Jan Farský: Barrandov před volbami Starostům dvakrát zrušil účast v debatách

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) se oproti předvolebním průzkumům dostalo do sněmovny. Starostové se podle volebního lídra Jana Farského už ujali opoziční role a připravují legislativní změny. V rozhovoru pro FORUM 24 znovu zvolený poslanec poodkryl svůj pohled na současnou politickou situaci.

Pane poslanče, jak jste spokojení s výsledky voleb ze strany starostů? Před volbami jste mluvili o sedmi procentech. Na druhou stranu průzkumy vás posílaly mimo sněmovnu.

Musím říct, že jsem hodně spokojen. Nikdo nevěřil, že se do sněmovny dostaneme. Nebyl snad jediný komentátor, který by psal, že starostové přesáhnou pětiprocentní hranici. Neříkám to nijak ublíženecky. Jen chci říct, že nás média přestávala brát jako sílu. Nebyli jsme v mnoha debatách, kde bychom mohli voliče oslovovat. V posledním týdnu nám dvakrát zrušila účast TV Barrandov. Pro nás bylo složité, že jsme měli v průzkumech zhruba tři a půl procenta. Když někdo nechtěl, aby jeho hlas propadl, taktizoval. Voličům jsme říkali i my, ať hlavně volí demokratické strany. Paradoxně se to trochu obrátilo proti nám. ODS myslím v posledním týdnu apelovala na voliče, ať dají hlas jim, že nepropadne. Nejmenovali přímo nás, ale dalo se to odvodit. Po volbách mi říkalo hrozně moc lidí, že by nás volili, ale nechtěli, aby jejich hlas propadl. Jsem přesvědčen o tom, že kdybychom měli v nějakém průzkumu týden před volbami nad pět procent, tak bychom dostali sedm až deset procent.

Řekl jste, že vás Barrandov dvakrát vyřadil z předvolebních debat. Jak jste vnímal, že v drtivé většině diskuzí na stanici byl Tomio Okamura?

Tomio Okamura si bez jakéhokoliv skrývání s Jaromírem Soukupem tyká a evidentně k sobě mají blíže než jen jako politik s majitelem média. Víme, že měla stanice v minulosti problémy s informováním o migrantech. Vyvolávali náladu strachu, takže mě to spojení ani tolik nepřekvapuje. Další věc je samozřejmě byznys. Když pozvete do televize třeba mě nebo Petra Fialu, tak my nepředvedeme žádnou kovbojku. Zatímco když pozvete Okamuru, víte, že budou tryskat emoce, budou útoky, sprostá slova. Dokud budou lidé chtít reality show místo slušného zpravodajství, politici budou vypadat spíše jako vítězové reality show než jako správci země.

Co říkáte na Okamurovy výroky, že by mělo dojít ke zestátnění veřejnoprávních médií?

To už je hodně nebezpečný výrok. Veřejnoprávní média nežijí z reality show ani z reklam. Pracují na tom, aby přinášela objektivní zpravodajství. Přitom nejsou vázána na mocenské struktury tak jako některá soukromá média. Samozřejmě je populární až populistické zrušit koncesionářské poplatky a navázat je na státní rozpočet. Fakticky to ale znamená, že Česká televize bude pod ministrem financí, možná ministrem kultury, ale každopádně pod kontrolou vlády. A to je špatně! Taky se mi nelíbí, když mi odcházejí poplatky, ale je to malá daň za to, že máme svobodná média pod přísnou kontrolou. A je dobře, že ta média máme. Když někdo zaútočí na veřejnoprávní média, tak z mého pohledu útočí na jeden z pilířů demokracie. Je to ale vlastní Babišovi, Okamurovi i komunistům. Těm všem nevoní ani Česká televize, ani Český rozhlas. Naším zásadním úkolem je veřejnoprávní média ubránit. Je nezbytné, abychom tu měli informační zdroj po vzoru BBC.

Pavel Hofman

Zpátky ke starostům. Uvažovali jste, že rétoriku před volbami změníte a zacílíte ji více na starosty místo na demokratické strany obecně?

Říkal jsem voličům, že se starostové dostanou, protože jsem objel regiony a viděl obrovskou sílu, která v nich je. Přemýšleli jsme, jestli nezměnit kampaň a neříct: „Volte nás, abychom se dostali.“ Pak jsme si ale vyhodnotili, že čím hlasitěji bychom to říkali, tím více by se zdálo, že máme strach. Věřili jsme, že se do sněmovny dostaneme i tak. Klíčem k úspěchu byla obrovská práce v regionech. Pro mě bylo nejkrásnější na kampani objíždět regiony a vidět, jak republika vzkvétá. Já to tak vidím. Opravená města, infrastruktura na okresech. Viděl jsem sílu v lidech a to mi dávalo víru, že se do sněmovny dostaneme. Já jsem říkal, že sedm procent je povinnost a deset úspěch. Nemůžu říkat, že bych nebyl radši, kdybychom měli sedm nebo deset procent. Na druhou stranu, když si vezmu, co se dělo poslední dva týdny před volbami, tak málokdo čekal, že ve sněmovně vůbec budeme.

