Pokud nebudete při volbách kroužkovat, může vás zaskočit, kdo dostal křeslo

Některým lidem je jedno, kdo bude sedět ve sněmovně jako poslanec, a záleží jim na úspěchu strany, kterou volí. Pokud ale nějakou stranu volí také kvůli lidem, kteří jsou na předních místech kandidátky, měli by být opatrní. Možnost preferenčních hlasů, takzvané kroužkování, totiž umožňuje poměrně málo počty hlasů skočit klidně z nevolitelného až na první místo. Může se tak stát, že vyhraje „vaše strana“, ale váš vyhlédnutý kandidát své křeslo nedostane.

Kolik na to stačí? Málo lidí to ví. Jen pět procent obdržených preferenčních hlasů. Kvůli možnosti kroužkovat vypadl ze sněmovny Ivan Langer a dostal se do ní z nevolitelného místa Marek Benda. U stran s nižšími preferencemi, kdy projde málo kandidátů, by mohly preferenční hlasy hrát značnou roli.

Pokud překročí pětiprocentní hranici více kandidátů, jsou pak seřazeni podle počtu získaných preferenčních hlasů.

Jestliže chce mít někdo pocit, že udělal, co je v jeho silách, vybere si jednoho až čtyři favority a zakroužkuje čísla u jejich jmen. Pokud budou na hlasovacím lístku více než čtyři kroužky, hlas je sice stále platný, ale je to hlas pro stranu a k preferencím kandidátů se nepřihlíží.

Tento mechanismus působí, že jistota první pozice na volebním lístku je slabší, pokud je příslušný volební obvod malý. Tam platí někdy doslova, že každý hlas může rozhodnout. Může se nám to líbit a nemusí. Platí ale, že pět procent kroužkujících „přeskočí“ 95 procent nekroužkujících.

To je jen technická poznámka, aby se pak někdo nedivil.

Není zde článek celý?