Prameny o spolupráci Babiše s StB jsou věrohodné. Babiš by falšování těžko dokázal

Někteří obránci Andreje Babiše se teď chytili formulace, že rozhodnutí slovenského Ústavního soudu ohledně Babiše a jeho agentství „všechno vrací na začátek“. Vycházejí také z mylného předpokladu, že tady platí nějaká presumpce neviny, totiž že je třeba Babišovi dokazovat, že byl agent a do té doby se tak o něm nesmí mluvit. Je to ale přesně naopak. Východiskem je, že Babiš ve spisech StB jako agent vedený je a opak by musel dokázat Babiš. To by mohl udělat jen tak, že by tvrdil, že všechno bylo proti němu dodatečně vykonstruované. Problém je v tom, že v jeho prospěch svědčí jen výpovědi pracovníků Státní bezpečnosti před soudem, což není moc věrohodné. Proti němu prostě stojí záznamy.

Věrohodností těchto dokumentů se zabývá článek Patrika Dubovského „Hovorí zväzok ŠtB na A. Babiša o vedomej spolupráci?“ Vyšel na komentare.sme.sk 24. října. Ocituje aspoň několik pasáží.

Nejdřív se autor zabývá tím, jak tehdy StB pracovala a jak vedla svou evidenci. Dá se to ilustrovat i na případu tajného spolupracovník Bureše: „Dôležitou súčasťou zväzku je v jeho úvode uvedený Zoznam dokumentov (vo zväzku). Tento sa tvorí logicky postupne ako tieto do zväzku pribúdajú. V prípade dôverníka/agenta Bureša tento zoznam obsahuje bežné a logicky vzniknuté druhy písomností ako návrh na získanie na spoluprácu (strany 1 – 3), správa o získaní na spoluprácu (s. 4 – 7), lustračný list (potenciálneho spolupracovníka), záväzok na spoluprácu – tento býval podpísaný i nepodpisovaný, ak sa uznalo, že spolupracovník je užitočný aj bez podmienky vlastnoručného podpisu…“

„Nasleduje vážny dokument, nazvaný návrh na zavedenie do prepožičaného bytu, ktorý dokladá dohodu medzi riadiacim orgánom a agentom o stretávaní sa v tajných bytoch ŠtB, čo je posilnené ďalším dokumentom s názvom legenda do (tohto) prepožičaného bytu, ktorá obsahovala dohovorené heslo, ktoré sa používalo pri telefonovaní a dohodnutí si stretnutia, prípadne pri zvonení pri návšteve takéhoto bytu s cieľom tajnej schôdzky spolupracovníka s príslušníkom ŠtB.“

Seznam dokumentů obsahuje další písemnosti, jako jsou záznamy z prověrek, hodnocení Bureše, výjimka při vydání cestovních dokladů k pracovní cestě, evidenční list  výdajů, pohoštění, dary a odměny…

Co všechno se zachovalo? Z původních 45 stran méně než polovina. Byl zničen třeba závazek ke spolupráci, ale je uveden v seznamu dokumentů a existuje jeho přepis pracovníkem StB jménem Kuľha.

„Dobrovoľný záväzok spolupráce je však konštatovaný v správe o získaní na spoluprácu nasledovne: ‚Po vyjadrení súhlasu (so spoluprácou)… mu bol predložený k podpisu písomný záväzok. Kandidát záväzok… podpísal bez ďalších otázok a súhlasil s ďalším používaním krycieho mena Bureš…’“

„V júni 1983 príslušník ŠtB Šuman dopísal do zväzku agenta Bureša, že menovaný bol v zmysle Rozkazu MV ČSSR č. 9/1983 ‚zameriavaný‘ do akcie s krycím menom ‚OKO‘. Agent Bureš je zaznamenaný aj v iných zväzkov ŠtB s krycími menami Chemapol, Osten, Turek a Bauer, čo by vyfabrikovať, skombinovať a chronologicky vpisovať do registrov bez podozrenia manipulácie bolo priam nemožné.“

Že by tohle všechno někdo dodatečně vytvořil, když je každý dokument součástí velké sítě jiných dokumentů, je velmi nepravděpodobné. Upřímně řečeno, je to naprostý nesmysl. Proč by tehdy StB něco takového dělala? Navíc u dítka z prověřené a věrné komunistické rodiny?Druhou věcí je, že soudy dosud při hodnocení Babišova agentství postupovaly stejně prostomyslně jako mnohé české soudy. Najednou věří estébákům, kteří ty dokumenty vytvářeli. Takže buď lhali tehdy, nebo lžou dnes. Tehdy by jim ale za lhaní hrozil postih. Dnes mohou tvrdit, že to všechno bylo jen jako, protože už je nemá kdo trestat, StB zanikla. Brát je vážně mohou jen ti, kdo jsou třeba schopni věřit, že Země je placatá.

Ale proč ne, když to říká ten sympatický Vůdce a všichni kromě něj kradou…

Není zde článek celý?