Václav Klaus na sedánce pořádané agentem KGB chválil existenci hranic

Václav Klaus se i letos vydal na ostrov Rhodos, kde se zúčastnil konference Dialog civilizací. To pořádá seskupení World Public Forum, které v roce založil Vladimir Jakunin, bývalý spolupracovník KGB a bývalý šéf ruských železnic. Patří k blízkým osobám Vladimíra Putina.

Zdá se, že letos se složení účastníků úplně nevyvedlo podle Klausových představ. Aspoň to naznačují jeho poznámky z cest, které byly uveřejněny na serveru Neviditelný pes.

Klaus mimo jiné píše: „Nejsuverénněji vystupoval americký profesor s řeckým jménem Demetrios Papademetriou, který je promigračním aktivistou a prezidentem Evropského institutu migrační politiky. Ano, on chce migrační politiku, on chce migranty, on chce mít možnost ,to choose migrants‘ (vybírat si migranty). Zásadně nesouhlasil s mou výchozí tezí, že normální je nemigrovat. V jeho očích jsme my ,pomýlení‘. Název jeho vystoupení to prozrazoval zcela jednoznačně: ,Jak ohledně migrace myslet a jak jednat v dnešní éře zmatení myslí‘ (in the age of confusion). Moc mne potěšilo, že prezidenti Nigerie a Mali to všechno viděli daleko střízlivěji.

Jeden arménský profesor (v zemi, jejíž většina obyvatel žije v cizině – dvakrát až třikrát více než doma) se pyšnil flexibilitou, přizpůsobivostí a adaptabilitou Arménů ve světě. Nechtěl přijmout mou tezi, že bych se emigrací z mé země nikdy nikomu nechlubil, neboť masový odchod lidí ze země je důsledkem selhání této země, je důsledkem její nemoci, nefunkčnosti.“

Klaus soudí, že hranice mezi státy je něco, co nás odlišuje od někdejší doby divošství: „Profesor kalifornské univerzity v Berkeley (americké hnízdo marxismu) Frank Billé hlásá tezi, že ,hranice jsou čáry, které narušují kulturní kontinuum‘. Čili, na počátku bylo jakési kulturní, civilizační kontinuum, které bylo přerušeno hranicemi. Nejsem si tohoto kontinua vědom. V éře neandrtálců možná nějaké kulturní kontinuum bylo, ale člověk, jakmile přestal žít v tlupách či kmenech, začal vytvářet různé kultury a civilizace.“

Když se někdo, jehož obor to tolik není, třeba ekonom a politik, pustí do spekulací o otázkách patřících spíše do kulturní antropologie a dalších oborů, nedopadne to vždycky dobře. Státy v dnešním smyslu s jejich hranicemi jsou poměrně pozdní záležitost. Lidé migrovali nejen v dobách „kmenů a tlup“, ale v podstatě vždycky. Pokud jim v tom něco bránilo, bylo to například po staletí nevolnictví a později prakticky neprostupné hranice totalitních států. Stejně tak v dějinách neexistovaly národy tak, jak je třeba chápali romantici v 19. století. Pojetí národního státu mělo nějakou historickou logiku, ale takový stát často narážel na to, že na jeho území žili lidé jiných národností a etnik. My jsme tento „problém“ vyřešili po poslední válce etnickou čistkou. Ostatně samo Rusko si s nějakými uznanými hranicemi v minulosti moc hlavu nelámalo, čehož je posledním dokladem anexe Krymu.

Lidé dnes z mnoha zemí odcházejí, a to buď kvůli válkám, chudobě, nebo proto, že prostě chtějí žít jinde. Ti poslední pak sledují svůj osobní zájem, což je jejich věc a pravicový politik by měl mít jisté pochopení, že jedinec má jako svobodná bytost právo sledovat svůj osobní zájem, pokud to nenarazí na legitimní zájmy jiných lidských bytostí. Nikdo nemůže po nikom chtít, aby zůstal v zemi, kde není spokojen s panujícími poměry a čekal dvacet, padesát nebo sto let, až se poměry (které nemůže ovlivnit) možná zlepší.

Klaus ještě píše: „Terminologie je důležitá. Bylo tam prosazováno slovo ‚refugee‘ (utečenec), já používal slovo migrant a nakonec někdo přišel s výrazem ‚displaced people‘, česky asi vysídlení lidé. Prý je to oficiální pojem OSN. Velmi jsem protestoval – výraz displaced people naznačuje, že tyto lidi někdo vyhání ze země, kde se narodili. Já jsem přesvědčen, že se spousta dnešních migrantů ‚vysídluje‘ sama.“

Je ale celkem jedno, o čem je přesvědčen Václav Klaus. Pokud několik milionů lidí opustilo v Sýrii své domovy, možná je skutečně nikdo přímo nevyhnal a „vysídlili“ se sami, ovšem jejich pohnutkou bylo zachránit si život, nebo aspoň trochu přijatelný život.

Václav Klaus nikdy nevysídlil. Jemu se v Československé socialistické republice celkem dobře žilo, protože si netroufl kritizovat RVHP aa Varšavskou smlouvu tak ostře, jak to dnes dělá s Evropskou unií a dnes migruje po různých konferencích (od Valdajského fóra s Putinem po Rhodoské fórum s Jakuninem), což pro jeho uspokojení nomádské lidské touhy stačí. Někam jezdit musí, když ho na davoském fóru už nechtějí.

Není zde článek celý?