Vzpomínky staré sedmdesát let

V souvislosti
s tímto zásahem – totální výměnou obyvatelstva –
zdejší kraj charakterizují pojmy jako vykořeněnost, přerušená
kontinuita, ztráta tradic a podobně. K tomu jistě přispěla
poválečná snaha oficiální historiografie německou minulost
Sudet vymazat z kolektivní paměti a přetrvávající strach
současných obyvatel z návratu Sudetských Němců a z jejich
případných požadavků. O Němcích se zde několik desítek let
nemluvilo vůbec nebo jen ve zlém.

Od
konce války, deportace původních obyvatel, jíž Češi říkají
odsun a Němci vyhnání, a počátku dosídlování pohraničí
uplynulo sedmdesát let. Listopadová revoluce a uvolnění vztahů
se Západem mezitím umožnily navázat kontakty mezi původními a
současnými obyvateli, rýmařovské nevyjímaje.

Velká
část místních Němců byla po válce přesídlena do oblasti
Zeilu nad Mohanem. Ten se stal centrem jejich setkávání i
uchovávání dokumentů spojených s odsunem. Každý rok se
koná svatoanenská pouť, zvaná Rýmařovská, ke kapli nad městem.
V historické budově pod „čarodějnickou“ věží vzniklo
péčí bývalého starosty Zeilu Christopha Winklera dokumentační
centrum Treffpunkt Heimat, které soustřeďuje písemné,
fotografické i hmotné doklady o životě Sudetských Němců
v původní vlasti, o jejich odsunu a integraci do místní
komunity v Zeilu a okolí.

První
oficiální kontakty mezi současnými obyvateli Rýmařova a
místními vysídlenci spadají do počátku 90. let, v širším
měřítku se ovšem rozvíjejí teprve v posledních několika
letech. Od roku 2014 jsou Rýmařov a Zeil partnerskými městy. Díky
tomu začínají spolupracovat nejrůznější organizace, probíhají
vzájemné návštěvy a hlavně výměna informací.

V roce
2015, v souvislosti se 70. výročím konce války a následné
výměny obyvatel Sudet, začal v rýmařovském tisku vycházet
seriál vzpomínek pamětníků – Čechů a Slováků, kteří
Rýmařov a okolní obce dosídlovali, a také Němců, kteří je ve
stejnou dobu nuceně opouštěli. Smyslem seriálu, který vychází
už třetí rok, je zaznamenat vzpomínky očitých svědků a
prostřednictvím jejich subjektivního vyprávění nahlédnout
zlomové období nikoliv jako „velkou historii“, ale jako mozaiku
osudů jednotlivců.

Vzpomínky
Eduarda Englische k překladu do češtiny a publikování
v rámci seriálu poskytlo muzeum Treffpunkt Heimat. Jsou
jedinečné tím, že podrobně zachycují průběh tzv. divokého
odsunu z Rýmařova, tedy prvních deportací německých
obyvatel, které jsou méně zdokumentované než následný odsun
organizovaný. Vzhledem k tomu, že chybí konkrétní
fotografie, doplnili jsme Englischovy vzpomínky pro ilustraci snímky
z odsunu organizovaného.

Není zde článek celý?