Německo pravděpodobně bude stahovat pracovní možnosti domů

ČR i Německo patří podle prognózy OECD mezi země nejvíce zasažená automatizací

Spekulace o tom, že Volkswagen přesune 2 000 míst, v současnosti určených k výrobě aut Škoda, do Německa, může být spekulace, ale pravděpodobně nevznikla pouze z toho důvodu, že by v Reuters neměli o čem psát. Nemusí to být pravda, ale trend, který může vést průmyslové giganty s rozvojovým plánem na dekády, k takovému jednání, lze popsat na dostupných prognózách.

Employment Outlook 2017, což je výroční zpráva o zaměstnanosti, kterou vydává OECD, obsahuje i prognózu vývoje na pracovním trhu v horizontu 2015. Na ní je zajímavé zejména to, že Česká republika a Slovensko jsou dvě země s největší pravděpodobností dopadu automatizace na ekonomiku a tedy na pracovní trh (str. 107). Předpověď říká, že v uvedeném horizontu zasáhne automatizace přes 45 % pracovních míst. Z toho necelou čtvrtinu tak, že zaniknou, zbytek by měl projít významnou proměnou. To je samo o sobě pro českou ekonomiku a společnost velký problém. Alarmující ale je, že v podstatě stejnou předpověď má i Německo, které v ČR našlo levnou, kvalifikovanou pracovní sílu a tedy vyšší přidanou hodnotu. 

Alarmující je to z důvodu možného dopadu na vzájemný ekonomický vztah. Předpokládejme, že prognóza OECD popisuje reálný stav. Jestliže v populačně osmkrát větším Německu má dojít během patnácti let k zániku cca 12 % pracovních míst kvůli automatizaci (rutinních, spojených se snadnou možností nahrazení robotem či algoritmem), Německo bude muset tento problém řešit. Předpokládejme, e se nezmění v tak krátkém horizontu společenská smlouva a že příjem bude nadále vázán na práci, respektive na substituci v podobě náhrad v situaci, kdy člověk nepracuje, ačkoliv by podle společenské smlouvy měl. Prostě současný kapitalismus se silnou sociální regulací.

V tom případě bude muset Německo najít způsob, jak tato lid zaměstnat, protože jejich počet je příliš velký na to, aby zůstali v záchranné sociální síti. Byť některé místa pravděpodobně zaniknou s tím, že část pracovní síly přirozenou cestou odejde z produktivního věku, problém je, že vzdělávací systémy z velké části stále produkují absolventy, kteří by na podobná místa měli nastoupit. Dejme tomu, že tento trend tedy nezredukuje potřebu zaměstnat lidi příliš významně. Co tedy může Německo udělat, když je všeobecně známo, že velkou část pracovních míst na produkci exportovanou s pod německými značkami je dislokováno v jiných zemích? je to velmi dobrý politický argument pro kohokoliv, kdo bude chtít získat popularitu, jako se tomu stalo během kampaně za brexit či při volbě prezidenta USA. V obou případech byla práce (ať už vyvezená, nebo v podobě levné pracovní síly importovaná) jedním z hlavních témat.

Nabízí se tedy docela jednoduché řešení. Automatizace bude každým rokem postupovat dál, tím se bude zvyšovat talk na politické řešení rychlých změn na trhu práce a bude třeba nějak reagovat. Takových 2 000 míst z jednoho podniku v ČR může být jen střípek z celkové snahy stáhnout zpět práci a uklidnit ty voliče, kteří jsou její ztrátou ohroženi. A jejich politické reprezentanty připravit o velmi podstatný argument. A v ČR se bude dát podobným způsobem hledat řešení tohoto problému na mnoha dalších místech.

Přechod na výrazně automatizovanou výrobu tak představuje pro ČR dvojí hrozbu: vliv na produkci domácí ekonomiky a zároveň možný „labour drain“ z Německa dalších zemí západní Evropy, které zde nechávají montovat a vyrábět součástky. Obávám se, že tento scénář nikdy odpovědný v ČR nemá ani na stole, natož aby hloubal nad možným řešením. Kárka české ekonomiky zůstává zapřažena do koně, který za chvíli pravděpodobně chcípne a vzdělávací systém stále stejnou stejnou trajektorii, protože odlišné zadání nepřichází.  

Není zde článek celý?