„Bod zlomu“ USA a Evropy: proč Írán neděsí americké sankce

Nespokojenost současné americké administrativy s jadernou operací s Íránem může vést k tomu, že Washington z této dohody jednostranně vystoupí. Nezávisle na tom Spojené státy zavedly nové sektorové sankce proti Íránu a Íránské revoluční gardy přidaly na seznam teroristických organizací.

Výsledkem jaderné dohody uzavřené v roce 2015 je však to, že mnohé velké evropské společnosti už se vydaly na íránský trh a je nepravděpodobné, že by se ho chtěly vzdát. K novému protestu Bílého domu je připraven i samotný Teherán.

Průlom na východ

Do dalšího sankčního seznamu USA se dostaly tři íránské společnosti, které napomáhaly získání technologií a vývoji balistických raket, a také sedm organizací a osm soukromých osob účastnících se zakázek pro Íránskou revoluční gardu. Ale zavedení nových omezení nezastavilo přítok západních investic na íránský trh. Renault, Total, Siemens, Volkswagen Airbus, všichni tito evropští giganti se vrhli do investic v Íránu. Pozadu nezůstávají ani ruské společnosti, jako RŽD, Zarubežněft, Gazprom, Lukoil, Sinara — Transport Machines a další.
Ekonomické klima Íránu je dnes nakloněné investorům, zvláště v ropném, plynovém a dopravním sektoru.

Západní společnosti zamířily na íránský trh poté, co 16. ledna 2016 začala praktická realizace Společného všestranného plánu akcí, který přijal Írán a šestice mezinárodních prostředníků ve Vídni v červenci 2015. Výměnou za íránské zrušení plánů na vývoj svých jaderných zbraní byly zrušeny mezinárodní sankce proti Íránu, které na něho uvalila Rada bezpečnosti OSN. Donald Trump, který ještě během předvolební kampaně kvůli této dohodě útočil na svého předchůdce Baracka Obamu, však po nastoupení na post prezidenta zesílil kritiku jaderné dohody a požaduje přezkoumání podmínek dohody. Zároveň Spojené státy zavedly nové sankce proti Íránu.

Kdo bude v izolaci?

Dnes Rusko, Čína a Evropská unie oznamují, že tato dohoda nepotřebuje doplnění nebo vylepšení. Stejného názoru se drží i Teherán. Mezinárodní agentura pro atomovou energie (MAAE) potvrdila, že Írán zcela plní všechny požadavky dohody. Evropští lídři vyzvali americkou administrativu, aby se zamyslela nad možnými následky zrušení jaderné dohody pro celou globální bezpečnost. Bílý dům však trvá na svém.

„Akce Trumpa byly přijaty bodáky téměř po celém světě, kromě Izraele a Saúdské Arábie. Prakticky všichni ostatní, včetně nejbližších spojenců USA, jsou proti. Říjnový summit EU jednohlasně potvrdil svoji podporu dohody. V případě vystoupení z dohody bude Amerika fakticky v izolaci,“ tvrdí vědecký pracovník Institutu orientalistiky Ruské akademie věd Vladimir Sažin.

Mezitím sám Írán bojkotuje americké zboží. V letošním roce import produkce z USA do Íránu ve srovnání se stejným obdobím loňského roku klesl téměř o polovinu.

„Není pravděpodobné, že se absence nějakého amerického zboží na Íránu negativně odrazí. Mnohé evropské státy jsou připraveny zaplnit vzniklou díru. Státy jako Rusko a Čína, které vždy měly s Íránem dobré vztahy, pokrývají tento nedostatek zboží. Je možné, že Jižní Korea zvýší své dodávky do země. To se týká i Indie, která má dobré vztahy s nepřítelem Íránu, kterým je Izrael. Je možné říci, že mnohé automobilky stojí ve frontě, jen aby se dostaly na íránský trh,“ říká profesor Kalifornské univerzity Alexandr Azadgan.

Provokativní výpočet

Podle poradce íránského ministra zahraničních věcí Hosseina Sheikholeslama má Írán v případě vystoupení USA z jaderné dohody vypracován přesný akční plán. Mnozí analytici poukazují na to, že Washington spoléhá na to, že svými kroky vyprovokuje Teherán k roztržení mnohostranné dohody. Oznámil to i náměstek íránského ministra zahraničí Abbas Araghchi, podle kterého Írán opustí dohodu v případě, že náklady převýší zisky.

„Islámská republika Írán bude dodržovat dohodu do té doby, kdy to bude odpovídat zájmům země,“ řekl Araghchi.

Podle íránského pozorovatele pro mezinárodní politiku Hassana Beheshtipura je červenou pro vystoupení Íránu z jaderné dohody ztráta spolupráce s ostatními státy šestky: Ruskem, Čínou, Francií, Německem a Velkou Británií. Jestli podlehnou náporu Washingtonu a půjdou cestou návratu mezinárodních sankcí, udělá to dohodu neefektivní a pro Teherán ztratí veškerý smysl.

Zachování jaderné dohody je kriticky důležitá otázka pro bezpečnost celého světa, ale pro Rusko to má zvláštní význam, tvrdí vědecký pracovník Centra studií společných problémů současného Východu Institutu orientalistiky Ruské akademie věd Vladimir Achmedov. Podle něj je nepřípustné jak jednostranné odstoupení USA, tak i vytlačování Íránu. Spojené státy vychází ze zájmů svých klíčových spojenců na Blízkém východě, kterými jsou Izrael a Saúdská Arábie. Ale ve výsledku může explodovat celý region.

Sankce pomohly Íránu slézt z ropné jehly

Jednou z nejdelších ekonomických válek v historii je konfrontace Íránu a USA, které 4. listopadu bylo 38 let. V tomto období se blízkovýchodní velmoc musela přizpůsobit těžkým ekonomickým podmínkám, které byly vyvolány sankčním režimem. Výsledkem „poloviční blokády“ vedené západními zeměmi je posílený ekonomický kontakt s Čínou a sázka na vlastní produkci.

Vnější omezení pomohla Íránu slézt z ropné jehly a vyvinout vlastní průmysl a zemědělství, ale zároveň způsobila kolaps místní měny a vyvolala nárůst nezaměstnanosti a inflace. Írán si na sankce zvykl, opatření zavedená USA a EU v letech 2011-2012 v souvislosti s jaderným programem, která zakazují nákup íránské ropy a pojištění ropných tankerů, odpojení islámské republiky od mezinárodního platebního systému SWIFT, však silně udeřila na íránskou ekonomiku. HDP Íránu prudce klesl, měna se zřítila o 2,5x, vznikla nová vlna nezaměstnanosti,“ říká Vladimir Sažin.

Podle orientalisty za stoletou praxi zavádění mezinárodních ekonomických sankcí pouze třetina případu byla efektivní. Právě Írán se do této třetiny dostal. Současný prezident Hasan Rúhání se k moci dostal díky slibům, že se Západem vyjedná zrušení sankcí, což se mu podařilo. Ekonomika země se začala mnohem aktivněji rozvíjet, současné tempo růstu činí 4-5 % a očekává se nárůst na 8-9 %. Americké zničení jaderné dohody může vést k zastavení toho rozvoje a následné politické kataklyzmě uvnitř země a odvetě reakcionářských konzervativních sil.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?