Předvolební průzkumy? Jsou pro legraci

Sněmovní volby se kvapně blíží a s nimi se zvyšuje kadence předvolebních průzkumů tipujících výsledky hlasování. „Průzkumy jsou pro mne zajímavé jako pro pozorovatele, ale sám se jimi pochopitelně – jako většina občanů – neřídím,“ říká říká v rozhovoru pro Sputnik Zbyněk Fiala, bývalý šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Jakou váhu mají předvolební průzkumy? Hnutí Ano Andreje Babiše se stabilně drží na prvním místě, nečeká však politický peloton před finišem zvrat? Jak víme z minulosti, předpovědi preferencí se mohou mýlit. Důvěra v sociology se nevyplatila českým sociálním demokratům, pohořeli na ní také odpůrci brexitu i Donalda Trumpa.

Sputnik pohovořil s bývalým šéfredaktorem týdeníku Ekonom Zbyňkem Fialou o smyslu předvolebních průzkumů.

Sociologické agentury se předhání v předpovědích preferencí, které mohou obdržet politické strany na blížících se volbách. Třeba CVVM hnutí ANO dává 30 %, Median 27 %. Výsledek hlasování může být ale zcela jiný, jak ukázaly volby v roce 2010. Má cenu se řídit průzkumy?

Průzkumy jsou důležité, dokonce, i když jsou seriózní. Je to však jako s cenou na burze, není zajímavá momentální hodnotou, ale tím, kam směřuje. Stoupáme, nebo klesáme? Otázka, kterou si kladli bezradní balónoví plavci z románu Julese Verna, probouzí politiky ze sna. Proč je naše trajektorie téměř nehybná? Stabilizovali jsme své postavení, nebo jsme ztratili tah na branku? Co u lidí zabralo? Dostupné bydlení? Tak víc bytů na plakáty!

Lidi to mají víc jako legraci, pohyby v tabulce politické ligy. Pomáhá to ventilovat nespokojenost. Koukejte, jak ti bídáci klesli! Snad je to probudí…

K čemu slouží průzkumy s mizernou přesností? Mohou odradit nebo přilákat voliče k urnám?

Možná, že jsou tyto průzkumy naopak velice přesné, samozřejmě v rámci možností a použité technologie. Konkurenční boj však agentury nutí, aby každá sledovala trochu něco jiného. Jednou je to preference, jindy volební předpověď, která počítá i s mírou účasti. Začal se vykazovat i volební potenciál, který shrabuje vše, co je pro daného voliče přijatelné, byť se ještě nerozhodl. To nelze srovnávat jako čísla, ale může to být poučné, jak bylo uvedeno, jako trend, je-li nějaký. Kam to míří? Hýbe se to?

Průzkumy jsou drahé, to omezuje počty dotázaných i kvalitu tazatelů. Když se ptáte po telefonu, odpovědí jen ti, kdo mají čas a vítají každý kontakt. Když se ptáte po internetu, jako YouGov, máte sta tisíce odpovědí, ale od dosti specifické skupiny.

Ani odpověď na otázku, zda to voliče přitáhne, nemůže být jednoznačná. Známé jsou negativní modely:

Když naši jasně vedou, nemá cenu chodit k volbám, vyhrajou i beze mne.

Když jsou naši bez šancí, nemá cenu chodit k volbám, stejně propadnou.

Nebo — tyhle panáky z plakátu nemůžu volit. Proto nikam nejdu, ať to všichni vidí…

Osobně doporučuji pozitivní model — v každém případě jděte volit, protože kdo nehlasuje, fakticky hlasuje pro to, co nechce. Ale nemusíte to tam bezhlavě hodit, volte lidi, ne strany.

Když se domluvíte, třeba na preferencích od pátého místa dolů, můžete vyhnat z parlamentu vedení strany, které vás zklamalo.

Důvěřujete volebním průzkumům?

Stojí za to je sledovat, i když jsou jasně placenou reklamou. V jednom z průzkumu nějací zoufalci náhle vyskočí, aby předstírali volitelnost. To je přece srozumitelné sdělení. Průzkumy jsou pro mne zajímavé jako pro pozorovatele, ale sám se jimi pochopitelně — jako většina občanů — neřídím. Mám své preference, očekávání a zklamání.

Pokud byste si měl přesto tipnout, jak podle vašeho názoru dopadnou volby do Poslanecké sněmovny?

I tipy výsledků jsou formou politické reklamy. Pojmu to taky tak. ANO 30 %, ČSSD a KSČM 12 %, Piráti, ODS a SPD po 10 %, Zelení 6 %, vypadnou lidovci a TOP.


Není zde článek celý?