Báječný rok s EET a Účtenkovkou. Rekordman kola nahlásil 1653 účtenek

Protest proti zavedení EET v v prosinci loňského roku na Václavském náměstí | FOTO: ČTK

Ministr financí Ivan Pilný předal první ceny v Účtenkovce, kritiky označované za udavačský projekt suplující státní kontrolu. Přestože si její průběh pochvaluje a jeho náměstkyně Alena Schillerová bájí o „báječném roku s EET“, zůstává hluboko za očekáváním. Hrozí její ztrátovost, přestože rekordmani nahlašují více než tisíc účtenek.

Náměstkyně ministra financí Alena Schillerová, uvažovaná nástupkyně Ivana Pilného, vystoupila v Lidových novinách s obranou elektronické evidence tržeb v článku „Báječná léta s EET. Rok první“ (25. 11. 2017). Odráží v něm kritiku, že zavedení EET mělo podíl na zavření tří tisíc hospod, které přičítá hlavně zákazu kouření.

Báječná léta s EET

Schillerová přitom zpochybňuje údaje Asociace hotelů a restaurací a pivovarského lídra Plzeňského prazdroje, a systém on-line pokladen naopak vychvaluje jako velmi úspěšný. „Za necelý rok se do EET zapojilo bezmála 160 tisíc podnikatelů, kteří vystavili 3,3 miliard účtenek a přiznali v nich tržby za více než 1,1 bilionu korun.“

K tomu lze jen podotknout, že je to právě ministerstvo financí v čele s náměstkyní Schillerovou, jehož interpretace dat často zkresluje skutečnost a manipuluje veřejným míněním. Za vše hovoří loňský prosincový odhad, že tržby v pohostinství stouply po spuštění EET o sto procent, zatímco Český statistický údaj v téže době hlásil nárůst „jen“ 8,2 procenta. Vliv EET byl měřitelný snad jen především průvodním zdražováním restauračních služeb.

O „báječném roku s EET“ by asi nejlépe vypovídali ti, kterých se dotýká nejvíce, hlavně ve venkovských oblastech, jimž spolu s dalším růstem byrokracie v podnikání komplikuje život a zvyšuje náklady. Rok 2017 byl zároveň „báječným rokem“ spuštění doprovodné účtenkové loterie. Jaké jsou její prozatímní výsledky, oproštěné od ministerské propagandy?

200 tisíc za nákup rohlíků

Vyhlášení prvního kola Účtenkovky v polovině listopadu, cíleně spuštěné tři týdny před volbami, zůstává v ústraní mediálního zájmu. Aktuální zprávu o osobním předávání výherních šeků končícím ministrem už nepřinesl s výjimkou Blesku nikdo další.

Pilný předal nejvyšší cenu prvního kola ve výši 200 tisíc korun „paní Haně“ (69 let), která si pro ni přijela na ministerstvo financí z Pardubic. Vyhrála prý s účtenkou, kterou zaregistrovala při nákupu chleba a rohlíků za 31 korun, přičemž celkem odeslala 90 účtenek. Přesto přiznala problémy, protože dvacet účtenek jí systém nechtěl přijmout. Ve hře však hodlá pokračovat a „zlanařila“ prý celou rodinu.

Ministr oznámil, že hlavní cenou příštího slosování v polovině prosince bude automobil. Neměl by však zapadnout původní smysl zavedení státní loterie, financované daňovými poplatníky, s ročními náklady na ceny a provoz kolem 90 milionů korun.

Armáda kontrolorů

„Atraktivně nastavená účtenková loterie zvýší zájem zákazníků o účtenky a přispěje ke stavu, kdy se jejich vydávání stane běžnou součástí našeho nákupu, a nikoliv tématem pro absurdní politické diskuse,“ uváděl exministr financí Andrej Babiš v době příprav, aby u zákazníků povzbudil odebírání účtenek v restauracích a obchodech.

Zároveň přiznal skutečný důvod jejího vzniku. „Účtenkovka je hra, díky které bude efektů EET dosaženo snadněji a lépe,“ prohlásil. Co tím myslel, objasnil bývalý ředitel finanční správy Jiří Žežulka, kterého předseda hnutí ANO nahradil jeho naturelu lépe vyhovujícím Martinem Janečkem.

„Rozhodně to není nic, co by mělo podpořit zákazníky. I když je to tak prezentováno,“ tvrdí Žežulka. „Hlavním záměrem je samokontrolní mechanismus. Finanční a celní správa nebudou mít nikdy dost kapacit na to, aby jejich zaměstnanci obcházeli jednotlivé provozovny a prověřovali je. Účtenkovou loterií se ze všech obyvatel republiky stanou kontroloři.“

Udavač kola

Z tohoto důvodu lze Účtenkovku nikoli s nadsázkou považovat za pokračování udavačských metod v tažení Babišova ministerstva proti malým podnikatelům, ačkoli drtivý objem daňových úniků a optimalizací na hraně zákona padá na vrub velkým firmám a korporacím.

První kolo Účtenkovky má mezi těmito „kontrolory“ nezpochybnitelného vítěze, který do něj nahlásil 1653 účtenek. Je to obdivuhodný výkon, když uvážíme, že z jednoho obchodu mohl každý den zaregistrovat pouze jednu účtenku. Rekordman tak hlásí v průměru 36 účtenek denně, což by zasluhovalo speciální ocenění „udavač kola“.

Slabý start

Úspěšnost Účtenkovky pokulhává nejen za vlastními předpoklady, ale především v porovnání se slovenským vzorem. Přestože ministerstvo financí hlásí „enormní zájem“ a velký úspěch, realita je jiná.

Z průzkumu agentury STEM placeného ministerstvem financí a zveřejněného před startem loterie vychází, že se Účtenkovky hodlá zúčastnit 55 procent obyvatel. Náměstkyně ministra financí Alena Schillerová ještě koncem září avizovala, že za úspěch by považovala účast milionu lidí.

Skutečnost spíš odpovídá skepsi oponentů, že si sotva vydělá na vlastní provoz. Aktivně se prvního slosování zúčastnilo 453 tisíc hráčů, kteří zaregistrovali 11 milionů platných účtenek, což znamená pouhých pět procent oprávněné populace a tři procenta vydaných účtenek.

Bude loterie prodělečná?

V porovnání se Slovenskem, kde obdobná loterie startovala před čtyřmi roky, je tento výsledek zjevným fiaskem. Tamního prvního kola se v zemi s polovičním počtem obyvatel zúčastnilo 253 tisíc lidí se sedmi miliony zaslanými účtenkami, ovšem v trojnásobně kratší době pro registraci než u nás. Na Slovensku se totiž losovalo po dvou týdnech, zatímco čeští hráči měli v prvním kole k dispozici šest týdnů.

Slovenský příklad navíc ukazuje, že původně skutečně „enormní“ zájem o účtenkovou loterii postupně klesal na současných několik stovek tisíc slosovatelných pokladních dokladů, se zanedbatelným přínosem pro státní pokladnu, navíc s výrazně nižšími náklady.

Vzniká tak oprávněná otázka, zda se tento kontroverzní projekt s nelichotivými přízvisky finančně vyplatí nejen státu, ale i jeho dobrovolným pomocným kontrolorům, kteří v 95 procentech dosáhnou na výhru 100 korun, s miniaturní pravděpodobností jakékoli výhry.

Pokud zůstane (i jako prodělečný) v provozu, tak jen proto, že je podpůrným nástrojem pro udržování atmosféry Velkého bratra a biče na malé podnikatele.

Není zde článek celý?