Babiš zve Fialu do vlády, zatímco se objímá s komunisty a Okamurou

Nově zvolený předseda Radek Vondráček přijímá gratulaci od předsedy ANO Andreje Babiše | FOTO: ČTK

Andrej Babiš předvádí další nevěrohodné divadlo. Popírá, že existuje mocenský pakt s prezidentem Zemanem, ačkoli mu už předem slíbil oba pokusy sestavit vládu. Vyzývá Petra Fialu do vládní koalice, zatímco se ve sněmovně opírá o blok s komunisty a Okamurou, a její nový předseda Radek Vondráček zpochybňuje jeho vydání policii.

Druhý den ustavující schůze poslanecké sněmovny už naplno odkryl karty současného povolebního uspořádání. Po úvodním zakolísání úvodního dne, kdy hlasovací blok ANO, komunistů a Tomia Okamury ustoupil v počtu členů mandátového a imunitního výboru, protože byl jejich návrh pomíjející účast všech sněmovních klubů nehlasovatelný, už podobnou chybu nezopakoval.

Stalinista v čele mandátového výboru

Poprvé se tento blok projevil volbou představitele stalinistického křídla KSČM Stanislava Grospiče do čela citlivého mandátového a imunitního výboru na návrh bývalé ministryně spravedlnosti za hnutí ANO Heleny Válkové.

Anonisté potřebují pojistit loajalitu svých spojenců při posuzování žádosti o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka, která vítěze voleb zaskočila, a nehodlají nic ponechat náhodě, protože zatím nemají policii pod kontrolou.

Stanislav Grospič dodnes prohlašuje, že se nestydí za své předlistopadové členství v KSČ a „je dalek politických soudů nad onou historií“. Zákon o protikomunistickém odboji přirovnal  k norimberským zákonům a jeho účastníky označil za vlastizrádce. Pro spolupráci s hnutím vedenému evidovaným agentem Státní bezpečnosti tedy má i historické předpoklady.

Jak totiž vidno, bývalé nomenklaturní kádry drží pospolu a nevymezují se vůči sobě navzájem. To se může při posuzování žádosti o vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání hodit.

Tuto premisu ostatně následně potvrdil nově zvolený předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). Jak doznal upřímně, Grospiče považuje za nezávislého poslance, který předem neútočil na Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo.

„Jestliže se STAN opakovaně vyjadřoval, že bude hlasovat pro vydání, aniž jejich zástupci viděli spis, tak tímto jednáním se poslanci STAN diskvalifikovali,“ vysvětlil, proč byl pro hnutí ANO v čele výboru nepřijatelný Petr Gazdík. To je ovšem příliš průhledná manipulace s realitou.

Spis ke kauze Čapí hnízdo nemůže být jiný než ten, který do sněmovny doputoval při prvním hlasování o zbavení imunity obou poslanců. Tehdy hlasovala pro jejich vydání celá sněmovna s výjimkou hnutí ANO, které odešlo ze sálu. Tedy včetně komunistů v čele s Grospičem a Tomia Okamury, jenže dnes jim Babiš dává čichnout k moci.

Zametač Čapího hnízda v čele sněmovny

Podruhé blok nesystémových stran zafungoval právě při volbě předsedy sněmovny Radka Vondráčka, ke které se celkem nepochopitelně přidali Piráti. Jejich zdůvodnění, že je potřeba zprůchodnit sněmovnu nezní při existenci stabilní Babišovy aliance 115 hlasů příliš přesvědčivě.

Vondráček přitom ve sněmovně neodpověděl na opakované výzvy, jak se zachová při hlasování o vydání svých soukmenovců. Upřímně se svěřil až po svém zvolení v pořadu Interview Č24, kde naznačil směr uvažování hnutí ANO.

„My jsme teď v daleko lepší situaci, protože právníci Andreje Babiše měli možnost připravit kvalifikovanou stížnost a můžeme konečně lépe poukázat na kontroverzní momenty a podivnosti celého toho stíhání a vést debatu o tom, že tam jsou pokusy zasahovat ze strany moci výkonné do moci zákonodárné a že v tomto konkrétním případě by mohly být zvažovány postupy, že bychom odložili celou věc o ty čtyři roky, protože za současné situace neexistuje objektivní vyšetřování,“ zdůraznil.

Klid na práci

„My“, jinými slovy hnutí reprezentované Radkem Vondráčkem, zpochybňuje nezávislé vyšetřování a pro jistotu bude hledat cestu a spojence, jak se vyhnout komplikacím. Andrej Babiš a jeho vláda potřebují klid na práci.

Objektivní vyšetřování podle Vondráčka bude zřejmě až tehdy, kdy bude podezření ze závažného dotačního podvodu zameteno pod koberec, případně strůjci „komplotu“ exemplárně potrestáni.

Komunisté jsou už nalomeni a příliš nelze očekávat ani od Tomia Okamury. Dříve sice zastával jednoznačný postoj a opakovaně se vyslovil pro zbavení imunity obou poslanců hnutí ANO, ale dnes si nechává otevřená vrátka. Dobře si uvědomuje, že jeho hlasy mohou o osudu Andreje Babiše rozhodnout, a proto bude zvyšovat svoji cenu. Majitel Agrofertu je přitom zvyklý z byznysu obchodovat, zvláště když vidí, že dehonestační kampaně rozpoutané jeho tiskem po teflonovém radikálovi jenom stečou.

V této situaci předseda hnutí ANO sestavuje jednobarevnou menšinovou vládu, která je od počátku jeho hlavním cílem. Předtím už po několika dnech ukončil jednání o vládní koalici, aniž by potenciálním partnerům nabídl jakékoli ústupky. Klasicky je současně označil za viníky nedohody.

Pojďme makat 

„Já vás, pane předsedo Fialo, vyzývám, pojďte s námi do vlády. Máme společně 103. Jsme ready. Pojďme makat!“ vyzval Babiš už poněkolikáté na svém facebookovém profilu předsedu ODS, tedy strany, kterou před volbami řadil mezi „korupční hydru“, která ho chce zničit.

Snaží se vypadat vstřícně a konstruktivně, ve skutečnosti jen předvádí falešnou marketingovou hru, kterou nemyslí vážně. Samotný „inovativní“ postup, kdy podle svého uvážení najmenuje naprosto loajální ministry posvěcené prezidentem Zemanem, sepíše programové prohlášení, a poté bude hledat partnery pro její podporu, je dokonale absurdní. Začít chce ODS a postupně prý chce jednat se všemi.

Programovou shodu, vyplývající z četných dvojstranných schůzek, přitom zatím nejvíce nachází u KSČM a SPD. Bude ve vládním prohlášení například zrušení buzeračních nástrojů EET nebo kontrolních hlášení DPH, na kterých si exministr financí tolik zakládá?

Babišovi ve skutečnosti na dohodě s demokratickými stranami tolik nezáleží, ačkoli tvrdí opak. Už jen proto, že mu nezajišťují to základní: podporu při nevydání k trestnímu stíhání. Nejraději by vládl sám. Proto dnes sází na nesystémové extrémy politického spektra, které v dané polarizované konstelaci vycítily příležitost se prosadit. Když nebude dohoda, připouští už za rok předčasné volby.

Mezinárodní prestiž ho příliš nezajímá, košile je mu bližší než kabát. Na druhou stranu se mu opírání o stalinistickou KSČM a rizikového populistu Okamuru, kterému chce svěřit klíčový bezpečnostní výbor, do budoucna může vymstít.

Není zde článek celý?