkou, proč by měly být podobné dotační projekty
financovány. Jen v minulém roce bylo na podporu mléčného
průmyslu v rámci dotací na dojnice rozděleno Státním
zemědělským investičním fondem bezmála 1,3 miliardy korun.
Pokud k tomu připočteme také další pobídky pro zemědělce,
zjistíme, že bez velkých státních intervencí je už dnes mléčný
průmysl ekonomicky neudržitelný. Zbytečně vynaložené
prostředky na projekt Bílé plus a snaha Agrární komory ČR
o udržení výnosného dotačního byznysu je pochopitelná – v
tomto ohledu mnohem více selhává Ministerstvo zemědělství, v
čele s lidovcem Jurečkou, který agrobyznysu po celou dobu svého
působení v úřadu štědře
přispíval
. Nejedná se sice o klasický střet zájmů
a není důvod se domnívat, že z podobných projektů tekly peníze
i do rukou samotného ministra. Jde spíše o to, že Jurečka je sám
zemědělcem a uvědomuje si, že bez dotací to dnes prostě nepůjde
– v minulosti přepsal farmu na svou manželku sám tak je nepřímým
příjemcem eurodotací.
Bohužel ani ve stávající předvolební kampani nikdo otázku
plýtvání evropských dotací v zemědělství příliš neřeší
a tak nemůžeme očekávat žádné zásadní změny. Pravděpodobně
se tak dočkáme také dalšího pokračování programu Bílé
plus
, ve kterém budou prostřednictvím zavádějících
informací čerpány peníze na podporu mléčného byznysu.

Není zde článek celý?