Čím jste podle vás oslovili voliče?

Snažili jsme se ukázat, že končící vláda byla opravdu dobrá v silových řešeních. Zakleknout, EET, kontrolní hlášení. Na lidi to navalili a vyždímali z nich pár miliard navíc. Zároveň jsme ale nevedli jen antibabišovskou kampaň. My jsme říkali, že bychom chtěli jít cestou chytrých řešení a to budeme naplňovat ve sněmovně. Chceme lidem, kteří chtějí začít podnikat, pomoci. Ne jim házet klacky pod nohy. Samozřejmě je to idealistický pohled, ale chceme se k němu přiblížit. V posledním měsíci jsme se snažili hledat řešení aktuálních problémů. Například téma drahé máslo. Základ je v tom, nasměrovat správně zemědělské dotace. Distribuci si řídíme sami. To nám nediktuje Evropská unie. Paradoxně nás asi před měsícem sama Evropská komise upozornila, že dotace jdou velkým firmám. Místo aby šly na pomoc malým a středním podnikatelům. Ti přece potřebují pomoct. Z mého pohledu je to jasné. Selský rozum (směje se). To, že největší dotace pobírá ten nejziskovější s miliardovými výdělky, zatímco malí akorát dřou na polích, to přece nedává smysl. Nevytvoří se konkurence, trh není diverzifikován. Ve chvíli, kdy budete mít po republice padesát mlékáren, bude situace vypadat jinak, než když máte jenom čtyři velké zpracovatele mléka. Doufám, že podobné smýšlení lidi oslovilo.

Myslíte si, že by původně plánovaná koalice s lidovci dopadla lépe, nebo se do sněmovny vůbec nedostala?

Já už to beru jako historii. Je dobře, že propadlo nejméně hlasů za poslední troje volby. Pro malé strany dopadly volby dobře. Nevystříleli jsme se navzájem. Celkový výsledek demokratických stran v součtu je ale pochopitelně prohra. Nyní je důležité, abychom spolupracovali. Nejen s lidovci ale i s ODS a TOP 09. Musíme si rozdělit výbory, abychom je zvládali.

Pavel Hofman

Řekl jste, že republika vzkvétá. Podle toho, jak volby dopadly, ale voliči takový pocit nemají.

Jedním z motivů byl strach. A minulý rok by byl asi vlivem migrace ještě větší. Přestože žijeme v nejbezpečnější a nejvíce prosperující době v historii České republiky, lidé mají pocit, že toho nejsou součástí. Vidí, že například v Německu se mají skvěle, ale my se tomu nepřibližujeme. Šedesát procent lidí nemá průměrný plat a bere to trochu jako podvod. A já jim rozumím. Koneckonců výsledek voleb tomu odpovídá. Další věcí je, že pro někoho je zkrátka demokracie náročná. V porovnání s autokracií a totalitou je to složitý svět. Pořád se musíte o něčem rozhodovat. Zároveň nikdo nepředstavil vizi České republiky. Všechno to bylo takové udržovací. Máme se dobře, tak ať si to nepokazíme. Není to, jako když Kennedy řekl, že se poletí na měsíc. My nic takového nemáme. Není tu cíl, který by lidi stmelil.

Překvapilo vás, že volby skončily celkově takto?

Ano. Naprosto respektuji výsledek. Byly to svobodné, demokratické volby. Jakkoli je respektuji, tak mě překvapila síla hnutí ANO. Přemýšlím, čím to je. Co jsme nedokázali my. V čem jsme měli rezervy. Nechceme zůstat na pěti procentech, chceme jít nahoru. Cesta není kopat do ostatních. Spíše je potřeba přemýšlet, co dělají ostatní strany lépe než my. Nemyslím si, že bychom byli špatní správci. Teď je ale asi chyba v tom, že naše zásluhy nedokážeme dostatečně prodat.

Andrej Babiš oznámil, že se starosty o vládě jednat nebude. Jak si myslíte, že nakonec vyjednávání dopadnou?

