Ministr Pelikán rozhodl o vydání vysoce postaveného Putinova úředníka ruským soudům

Někdejší šéf Federálního státního rozpočtového úřadu Ruské federace Alexandr Alexandrovič Nikolajev (63) bude vydán ruským soudům. V Rusku je obviněn ze způsobení škody státnímu majetku a korupce.

„Ze zištných důvodů k osobnímu obohacení se rozhodl spáchat krádež cizího majetku podvodem, když za tímto účelem se v červenci 2011 zapojil do zločinného spiknutí s dalšími nezjištěnými osobami z řad vedení soukromé společnosti. Jako předmět trestného útoku zvolili finanční prostředky uvolněné z rozpočtu Ruské federace,“ uvádí se v zatykači.

Nikolajev se ukrýval v Česku, kde byl minulý rok v lednu zatčen v Karlových Varech českou policií. Požádal také u nás o politický azyl. Teď má být vydán, když o tom postupně rozhodly naše soudy a to včetně ústavního. Podle soudů tady Nilojavev nemá povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt a nemá tady žádné rodinné a majetkové vazby, které by ho tu držely, aby byl pro příslušné orgány dosažitelný.

„Rusko je ze strany mezinárodního společenství podrobováno kontrole dodržování ochrany lidských práv a porušením záruky by se vystavilo riziku, že v budoucnu by jiné státy v otázce vydávání ruských občanů postupovaly zdrženlivěji,“ sdělil plzeňský krajský soudce Pavel Fait.

Poslední rozhodnutí bylo na ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi. Ten podle mluvčího ministerstva Jakuba Římana „neshledal překážky, které by jeho vydání bránily. Ani z vyžádaných informací od českých bezpečnostních složek nebyly zjištěny skutečnosti, které by na změnu tohoto rozhodnutí měly vliv“.

Jak uvádí ruský server ren.tv, podle vyšetřovatelů bývalý šéf společnosti, která zajišťuje i dopravu hlavy státu, požadoval od jednoho podnikatele, aby mu postavil na jeho dače lázeň. Jako odměnu za tuto službu Nikolajev, jak naznačují vyšetřovatelé, uzavřel s obchodníkem státní smlouvu na opravu významné vládní stanice, které se také přezdívá Brežněvovo nádraží nebo nádraží Kim Ir-sena.

Předtím Nikolajev figuroval v jiné trestní věci, šlo o rozkrádání při opravě peronu a odbavovací haly. Celkový objem rozpočtových prostředků určených na opravy dosáhl výše čtyři miliardy rublů.

Zadržení v Česku bylo provedeno na základě mezinárodního zatykače a policie Nikolajeva sotva poznala, protože výrazně změnil svůj vzhled.

Podle vyšetřovatelů prý Alexander Nikolajev v letech 2009-2011 aktivně vyjednával s podnikatelem Igorem Žmajevem, který provozuje společnost SPK Strojservis – XXI“ Podle obvinění úředník nabídl podnikateli kontrakt na celkovou částku čtvrt miliardy rublů. A na oplátku požádal o neobvyklou službu – vybudovat mu lázně na dače v okrese Ščelkovskij u Moskvy. Ta lázeň ale nebyla běžná, nakonec měla stát tolik jako slušně veliký dům – více než 5 milionů rublů. Samotný Alexander Nikolajev svou vinu zcela odmítá. „Všechna obvinění proti mně jsou falešná. Nikdy jsem neplánoval a neměl v úmyslu zcizit Putinovy peníze. To bych byl blázen,“ tvrdil loni v lednu Nikolajev. „Putinovi docházejí peníze a začalo tak nové hledání nepřátel národa. Proto jsem se v roce 2014 rozhodl s rodinou odcestovat do Karlových Varů a zůstat tam,“ tvrdí.

Pro vnějšího pozorovatele je dost obtížné celou záležitost prohlédnout. O korupci na nejvyšších místech v Rusku sotva někdo pochybuje. Stejně tak ale lze pochybovat o tom, že by ruské soudy nebyly schopny jednat na politickou objednávku. Také je patrné, že Putin v poslední době vyměňuje celou řadu vysoce postavených lidí. Pozornost vzbudilo loni na podzim zatčení ministra pro ekonomický rozvoj Alexeje Uljukajeva. Ten byl obviněn z převzetí úplatku ve výši dvou milionů dolarů. Lidé z ministrova okolí i četní ekonomičtí pozorovatelé ale považovali oficiální důvod Uljukajevova zatčení za velmi sporný. Údajně chtěl úplatek od představitele společnosti Rosněft, což je to samé, jako by ho chtěl přímo od Putina. Dva miliony dolarů (tedy asi 50 milionů korun) je v ruském prostředí navíc úplatek, jaký se nabízí místostarostovi méně významného guberniálního města, nikoli jednomu z nejvýznamnějších členů současné ruské federální vlády.

Opoziční politik Grogorij Javlinskij tehdy řekl, že je celá záležitost podivná.  Chcete-li se dnes v Rusku někoho zbavit, je nejšikovnější obvinit ho právě z korupce. Funguje to stejně, jako když jste před 80 lety někoho označili za „nepřítele lidu“. V současné ruské společnosti obvinění z korupce funguje úplně stejně a pokrok v porovnání se stalinskými časy lze hledat snad jen v tom, že obviněný už nekončí v gulagu, na šibenici nebo před popravčí četou.

Ačkoliv může být formálně všechno v pořádku, může být za obviněním jak skutečná korupce, tak politika, nebo obojí. Jak se stane boj proti korupci politickým nástrojem a ještě navíc v Rusku, nejsme si hned jistí, která bije. Rusko se dostalo do situace, že je těžké mu věřit, i kdyby náhodou mělo pravdu.

Není zde článek celý?