Krymčané mohou přivítat Pochod z Kyjeva… vidlemi

Organizátor blokády Krymu Lenur Isljamov oznámil, že všichni považující Krym za Ukrajinu se chystají „obrovským pochodem“ vydat na Krym a dojít do Simferopolu. A Krymčané nám stejně nic neudělají.

Co může vzniknout z tohoto nápadu ukrajinských nacionalistů a jaké přivítání je čeká na Krymu?

„Řekl bych, že se jedná o čistě rétorický obrat jednoho politického extrémisty, který ovšem souzní s rétorikou současné ukrajinské vlády,“ řekl Sputniku politolog a občanský aktivista Jan Miklas.

Miklas: Stačí třeba připomenout citát prezidenta Ukrajiny Petra Porošenka: „Příští rok budeme na Krymu.“ Komu jsou určené tyto „výkřiky“ není jasné. Síla ukrajinské armády, která je i přes dodávky zbraní z USA v dost tristním stavu a nadále se musí opírat o extrémistické polovojenské bojůvky typu „Azov“, se ani v nejmenším nedá jakkoli srovnávat s vojenskou silou Ruska. V případě hypotetického pokusu ukrajinské armády o získání Krymu silou je Rusko schopno během několika hodin zcela ochromit Ozbrojené síly Ukrajiny, aniž by ukrajinští vojáci vůbec dokázali překročit hranici Krymu.“

Ale teď mluvíme o občanské a mírové akci. Měl by ten pochod (pravděpodobně tiše podporovaný ukrajinskou vládou) pozitivní ohlas mezi obyvatelstvem Krymu a údajně utiskovanými Krymskými Tatary?

Za sebe mohu říci ne. A proč za sebe? V září tohoto roku jsem navštívil Krym. Sice pouze na dva týdny, což je ale dost dlouhá doba na to, abych zjistil, že je to jinak než tvrdí západní tisk a média, která neustále omílají mantru o „útisku“ Ukrajinců a Tatarů na Krymu. Já totiž viděl něco jiného. Rusy, Ukrajince i Tatary žijící spolu v míru, přátelství a dialogu, aniž by jeden druhého jakkoli omezoval. Pro Krymské Tatary se zde staví mešity a fungují zde Tatarská kulturní centra. Těžko si tak dovedu představit, že extrémistické a nenávistné iniciativy Lenura Isljamova zde padnou na úrodnou půdu. To samé platí i pro samozvaný „Medžlis“ podporovaný kyjevskou vládou a snažící se vnést rozkol mezi Krymské Tatary a poštvat je proti Rusku. Zajímavá otázka je, jak může ruská populace na Krymu zacházet s demonstranty z Ukrajiny? Myslím, že ukrajinští nacionalisté se budou setkávat s extrémně nepřátelským přijetím. Nevylučuji, že může dojít k potyčkám mezi demonstranty a obyvatelstvem…

Nemyslíte si, že tato ukrajinská iniciativa (pochod na Krym) je nějak spojená se Zemanovým projevem v Radě Evropy, že je to rozhořčená reakce nacionalistů na návrh, aby Ukrajina zahájila jednání s Moskvou o náhradě za Krym, který by měl být považován za vyřešený problém, „fait accompli“?

Ano je to možné, jelikož Rada Evropy je poměrně významná instituce a ukrajinská vláda projev prezidenta České republiky vnímá jako možnost o znovu otevření otázky Krymu. Návrh Miloše Zemana o zahájení jednání a získání náhrady za Krym ropou a zemním plynem doslova rozzuřil ukrajinské nacionalisty. Ale ve skutečnosti je tato otázka bezpředmětná z mnoha důvodů.

Jinak bude velká válka, dodal prezident Zeman v Radě Evropy…

Z „velké války“ mezi Ruskem, Ukrajinou a Západem za Krym na rozdíl od prezidenta Zemana nyní nemám obavy. Západ totiž kromě ideologických proklamací v případě konfliktu Ukrajinu nijak nepodpoří, natož vojensky. Pokud nepočítáme pokoutní dodávky zbraní ukrajinské armádě ze strany USA. Důležité je však slovo nyní. Nyní konflikt mezi Ruskem a Západem kvůli Krymu nebo Ukrajině nehrozí. Není ale vyloučen ve vzdálenější perspektivě a zde jsou již obavy prezidenta Zemana opodstatněné. Ukrajina je totiž v dlouhodobé strategii USA, je to jako „Trojský kůň“ Západu k oslabení Ruska v Eurasii. Zbývá tedy vojenské řešení. A záminkou se může stát i Krym. Pravděpodobně nikoli náhodou staví USA svoji vojenskou základnu v Chersonské oblasti nedaleko Krymu a v podstatě vyzbrojují Ukrajinu. Proč? Aby se bránila údajně „agresivnímu Rusku“? Ne, je to proto, aby Amerika měla do budoucna otevřenou cestu k potenciálnímu konfliktu s Ruskem. Přičemž bojištěm by se stala dnešní Ukrajina. Amerika by tedy bojovala proti Rusku do „posledního Ukrajince“. Že dnešní ukrajinská vláda jde této politice naproti, a snaží se proti Rusku fanatizovat své vlastní obyvatelstvo, je fatální, především pro budoucnost samotné Ukrajiny.

Česky senát se vzdálil prezidentských prohlášení v Radě Evropy. S kým souhlasíte, s prezidentem nebo se senátory?

Souhlasím jednoznačně s prezidentem Zemanem. A myslím si, že nejsem sám. Na rozdíl od senátu má v očích značné části národa současný prezident velmi silnou legitimitu a jeho výrok o Krymu hodně obyvatel ČR podporuje. Pochopitelně je zde naopak i část, co s prezidentem nesouhlasí, je to především ta část, která jednoznačně podporuje prozápadní kurz a velmi silně se vymezuje vůči Rusku. Zde je prezident naopak ve značné neoblibě díky svému vstřícnému postoji vůči Rusku. Výhrady mám pouze k dovětku, že by mělo Rusko platit Ukrajině jakési kompenzace za Krym. Já k tomu nevidím žádný důvod. Jednak z čistě právního hlediska je současná ukrajinská vláda nelegitimní, protože vzešla z násilného nelegitimního převratu. A nakonec je zde i otázka historická, jaký vztah má vlastně Ukrajina ke Krymu? Žádný, ke svému území přišla jako „slepý k houslím“ v důsledku podivné politiky Chruščova, který Krym bez jakéhokoli opodstatnění připojil k Ukrajině. Pochopitelně, že stav, kde by bylo přátelské soužití Ruska a Ukrajiny bez ohledu na to, komu Krym patří, by byl ideální. Bohužel je ale realita jiná. A Rusko zde není viníkem. Nakonec je důležité si položit otázku, co chtějí obyvatelé Krymu? Myslím, že referendum na jaře 2014 dostatečně odpovědělo na tuto otázku, jakkoli ho Západ neuznává. Já ale můžu doložit vlastní zkušenost ze Sevastopolu, kde mi dvě paní nezávisle na sobě potvrdili, že situace na jaře 2014 by velmi napjatá. Na dohled od Sevastopolu stála vojenská plavidla NATO a zásah Ruska zde byl brán jako záchrana. Nakonec sami řekli, že pokud by na Krym vtrhla ukrajinská armáda, vezmou do rukou zbraně a budou bojovat proti nim. Co udělají, pokud se setkají s obrovským ukrajinským pochodem nacionalistů, lze jen odhadnout.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.


Není zde článek celý?