Máme před sebou ještě prezidentské volby a podle mě je to dost podstatný činitel toto, jak bude vypadat vláda. Můj názor ale je, že podoba vlády bude jasná až z toho, jak dopadnou prezidentské volby. Variant je samozřejmě hodně. Od té, že se obnoví současná koalice. Druhou, že bude mít vláda Andreje Babiše tichou podporu. A třetí, že Babišova vláda důvěru nezíská a bude celé čtyři roky vládnout bez ní. Což ji ale nijak neomezuje. Paradoxně premiér důvěru vůbec nepotřebuje. Přístup do všech státních firem a tajných služeb má. Starostové navrhli, aby už druhý pokus měl v rukou předseda sněmovny. Namísto třetího. Předešlo by se tak situaci, že prezident nikoho druhým pokusem nepověří. Zdůvodnění si pochopitelně najde. Vzpomeňte si na rok 2013. Miroslava Němcová měla 101 podpis. Vláda mohla pod Miroslavou Němcovou vládnout do řádných voleb. Tehdy to Miloš Zeman odmítl a dosadil do křesla premiéra Jiřího Rusnoka. Pokud by tehdejší sněmovna respektovala, že nechá vládnout kabinet bez důvěry, stalo by se to ústavní zvyklostí. Sněmovna si chtěla udržet své postavení v parlamentní demokracii a nezbylo jí nic jiného než se rozpustit. Byl to jediný způsob, jak mohla bojovat proti tomu, aby republiku řídil prezident. Zeman ukázal, že pro něj ústavní zvyklosti neplatí. Vytvoří si nové podle toho, jak se mu to momentálně hodí.

Pavel Hofman

K dispozici máte šest poslanců. Co a jak chtějí starostové například ve sněmovně prosadit?

My jsme se od začátku snažili říkat, že politika nemusí být bitevní pole. Musí to být o tom, že se hledá konsensus a dlouhodobá vize. Nemůžu se k návrhům zákonů stavět jen z hlediska, zda jsou z koalice, nebo z opozice. Podle toho, ke které partě v tu chvíli patřím. My jsme zvyklí z obcí, že pokud chceme prosadit něco dlouhodobějšího, musí to mít dostatečný základ. Zároveň jsme říkali, že přinášíme chytrá řešení. Bude to vyplývat i z našich dalších kroků. Ve chvíli, kdy máte šest poslanců, tak vám nezbývá nic jiného než přinášet taková řešení, proti kterým ostatní nebudou moci nic namítat. V minulosti jsme například přišli s tím, že lidé nemusí mít papírovou fotku na řidičák. Proti tomu přece nemůže nikdo nic namítat. Nakonec to sněmovna podpoří, byť to pochází z opozice.  My musíme vybírat témata, proti kterým je blbé hlasovat. Například to, co všichni slibovali a pak na to zapomenou. Kupříkladu tématika školství. Za čtrnáct dní máme nový rozpočet a jsem zvědavý, jak to v něm bude. A proč ztrácet další rok? Navíc teď máme ekonomický boom, který už příští rok nemusí být. Další věcí je elektronizace, která uspoří státu i občanům peníze. Zaujalo nás, jakým způsobem funguje v Estonsku. Podle průzkumů jim ušetřila dvě procenta HDP. To je sto miliard korun. Na jedné straně EET v Česku vytlačilo z lidí pět miliard. Spousta lidí ale ukončila podnikání a přestala platit daně. Kdyby se to započetlo, kdo ví, jestli budeme na nule. Vedle toho máte systém, který nám Estonci sami nabízejí. Systém, který má ušetřit státu sto miliard a zároveň uspoří práci lidem i úřadům.

Znovu se mluví o ještě užší spolupráci KDU-ČSL, starostů a TOP 09. Jaký na to máte názor?

To je hrozně předčasné. Buď budeme spolupracovat přirozeně, organicky, nebo ne. Nejde to nalinkovat rozhodnutím shora. To bychom se zase brzy rozpadli. My se teď budeme bavit o spolupráci na úrovni klubů. Dokonce si dovedu představit, že část poslaneckých klubů bude společná. Sedneme si dohromady a probereme společné otázky. Když se ukáže, že spolupráce dává smysl, tak máme před sebou senátní volby. Nemá smysl, abychom si vystříleli vlastní šikovné kandidáty. Je to 27 obvodů. Dovedu si představit, že v některém podpoříme lidovce nebo TOP 09 a oni to jinde udělají pro nás. Stejně tak to může fungovat v komunálních a evropských volbách. Možná bude spolupráce ještě užší. Ono se mluví o tom, že je potřeba se spojit. V tom ale podle mě krize pravice není. Měli bychom spíš přemýšlet, proč jsme nedokázali voliče oslovit a kam se přesunuli.

Je vůbec v zájmu České republiky mít v současné konstelaci do prezidentských voleb vládu?

