Zaorálek předsedou strany, to je jediná správná cesta pro ČSSD

Totální výprask sociálních demokratů v letošních volbách nejde za Lubomírem Zaorálkem. Ani ten největší optimista si přece nemohl myslet, že několik měsíců před důležitými dvěma dny dokáže nový lídr pozvednout stranu, která se do propasti řítila dlouhodobě. Za propadem socialistů stojí především Bohuslav Sobotka a právě jeho výměna za ministra zahraničí je cestou pro záchranu tradiční strany.

Naprostá ubohost volební kampaně, spojená s bezpohlavním řízením vlády Sobotkou se jednoznačně ukázaly jako důvod krachu ČSSD. Premiér, který více než tři roky beze slov přihlížel „řádění“ svého ministra financí, dokázal z dříve sebevědomé strany udělat otloukánka, který bude v současnosti rád za jakýkoliv politický úspěch.

Po krátkém angažmá dvojice Lubomír Zaorálek, Milan Chovanec, které mnozí vnímali rozpačitě a moc mu nerozuměli, by tak nyní mělo přijít jasné slovo, kdo je lídrem strany. A tím by se pro dobro ČSSD měl stát právě současný šéf české diplomacie. Společně s ministrem vnitra jako statutárním místopředsedou by totiž mohli dokázat situaci změnit.

Zaorálek měl stanout v čele strany už na sjezdu v Brně, konaném v březnu letošního roku. Tam však ještě chytře nekandidoval ani na statutárního místopředsedu a nepodtrhl nohy Sobotkovi ani Chovancovi. Kdyby však tehdy své rozhodnutí přehodnotil, mohl se dnes možná s Babišem bavit jako rovný s rovným.

Půl roku s rázným předsedou by ČSSD rozhodně pomohlo nejen u voličů, ale také u prezidenta republiky, který nemůže současného premiéra ani vidět a jeho nenávist přebíjí i stále vřelý vztah k části politiků v sociální demokracii. Třeba by Zeman, jinak politický souputník Andreje Babiše, stranu tolik nepotápěl a Zaorálka by rozhodně podporoval víc než Bohuslava Sobotku.

Socialisté mají čtyři roky na nápravu. Musejí více pracovat a hlavně, své úspěchy dostatečně prezentovat před občany. To Zaorálek umí a s Chovancem v zádech má jistotu, že vnitrostranické útoky různých Zimolů a Foldynů budou odráženy s dostatečnou razancí.

Není zde článek celý?