Guardian: Češi se volbou miliardáře nejspíš přidají k evropské vlně populismu

Strana ANO Andreje Babiše, druhého nejbohatšího muže v zemi, je favoritem voleb navzdory obavám o demokracii a Babišově obvinění z podvodu.

Česká republika se chystá přidat k evropskému vrávorání vstříc proti-systémového populismu, když si jako premiéra nejspíše zvolí miliardáře, který je obviněný z podvodu a čelí podezření z vazeb na tajnou komunistickou policii.

Třiašedesátiletý Babiš, jehož odhadované jmění 4,1 miliardy dolarů (cca 90,2 miliardy korun) z něj činí druhého nejbohatšího člověka v zemi, může vrazit klín mezi východní a západní Evropu, pokud zvítězí ve víkendových volbách.

Průzkumy odhadují, že Babišovo hnutí ANO bude největší politickou silou, až voliči v pátek a sobotu odhlasují (dvoudenní volby jsou pozůstatkem z komunistické éry).

Podnikatel slovenského původu se tak může stát premiérem a vést koalici, navzdory otazníkům o jeho minulosti a varováním, že může skrze své obchodní impérium ohrozit českou demokracii.

Zároveň je možné, že se Česká republika přidá k Polsku a Maďarsku a bude v konfliktu s Evropskou unií kvůli údajným porušením demokratických principů. Praha už je s Bruselem ve sporu kvůli odmítání povinných kvót na přerozdělování uprchlíků, což vedlo ke spuštění řízení Evropské komise vůči České republice.

V jádru politického poselství Andreje Babiše je motto „Řídit stát jako firmu“. Tento koncept by chtěl Babiš posílit snížením počtu poslanců na polovinu a zrušením Senátu.

Navzdory oficiální pozici ANO jakožto středové, liberální, proevropské strany podporující vyšší „efektivitu“ vládnutí, ovládl Andrej Babiš obavy českých obyvatel z evropské migrační krize. Ve venkovských oblastech, kde zpravidla panuje vyšší nevraživost vůči cizincům, několikrát tvrdě řečnil proti přistěhovalectví.

Sociální demokraté, lídři současné koalice, předem spolupráci s Babišem vyloučili. Babiš možná bude muset uzavřít spojenectví s okrajovými stranami, jež zaujímají protievropské a protiimigrační postoje.

Volby přicházejí ani ne dva týdny poté, co vyšetřovatelé obvinili Babiše, který do politiky vstupoval jako samozvaný bojovník proti korupci, z dotačního podvodu v rámci fondů EU ve výši téměř dvou milionů eur (asi 54 milionů korun), které šly na jeho luxusní hotel a farmu Čapí hnízdo ležící asi čtyřicet kilometrů od Prahy.

Peníze z fondu měly pomáhat malým podnikům. Ale vyšetřovatelé tvrdí, že Babiš peníze získal ilegálně, protože Čapí hnízdo bylo součástí jeho obřího konglomerátu Agrofert, který tvoří asi 230 firem a 32 tisíc zaměstnanců. Taková firma neměla splnit podmínky na získání peněz.

Případ vyšetřuje také Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Babiš vyšetřování odmítá jako politicky motivované.

Uzavřením koalice by se Babiš mohl vyhnout českému vyšetřování, protože by si obnovil svou poslaneckou imunitu, o kterou jej poslanci v září připravili. Prezident Miloš Zeman, Babišův blízký spojenec, by mu také mohl udělit milost, kterou by pak Andrej Babiš jakožto případný premiér musel podepsat.

Ještě více problematická je podle kritiků koncentrace Babišovy moci. V roce 2014, když byl ministrem financí v nastupující vládě, koupil dva významné deníky. „Když zkombinujete mediální, ekonomickou a politickou moc, ta hrozba je jasná,“ řekla Lenka Zlámalová, komentátorka internetového deníku Echo 24, která se zabývala obchodní činností Andreje Babiše. „Pokud získá kontrolu nad zpravodajskými službami a daňovou správou, může to být opravdu nebezpečné. Může to používat proti svým konkurentům,“ tvrdí Zlámalová a pokračuje: „Jeho holding je největší příjemce státních a evropských dotací v ČR. Na subvencích získá o milion liber (asi 28,5 milionů korun) ročně víc, než kolik vydá na daních. Je velice nebezpečné takto kombinovat byznys a politiku. Představte si, že by Theresa Mayová byla největším příjemcem dotací ve Velké Británii.

Babiš, jehož otec byl komunistickým funkcionářem, se snažil problém obejít tím, že přemístil Agrofert (do něhož patří firmy na hnojiva, chemikálie, potraviny i kliniky na umělé oplodnění) do investičního fondu.

Další otazníky visí nad jeho aktivitami v rámci komunistického Československa. Podle záznamů ve státních archivech Babiše rekrutovala jako spolupracovníka tajná komunistická policie StB. Tucet dokumentů ukazuje, že v rámci své oficiální pozice ve státní obchodní společnosti operoval pod krycím jménem Bureš a cestoval také do zahraničí.

Slovenský Ústavní soud otázku znovu otevřel minulý týden, když zrušil rozhodnutí nižšího soudu z roku 2014, které Babiše očistilo. Babiš slíbil, že rozhodnutí soudu napadne a tvrdí, že dokumenty o jeho spolupráci s tajnou policií jsou falešné a že spolupracoval pouze pod nátlakem. Experti tato tvrzení odmítají. „StB měla příšná vnitřní pravidla na práci s dokumenty o tajných spolupracovnících,“ řekl Radek Schovánek, specialista na komunismus z českého ministerstva obrany. „Tyto dokumenty byly ověřovány a nemohly být falšovány. Babiše do ničeho nenutili. Byl součástí komunistické nomenklatury a dokumenty o jeho spolupráci s tajnou policií jsou typické pro stovky dalších spolupracovníků,“ dodal.

V poslední době také vyvstaly obavy z ohrožení demokracie, které by Babiš mohl představovat ve střední a východní Evropě.

Pavel Šafr, ředitel internetového serveru Forum24 říká, že nepokrytá absence politické ideologie hnutí ANO představuje mnohem komplexnější výzvu, než autoritářské vlády Viktora Orbána v Maďarsku a vlády polské Strany právo a spravedlnost předsedy Jaroslawa Kaczyńského.

„Orbán je konzervativní nacionalista s autoritářskými sklony a Kaczyński je hyper-konzervativní, ortodoxní katolický politik, ale oba jsou součástí známé evropské politické tradice. Babiš není. Není konzervativec, liberál ani komunista. Je to Babiš, univerzální populista. Kvůli tomu je pro Evropany nepochopitelný,“ říká Šafr.

Není zde článek celý?