Proč je Východ tenký led. Turecko zakázalo příjem lodí z Krymu. Názor

…Takže.

Jak řekl zástupce Komory lodní dopravy Svazu komor a burz Turecké republiky, Turecko nebude přijímat lodě z krymských přístavů. A příslušné předpisy už dostaly všechny objekty přepravy a přístavního byznysu. Přitom systém dohledu stanoví právo požadovat od lodí dokumenty o vyplutí z posledního přístavu a záznam lodního deníku, což má podle názoru turecké komory vyloučit veškeré „machinace“. Tato opatření se dotknou všech lodí bez výjimky, bez ohledu na zemi, pod jejíž vlajkou provádějí svou námořní přepravu.

Zástupci komory tvrdí, že s návštěvou Erdogana na Ukrajině, kde se roztomile vyspal přímo na společné tiskové konferenci s Porošenkem, událost „nemá nic společného“, ačkoliv je to mírně řečeno úplně jinak.

Doslova den před tímto „tureckým prohlášením“ na ukrajinské Generální prokuratuře přímo a ne dvojsmyslně prohlásili, že Kyjev se dohodne s Ankarou o zesílení kontroly tureckých lodí, které klidně zaplouvají do krymských přístavů. Proto prohlášení tureckých politiků a úředníků, že tento krok nemá nic společného s nedávnou návštěvou Ukrajiny ze strany tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vypadají, jak se říká, trochu „prázdná“.

Kromě toho den před prohlášením turecké vlády tisková mluvčí ukrajinského generálního prokurátora Larisa Sarganová na své stránce na Facebooku uveřejnila kopii dokumentu turecké lodní komory, v němž se přímo uvádí, že „lodě z Krymu a jeho přístavů nejsou vpouštěny do naší země (Turecka) a povolení k odplutí z přístavů této oblasti se neposkytuje“.

V ruské Radě federace už toto rozhodnutí odsoudili jako „nepřátelské“ a skutečně to tak je.

Ale je jedno ale.

Vtipnost situace spočívá v tom, že služby tureckého prezidenta doslova oklamaly samy sebe, když se snažily „vyhovět i našim i vašim“. A podcenily PR-význam tohoto svého kroku právě ve veřejném prostoru.

Tady je vše jednoduché.

Na území ruského Krymu teď fungují pouze čtyři významné námořní přístavy: Sevastopol, Kerč (dopravní a rybářský), Jalta (osobní přeprava) a Feodosie.

Kromě toho krymské námořní přístavy nejsou příliš hluboké, a proto nemohou obsluhovat velké lodě, tudíž většina lodí je buď částečně nakládána v přístavu a potom je nakládka dokončována mimo přístav, nebo veškeré operace s nákladem probíhají pouze mimo přístav, aniž by do něj lodě zapluly.

Jedinou výjimkou je přístav Sevastopol, ale tam se nachází základna ruské Černomořské flotily. A jestliže u raketového křižníku Moskva nebo u velkých výsadkářských lodí, dejme tomu Novočerkasska nebo Cezara Kunnikova vznikne už taková potřeba navštívit turecké přístavy, těžko budou žádat povolení u turecké lodní komory. Nemyslete si nic špatného, prostě k tomu jsou určené jiné, speciálně vyškolené služby.

Co se týká Kerčského přístavu, ten je teď ze známých důvodů soustředěn na domácí ruskou, především trajektovou dopravu, a „turecké trasy“ ho zajímají přibližně stejně jako Jaltský přístav s osobní přepravou, který se zabývá obsluhou turistů: to znamená — promiňte — vůbec.

Co se týče Feodosijského přístavu, dříve odtud skutečně probíhaly i mezinárodní překládky: hlavně ropy (vedle se nachází feodosinský ropný terminál) a také nepříliš významných objemů válcovaných kovů a minerálních hnojiv.
Ale celý problém spočívá pouze v tom, že tato překládka šla pouze z území Ukrajiny.

Překládka (a podstatně významnější) ruského zboží jak probíhala, tak i probíhá přes mnohem modernější a logisticky pohodlný přístav Novorossijsk a také Temrjuk, Tuapse a další „kontinentální“ přístavy: neboť proč nejdříve tahat tyto náklady na Krym a potom z Krymu do Turecka, to je fakt otázka.

Lodě tak z krymských přístavů do Turecka ve skutečnosti nezaplouvaly. Přesněji řečeno, určitý provoz samozřejmě byl. Ale byl podstatně méně významný než s právě tak neuznanou Abcházií, to znamená absolutně bezvýznamný. Ale lodě z Turecka, ty pluly a vozily kromě jiného velmi důležitou pro turecký export zemědělskou produkci, včetně té, na niž se vztahují sankce, což se všichni snažili nevidět.

Mimochodem, objem těchto přeprav byl tak bezvýznamný, že ve své bílé části může být zcela nahrazen nepřímými dodávkami přes „kontinentální“ ruské přístavy.

Zkrátka, tento „zákaz“ vůbec ničemu neuškodí. A zcela upřímně — on nemá žádný význam ani pro všeruskou, a dokonce ani pro krymskou oblastní ekonomiku. Je to pouze „PR-akce“ hozená zainteresovanému kontragentovi jako psovi házejí i tak dost ohlodanou kost.

Jiná věc je, že tento „PR“ zazněl trochu urážlivě pro „politickou třídu“ samotné Ruské federace. Ale Východ je tenký led: možná turecký prezident tento „negativní účinek“ přiřadil k „přijatelným a bezvýznamným následkům“. Možná dokonce „odsouhlasil“ se svými ruskými partnery během jednání. A možná s tím prostě nepočítal.

Co celkem není důležité: na Východě mají dost lehkomyslný vztah k proneseným slovům. Na Východě cení především reálnou sílu a reálné, vznikající z této síly, někdy absolutně tiché, ale — činy. A v tomto smyslu je u tureckého prezidenta s Ruskou federací vše sice v relativním, ale pořádku. To je to, co všechny zainteresované osoby musejí velmi přesně chápat.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?