Ředitel tajné služby promluvil o hrozbách, jimž čelí ČR: Dezinformace a ruský vliv

V exkluzivním rozhovoru pro server Hlídací pes promluvil poprvé ředitel české tajné služby Michal Koudelka o aktuálních hrozbách, jimž čelí Česká republika.

Informační válka a ruská špionáž v Česku jsou citlivé oblasti, na něž česká civilní kontrarozvědka, Bezpečnostní informační služba, pravidelně upozorňuje ve svých zprávách. Ředitel BIS Michal Koudelka poskytl redakci HlídacíPes.org – jako prvnímu tuzemskému médiu – na toto téma rozhovor.

BIS opakovaně ve svých veřejných výročních zprávách upozorňuje na ruský vliv a informační působení v českém prostoru. Je patrné, že v posledních letech, například s ohledem na konflikt na Ukrajině, tento vliv zesiluje?

Na to nemusíte být špičkový analytik, abyste zaregistroval rostoucí počet nejrůznějších rádoby zpravodajsko-informačních webů, které se naprosto neskrývaně podílejí na šíření dezinformací a podpoře proruské politiky. Ale je na místě si uvědomit, že to je realita na obou stranách pomyslné barikády. Také Západ musí být schopen působit a dělá to. Je na kontrarozvědných službách, aby tomu dokázaly čelit, včas vyhodnotit případná rizika, a o nich informovat zákonem určené adresáty. V tomto ohledu BIS pracuje myslím velmi zodpovědně.

Prostor plný balastu

Je součástí analýzy ruského vlivu v ČR i mediální analýza, tedy sledování proruských médií?

Samozřejmě, že naši analytici nepřetržitě vyhodnocují informace v mediálním prostoru. Nezužoval bych to jen na takzvané proruské weby. I v seriózním médiu se objevují pro zpravodajskou službu zajímavé informace a podněty.

Jaký je obvyklý pohled na svět proruských médií?

To by bylo na výrazně větší prostor, než nám dává krátký rozhovor. Stručně řečeno, a tedy velmi zjednodušeně popsáno, se jedná o ovlivňování nálad široké veřejnosti, neustále vyvolávání pocitů, že všechno je jinak, že za vším je něco nekalého, demokracie je slabá, západní společnost v čele s EU a NATO prolezlé korupcí a byrokracií a tak dále. Cílem je zahlcení veřejného prostoru spoustou informačního balastu, který běžným občanům má sebrat pevnou půdu pod nohama. Nic není jisté, existují alternativní pravdy… Na reálný základ se pověsí nebezpečná dezinformace, takže pro laika je zpráva věrohodná. Z profesionálního hlediska to dělají výborně, ale nikoliv zcela úspěšně. Lidé u nás nejsou hloupí, a to je dobře.

V jakém prostředí si Rusko v ČR nejčastěji buduje své (dez)informační struktury?

Jak už jsem zmiňoval, asi nejlépe je to patrné na rostoucím počtu takzvaných zpravodajsko-informačních webů. Internet je volný svobodný prostor, kde je možné šířit celkem cokoliv. Obranou je osvěta, vzdělávání už těch nejmladších, aby dokázali vstřebávat informace kritickým pohledem a ověřovat si informace z více zdrojů.

Ve výroční zprávě zmiňujete „vyvolávání či přiživování vnitrospolečenských a vnitropolitických tenzí v ČR“. Je možné konkretizovat, kdo se na tom podílí, případně jakými metodami?

To jsou právě případy šíření dezinformací a nejrůznějších polopravd, jejichž cílem je vyvolávat konflikty a rozdělovat společnost. A nemusí jít jen o tzv. proruské weby. Těch témat, která rozdělují společnost je řada a cílené dezinformace tuto polarizaci živí. Lidé mají velmi odlišné názory na migraci, Evropskou unii, přijetí eura nebo na ekologii. Typickým znakem manipulace je nahrazení informací a argumentů emocemi. Lidé se často rozhodují iracionálně jen na základě pocitů, které v nich vyvolávají emotivně podané příběhy, které ovšem nemusí mít vůbec reálný základ. To je pak živná půda pro šiřitele dezinformací.

Existuje proti tomu vůbec nějaká obrana?

Samozřejmě, že existuje. Říká se jí zdravý rozum. Lidé by měli umět zdravě pochybovat, kriticky uvažovat a snažit se nebýt součástí dezinformačních kampaní například tím, že sdílejí na sociálních sítích různé zaručené zprávy z podivných zdrojů.

Nemůžeme podezřívat všechny

Počet zaměstnanců ruské ambasády je i v mezinárodním srovnání nebývale vysoký. Jak tento fakt hodnotí BIS?

Geopolitická poloha České republiky je historicky téměř předurčena k tomu být křižovatkou mezi Západem a Východem, a tedy zájmovým bodem velmocí. Vždy to tak v minulosti bylo a nepochybně do budoucna bude. Je výsostným právem každé země, aby měla velikost diplomatického sboru takovou, jakou uzná za vhodné. My zase z logiky věci máme právo být pozorní a aktivity zpravodajských důstojníků jednotlivých zemí monitorovat a mít o nich přehled. Pokud se podíváte do našich již zmíněných veřejných výročních zpráv, zjistíte, že o počtech ruských zpravodajských důstojníků máme poměrně dobrý přehled.

Co lze z tohoto počtu usuzovat?

Pouhé počty neznamenají nic. Našim úkolem je udržovat si přehled o zpravodajských důstojnících bez ohledu na státy a velikost jejich diplomatického sboru. Jsem přesvědčený, že se nám to daří.

V nedávné minulosti bylo několik zaměstnanců ruské ambasády vyhoštěno či jim byl zamezen návrat nebo příjezd do Česka. Bylo to i v součinnosti s BIS?

Tohle je na veřejný rozhovor už přece jen příliš citlivé téma. Z podstaty práce zpravodajské služby jasně vyplývá, že musíme mít aktivity zpravodajských služeb pod kontrolou, a pokud vyhodnotíme, že činnost některých cizích zpravodajských důstojníků začíná ohrožovat zájmy České republiky, tak musíme jednat.

Co je z hlediska kontrarozvědné práce náročnější – sledování činnosti akreditovaných diplomatů (a administrativních pracovníků ambasády), nebo takzvaní ilegálové?

Žijeme ve svobodné zemi s otevřenými hranicemi, a tedy volným pohybem nejen zboží, ale i osob. Je pochopitelně náročné mít přehled o každém cizinci, který k nám občas přijede nebo zde delší dobu pobývá. U nás žije poměrně dost cizinců z různých zemí a asi není možné je automaticky všechny podezřívat ze špionáže. Svoboda má svá pozitiva i negativa, ale s tím se musíme umět všichni vyrovnat. Jsem nicméně přesvědčený, že BIS plní své úkoly na vysoké úrovni.

Zdroj: Hlídací pes

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka.

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka 

Není zde článek celý?