Stvrzení mocenského paktu s Hradem. Babiš vsadil na vládu Rusnok 2.0

Andreji Babišovi se nedaří složit koalici, protože všechny strany (světě div se) trvají na předvolebním slibu, že s obviněným premiérem do vlády nepůjdou. Proto chce sestavit menšinovou vládu, přičemž kopíruje postup prezidenta Miloše Zemana, který jmenoval Rusnokovu vládu bez vyjednané podpory. Budou v ní i stejní „odborníci“?

Současně dochází k paradoxnímu jevu, kdy jsou některými komentátory a politology kritizováni ti, kdo nechtějí „převzít odpovědnost“. Nestojí o vládu s Babišem, který proti nim vedl se zapojením svých hnojometů Mladé fronty DNES a Lidových novin agresivní kampaň a oba koaliční partnery téměř zničil. Vymezoval se jako oběť spiknutí proti všem. Kupodivu to nejsou jen firemní novináři Agrofertu, od nichž se to očekává.

Po volbách všechno jinak?

Po volbách je prý všechno jinak a na předvolební války bychom měli zapomenout. Andrej Babiš vyhrál, zaslouží si vládnout, a ostatní by mu neměli házet klacky pod nohy. Lid demokraticky zvolil, tak to respektujte.

V normální situaci by to jistě platilo, jenže Česká republika se nepohybuje v normálních poměrech. Pokud někdo vytváří takové zdání, právě přistál z jiné planety nebo tu čtyři roky nežil. Nevnímá bujení Babišistánu, mimo jiné zásadní proměnu chování většiny zglajchšaltovaných masových médií nejen vlastněných Agrofertem, nevytvářejících ostrou zpětnou vazbu vrchnosti, zejména dravému predátorovi.

Přesně tento typ cynického uvažování, že po volbách je všechno jinak a sliby neplatí, vede k frustraci velké části veřejnosti z politiky. To platí i dnes, i proto čtyřicet procent voličů zůstalo doma. Volby sice vyhrálo hnutí ANO, ale ne tolik, aby mohlo sestavit většinovou jednobarevnou vládu, o kterou tolik usilovalo.

Nelze náhle přehlížet předvolební sliby, že není možné jít do vlády s trestně stíhaným politikem. Je zcela absurdní, že pod největší tlak se dostává druhá na pásce opoziční ODS, když přednostní právo mají ti, co s ním spoluvládli. Zvláště pokud z povolebního průzkumu agentury Median vyplývá, že 88 procent voličů ODS – tedy nejvíce ze všech – věří, že strana dodrží předvolební sliby a nepůjde do vlády s Andrejem Babišem.

Podobné hraběcí rady pramení téměř výlučně od těch, kdo s ODS nemají společného, v první řadě z Mladé fronty DNES, která otevřeně usiluje o její rozkol. Ale i ostatní parlamentní strany daly jasně najevo, že vládu s Babišem podporovat nebudou. Sám se zahání do izolace, aby následně žaloval, že to není jeho chyba.

Jednat a útočit

Nelze také přehlédnout, že Andrej Babiš používá podivnou strategii. Jedná se všemi, největší náklonnost nalezl u hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), a přitom s ním do vlády nechce. O tom svědčí i cílená kampaň Lidových novin a Mladé fronty DNES proti Okamurovi kvůli majetkovému přiznání a financování jeho firem a Úsvitu.

Vztahovou proměnou prochází i Babišův pohled na Piráty, které před volbami jmenoval mezi těmi, s nimiž by si uměl vládu představit. Dnes se Piráti vůči vládě ANO vymezují a nechtějí Babiše ani tolerovat. To se okamžitě „náhodně“ promítlo výpadem Lidových novin na vazby Pirátů na řecké ultralevicové hnutí Syriza, které před volbami nevadily. Podobné útoky ovšem může očekávat kdokoli a kdykoli.

Oligarchovi se dnes podařilo vmanévrovat se do situace, kdy má na vybranou jedině vytvoření menšinové vlády ANO a „odborníků“ bez vyjednané parlamentní podpory, tedy jakousi obdobu formace Rusnok 2.0. Není divu, že tento formát podporuje prezident Zeman, který takto šachoval po pádu pravicové vlády. Stvrzuje se tak mocenský pakt Babiše se Zemanem, který oba odmítali.

