Jak by Česká televize a Český rozhlas fungovaly podle představ okamurovců?

SPD
je líčena jako strana bojující proti establishmentu, zavedeným institucím a
oficiálním autoritám. Na tom by nebylo vůbec nic špatného, kdyby si okamurovci
neotevřeli prosperující živnost se šířením za vlasy přitažených konspirací a
zaséváním neodůvodnitelného strachu z lidí, které v životě nepotkali
a jejichž kultuře ani za mák nerozumějí.

Podle
SPD tradiční sdělovací prostředky zamlčují fakta o migraci, jsou zamořena
politickou korektností a ustavičně lžou o aktivitách Tomia Okamury. Návrh na
zestátnění České televize a Českého rozhlasu je ve skutečnosti chabě tutlanou
snahou o politickou kontrolu nad oběma institucemi a taktéž úsilím o
legitimizaci paranoidních okamurovských bludů a protiprávních opatření, jímž je
v první řadě zákaz propagace islámu.  

Nechci
ani omylem tvrdit, že veřejnoprávní média fungují bez chybičky; ostatně se ve
spoustě svých textů zamýšlím nad jejich systematickým selháváním. Nicméně tudy
cesta nevede a je absurdní, že česká politická a mediální scéna laje Okamurovu
návrhu zaklínajíc se svobodou slova. Ano, veřejnoprávní sdělovací prostředky
mají neustále co zlepšovat; v první řadě je nutné se zbavit přetrvávajících
ideologických předsudků a informovat bez stranění tomu či onomu civilizačnímu
okruhu nebo tomu či onomu politickému systému, což je, jak se zdá, běh na
příliš dlouhou trať a koneckonců téma na samostatný text. V této
souvislosti za zamyšlení stojí kupříkladu názor mediálního experta Ondřeje Höppnera, který tvrdí: „Česká televize opakovaně selhává. Systém je třeba nastavit jinak, musí se to zanalyzovat a rozmyslet.
Stejný problém nyní řeší třeba v Británii s BBC. Zestátnění je legitimní
krok. Musí se hlavně najít způsob, jak zajistit objektivitu.“ 
 

Vraťme
se ale k samotným okamurovcům, konkrétně k novopečeným poslancům za SPD.
Tato plejáda obskurních figur je totiž hlavním argumentem proti Okamurovu
návrhu. Jejich společným poznávacím znakem je, že názory si tříbí četbou
dezinformačních webů, jako jsou Parlamentní
listy
nebo Aeronet. Například
šéfka SPD v Plzeňském kraji a poslankyně Jana Levová šířila poplašnou
zprávu, když na Facebooku napsala, že po dopravní nehodě linkového autobusu na Plzeňsku se
do okolních lesů rozprchlo asi třicet uprchlíků. Podle Levové média o incidentu
mlčela, což má být důkaz cenzury. Poslanec Jan Hrnčíř zase odhalil nenechavou
ruku Bruselu, jehož lobbisté se údajně snažili zakázat rumové aroma
v tuzemáku. Poslankyně Lucie Šafářová za Jihomoravský kraj se podle
dostupných informací živí jako obchodní manažerka, avšak uživatelé sociálních
sítí se nyní baví směšným videem, kde nabízí zajištění večírků, zatímco se ve
sporém oděvu marně pokouší o erotický taneček.

Nekorunovaným
králem komiků mezi okamurovskými exoty je patrně člen předsednictva SPD
a poslanec Miloslav Rozner
, který se blýskl v předvolební debatě ČT 24, kde byl
prezentován jako odborník na kulturu. Čtyřicetiletý manažer kapely Argema má
silný dojem, že česká kultura nebývale upadá, nicméně není schopen spatra
definovat základní priority SPD pro tuto oblast a navíc je sám příliš nechápe.
Rozner chvílemi působí, jako by vynalezl vlastní řeč, jejímuž kódování rozumí
snad jen on sám.

Sám
duchovní otec SPD Tomio Okamura je proslulý svými nepřebernými lžemi, v nichž
se jen málokdo orientuje, neboť jsou jich desítky, jak detailně dokládá web Demagog.cz. Pár perel pro
ilustraci, jak by mohla vypadat produkce České televize a Českého rozhlasu za
bedlivého dozoru okamurovských sekerníků: „Eritrejci jsou mimochodem na prvních
dvou místech ve znásilňování ve Švédsku.“ „Nemáme žádné zákulisní kmotry ani
dárce, které financují ostatní strany, od ODS, ANO a podobně, který jim dávají
miliony korun.“ „Česká republika žádné
reálné kroky proti kvótám nepodnikla.“
Apod.   

Tolik
k otázce v titulku článku.   

Okamurova
parta by za jiných okolností působila jako neškodný spolek pomatenců a břídilů,
leč český volič rozhodl jinak. A bohužel se zdá, že potřebná racionální debata
o smysluplném fungování veřejnoprávních sdělovacích prostředků je prozatím
odložena ad akta.                 

Není zde článek celý?