Politici nezvládli debatu o euru. Babiš si jej dřív přál, najednou ho odmítá

V předvolební diskuzi ekonomických odborníků politických stran na ČT24 se ukázalo, že ani jeden z kandidátů na ministra financí není schopen posoudit ekonomickou výhodnost zániku české koruny a přijetí eura.

Jak poznáme, že stojí za to spojit svou měnu s měnou nějakého jiného (zpravidla sousedního) státu? Jednoduše. Stačí se podívat na běžné úrokové míry. Tedy typicky třeba na úroky z bankovních provozních úvěrů pro podnikatele. Zvyšují‑li se v obou státech vždy zhruba ve stejnou dobu, mají oba státy sladěné své hospodářské cykly, což naznačuje, že jsou spolu jejich ekonomiky hluboce spjaty. V takovém případě má společná měna, nechybí‑li rovněž společenská (potažmo politická) vůle, smysl.

Nelze úplně jednoznačně říci, zda by bylo pro Českou republiku výhodnější mít více měn, nebo by naopak bylo optimální zavést společnou měnu pro celou střední Evropu (za předpokladu, že spolu jednotlivé vlády budou alespoň zčásti koordinovat státní rozpočty). Z historických dat o úrokových mírách na různých koncích Evropy ještě před tím, než vznikla společná evropská měna, je však zřejmé, že současná eurozóna je až příliš velkou oblastí.

To je také jedním z hlavních důvodů, proč eurozóně tak dlouho trvalo, než se aspoň jakžtakž zotavila ze zatím poslední světové hospodářské krize.

Problémy eurozóny jsou ještě posilovány vysokými státními dluhy i daněmi a odvody. Eurozóna navíc mezi svými členy pěstuje morální hazard, kdy uskrovňující se členové musejí povinně pomáhat se splácením dluhů „přežraných“ členů.

Nikdo z ekonomických expertů stran nebyl v předvolební diskuzi na ČT24 schopen základní ekonomické argumenty použít (ať už ve prospěch eura, či proti němu). Andrej Babiš (ANO) dokonce názor na euro během posledních čtyř let změnil, jako kdyby se nějak viditelně změnila eurozóna.

Navíc, světe div se, na základě Babišových nových zkušeností prý obrátilo o 180 stupňů v názoru na euro také ANO jako celek. I v této věci se potvrdilo, že ANO je Babiš. Ten Babiš, který může libovolně škrtat i připisovat lidi na kandidátkách. Ten Babiš, který podle médií vlastní marketingové značky ANO a kterému „jeho“ strana dluží nemalé peníze.

Radim Fiala z SPD se zase společně s Babišem vyslovil pro českou korunu mimo jiné proto, že ji lze v době hospodářské stagnace či úpadku prostřednictvím státní (národní, centrální) banky upravovat tak, abychom pomohli rozjezdu ekonomiky. „Okamurovci“ a „Babišovci“ tedy doporučují znehodnocování našich úspor prostřednictvím nepřirozeného oslabování koruny. Něco takového jsme si přitom museli tři a půl roku trvání „devizových intervencí“ zažívat. Česká národní banka v poslední fázi zásahů (tedy již v éře ekonomů dosazených většinově prezidentem Milošem Zemanem) utrácela dokonce více peněz, než kolik hodnoty vytvářela celá naše ekonomika. Podobných zvrhlostí bychom se dočkali i v eurozóně od Evropské centrální banky. Ale to nic nemění na tom, že to od SPD a ANO není férová nabídka pro české domácnosti. Jen se tím podbízejí některým firmám.

Není zde článek celý?