Pochybná je samotná idea vlády „odborníků“. Jednak tím Babiš přiznává, že jich v hnutí ANO nemá dostatek, což ostatně platí i pro jeho současnou vládní sestavu. Například ministr obrany Martin Stropnický je známější spíš z televizních seriálů a ministr dopravy Dan Ťok dokázal za čtyři roky postavit tři kilometry dálnic.

„Nezávislí odborníci“ by jistě byli vybráni tak, aby šlapali jako dobře promazaná kolečka v soukolí Agrofertu, a nedopouštěli se vlastních názorů, jako občas ministr financí Ivan Pilný, který neslavně odchází z politiky. Babiš třeba nikdy nepochopil, proč se Pilný omlouval za finanční správou nezákonně zničené firmy.

Toman a Pecina

Z informací serveru Neovlivní vyplývá, že vládní sestava může být doplněna o „odborníky“ blízké Hradu. Andrej Babiš prý počítá s exministry Rusnokovy vlády Miroslavem Tomanem a Martinem Pecinou.

Oba v minulých volbách neúspěšně kandidovali za Stranu práv občanů Zemanovci, která propadla se ziskem 1,5 procenta hlasů. Prezident Potravinářské komory Miroslav Toman zastával v Rusnokově vládě post ministra zemědělství, přičemž rodinný klan Tomanů přispěl Zemanovi půl milionem korun na jeho prezidentskou kampaň.

Martin Pecina, který v ní působil jako ministr vnitra, se zase proslavil nestandardními kontakty na Andreje Babiše. Velké pochybnosti o jeho nestrannosti vyvolaly jeho opakované schůzky s oligarchou, o kterých média informovala v červenci 2008. Pecina v té době působil jako předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a octl se v evidentním konfliktu zájmů.

Babiš tehdy usiloval o zvětšení impéria Agrofertu, když prosazoval fúzi holdingu se skupinou První žatecká. Šlo o obchod za miliardu, podléhající schválení antimonopolního úřadu. Babiš si měl Pecinovi stěžovat, že úřad postupuje příliš pomalu.

Splněný sen

Pokud bude Babišova vláda se Zemanovou výpomocí poskládána tímto způsobem, dočká se šéf hnutí ANO splněného snu. Chce ve skutečnosti vládnout sám bez zbytečné stafáže menších potížistů, tedy pokud mu dá sněmovna důvěru. Jenže zatím všechny strany s výjimkou komunistů tvrdí, že Babišův kabinet tolerovat nebudou.

Kdyby tento pokus nevyšel, přijde na řadu druhý, možná až po prezidentské volbě, aby si Zeman Babiše pojistil. Šéf hnutí ANO mezitím může handlovat s nabídkami, které „se neodmítají“. Už dnes jeho lobbisté vypouštějí „indikativní“ balonky, nabízejí menšímu partnerovi k úvaze i post premiéra a velké programové ústupky. Jenže ze zdánlivé lákavé nabídky se může stát černá můra.

Takový premiér by byl jen rukojmím v obklíčení většiny ministrů hnutí ANO. Kdyby se Babišovi znelíbil, vyhodil by menšího partnera z vlády a dovládl jako menšinový kabinet. Stačila by jedna dobře připravená skandalizace deníků Mafra. Potenciální adepti na tuto sebevražednou misi s rizikem výrazného poklesu preferencí si to jistě uvědomují.

Budou tři pokusy?

Pokud padne i třetí pokus sestavit vládu z pověření předsedy sněmovny, následovaly by předčasné volby. Jen stěží si lze představit hypotetické úvahy, že by taková vláda bez důvěry mohla spravovat zemi dlouhodobě, pokud by nebyla schopna téměř nic prosadit.

Opakované volby v průběhu jednoho roku nejsou v Evropě ničím výjimečným, viz nedávno ve Španělsku nebo Řecku. Už dnes se z nich ale preventivně vytváří strašák. Bezpáteřnost, kolaborace namísto slibů a touha uchopit moc za každou cenu by ovšem byly cestou do pekel. Tyto úvahy jsou ale ještě daleko a časem se ukáže, jak se budou odkrývat karty.

Není zde článek celý?