Popravě řečeno jsem nad tím tolik nepřemýšlel. Záleží na tom, zda budeme mít jiného prezidenta. My už o vládě nejednáme a soustředíme se na svojí práci. Připravujeme návrhy zákonů, pozměňovací návrhy ke státnímu rozpočtu. Soustředíme se na opoziční práci, která sluší šestičlennému poslaneckému klubu. Řekněme si to otevřeně. Kdybychom byli ve vládě, tak nás kdykoliv obejdou. To je sebevražedná mise. My jsme tolikrát před volbami řekli, že s Andrejem Babišem do vlády nepůjdeme. Ani s hnutím ANO, ani s SPD, ani s komunisty. My jsme zvyklí plnit po volbách to, co jsme slíbili.

Pavel Hofman

Hrozí podle vás, že České republice skutečně bude čtyři roky bez důvěry vládnout menšinový kabinet ANO s podporou SPD a komunistů?

Může se to stát a my se šesti mandáty nemáme sílu to zastavit. Po volbách Andrej Babiš prohlásil, že má programově nejblíže k ODS a starostům. Když se spojí s SPD a komunisty, tak bude chtít, aby odpovědnost za toto rozhodnutí nezůstalo na něm. On si tím vyrábí viníky. Pak řekne, že za to mohou ODS a Starostové a že mu nezbylo nic jiného nezbylo, než jít v zájmu České republiky do vlády s podporou SPD a komunistů. Podívejte se, jak to udělal ve Středočeském kraji. Starosty vyšoupli a spolupráci uzavřeli s ČSSD a KSČM. Když to udělá v kraji, proč by to neudělal celostátně?

Kromě vlády nyní strany řeší také funkci předsedy poslanecké sněmovny. Ve hře jsou Radek Vondráček z ANO a předseda ODS Petr Fiala. Koho z nich starostové podpoří?

Máme schůzku poslaneckého klubu až sedmého listopadu. Dohoda ale musí být širší. To nemůže být jen otázka předsedy, ale i místopředsedů, předsedů výborů. Sněmovna je obrovská mapa, kterou musíte řešit v celé šíři. Pokud vypíchnete předsedu a o zbytku se nebudete bavit, oslabujete se před dalšími jednáními.

ANO tlačí na to, aby byl předsedou sněmovny Radek Vondráček. Může jít podle vás o přípravu na případný třetí pokus o sestavení vlády?

Dejme tomu, že nový prezident by po zvolení měl už jen jeden pokus na jmenování předsedy vlády. I případná druhá vláda by nedostala důvěru. Na řadě pak je právě předseda sněmovny. O funkci se samozřejmě strhne velký boj, protože je důležitá i z dalších důvodů. Předsedu mívala v minulosti i opozice, je ale pravda, že mezi první a druhou stranou byly menší rozdíly.

Blíží se prezidentské volby. Koho podpoří starostové?

Chceme na Hradě někoho, kdo nebude odstrašujícím příkladem. Někoho, na kom budou vidět jeho ctnosti. Budeme tedy podporovat profesora Drahoše.

Někteří lidé mu vyčítají, že je ve svých názorech málo výrazný. Například po volbách na Twitteru uvedl: „Výsledek voleb nesmí vést ke změně hodnotové orientace země. Proto si přeji, aby všichni postupovali v duchu Ústavy a ve prospěch občanů.“

Přímá volba to v podstatě vynucuje. Když ale vidím jeho historii, jak dokázal řídit Akademii věd s mnohamiliardovým rozpočtem. Bez jakýchkoliv potíží. Dokázal se pohybovat ve vysoké politice. Je schopný diplomat, jasně proevropský a je pro setrvání v NATO. To jsou všechno momenty, které jsou pro mě základní kotvou. Já chci prezidenta, který nebude jezdit na návštěvy jen na východ. Prezidenta, který bude uznávaný i na západě, kde bude schopný pro nás odvést nějakou práci. Současný prezident nám tam škodí. Jeho poslední vystoupení v Radě Evropy bylo něco neuvěřitelného. Když prezident státu, který byl ještě před 30 lety okupován, řekne, že se s tím mají na Ukrajině smířit?! Ještě že takhle neuvažoval Ronald Reagan a další západní státníci v 80. letech. Taky mohli říct, ať Sovětský svaz něco zaplatí a Československo si nechá. Kdo si přitom tehdy v 80. letech myslel, že se Sovětský svaz rozpadne a za 15 let budou satelitní státy v Evropské unii a v NATO. Nemůžete přece říci Ukrajině, ať přijme kompenzace, to nejde.

Co říkáte na to, že Jaroslav Faltýnek podpořil Miloše Zemana?

To už je součástí povolebního vyjednávání a sestavení vlády. Že má Andrej Babiš k Miloši Zemanovi blízko a že je to mocenská klika, není nic nového. Možná z donucení, možná kvůli dřívějším obchodům, kterých se zúčastnili. Tak to je. Zvláštní ale je, že to neřekl Andrej Babiš. Možná si ještě nechává vyjednávací potenciál do uzavření prezidentských kandidátek. To všechno je součástí mocenské hry.

Není zde článek celý?