Karty pro sestavení vlády jsou rozdány poměrně jasně, jak se ukazuje

Povolební situace není patová a je poměrně pravděpodobné, že vládní koalice bude skutečně sestavena do Vánoc, jak si přeje Andrej Babiš, kterého prezident Miloš Zeman v příští týdnu pověří, aby „směřoval“ k sestavení vlády pod svým vedením.

Především si ohledně situace v budoucí dolní komoře musíme položit dvě klíčové otázky, přičemž na tu druhou média v posledních dnech zpravidla zapomínají. Za prvé, jaké možnosti sestavení vlády existují, za druhé, které strany spolu budou většinou hlasovat (čili jaká koalice poslanců se ve sněmovně vždy ad hoc utvoří bez ohledu na to, kteří poslanci vládu podpoří a jaké strany získají např. ministerská křesla). Zaměřme se protentokrát na otázku první, protože bez odpovědi bychom dospěli až k předčasným volbám (nebo neúplnému dočasnému řešení v podobě úřednické vlády).

Do sněmovny se sice dostalo devět stran, ale už první kolečko vyjednávání ukazuje, že povolební matematika nebude tak složitá. Na první pohled se zdá, že ANO nemá šanci najít žádného koaličního partnera. Lidovci a Piráti však mají problém především s Babišem samotným. Ostatně, lidovci byli s ANO ve vládě uplynulé čtyři roky a neodradily je Babišovy lži a pravděpodobný podvod s Čapím hnízdem ani jeho triky s korunovými dluhopisy a tak dále. Vadí jim teprve Babišovo obvinění policií. Možná se jen snažili bránit vzniku jiné koalice, ve které by místo nich byli, ať už přímo, či nepřímo, okamurovci nebo komunisté. Jenže takový argument platí o to více nyní, po volbách, kde Okamurova SPD slavila nevídaný úspěch.

Jestliže tedy ANO navrhne vládu bez fyzické přítomnosti Babiše v křesle premiéra (či ministra), lidovci by mohli být ochotní se připojit. Piráti jsou i pro takový případ váhavější, kladou si ještě další podmínky, nicméně jejich vstup do koalice s ANO (bez Babiše), popřípadě podporu takové vlády rozhodně nelze vyloučit. Taková se tedy zdá být nejpravděpodobnější varianta. Tato koalice by měla pohodlnou většinu 110 poslanců. Jen připomeňme, že by ANO k těsné většině stačilo spojení s Piráty a jeden „přeběhlík“ (z kterékoli další strany).

Další možností pak je ještě vložení ČSSD do koalice, ať už by třetí koaliční stranou byli lidovci (což se tedy zdá zatím pravděpodobnější), nebo Piráti. Sociálním demokratům začalo Babišovo vládní angažmá vadit také až ke konci předchozího volebního období. Premiér Bohuslav Sobotka nechal Babiše ve vládě navzdory Čapímu hnízdu a zpočátku i navzdory korunovým dluhopisům. Důvodem pro jeho odvolání byly až spekulace ohledně postupu finanční správy při vyšetřování korunových dluhopisů (i když výměna ministrů financí v této věci stejně nic nezměnila) a posléze také některé tajné nahrávky Babiše. Jediným problémem koalice ANO (bez Babiše) a ČSSD (spolu s nějakou třetí stranou) tak je fakt, že Babiš sociální demokraty zjevně vysál, jak v plné síle ukázaly volby a jak si rozklížená ČSSD uvědomuje.

Koalice ANO s ODS (jakožto druhou nejúspěšnější stranou) není reálná. Někteří komentátoři upozorňují na rozdílné názory stávajícího vedení strany a nového poslance Václava Klause (který se může pyšnit velkým množstvím preferenčních hlasů). Za prvé však panuje všeobecná shoda, že stávající vedení díky volebním výsledkům posílilo, a za druhé alespoň prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by se v poslaneckém klubu ODS měli objevit rebelové. Navíc však platí, že takových rebelů by muselo být 21 z 23, aby získali s ANO bez dalších stran alespoň těsnou většinu. Čili čistá utopie.

SPD a komunisté mohou klidně hrát roli větších či menších, ale tichých spolupracovníků s ANO.

Karty jsou tedy rozdány poměrně jasně a jednotliví hráči si to jistě uvědomují.

Není zde článek celý?