„Bolševické peklo“ u Jílkové. Ohlas Hegenbarta.

Jilkova__1_Včera jsem měl příležitost aktivně se zúčastnit pořadu „Máte slovo“ Michaely Jílkové na ČT 1 spolu s Lenkou Procházkovou a Pavlem Kováčikem na jedné straně, Sašou Vondrou, Danielem Hermanem a Janem Bubeníkem. Zde je záznam docela zajímavé debaty, alespoň soudě dle některých ohlasů. Dušan Šrámek to na Facebooku komentoval slovy „bolševické peklo“. Mně se zdál pořad vedený korektně, i když, jak už to bývá, každá ze stran měla dojem, že dostala málo prostoru.

Ne na všechny otázky se dostalo, a tak uveřejňuji své odpovědi na otázky, které jsem v rámci přípravy pořadu dostal:

1. Byla sametová revoluce spontánní nebo předání moci řídila STB?

Podle mého názoru dominantním způsobem spontánní. Vůle po změně byla intenzivní a na základě širokého konsensu, kde nehrálo roli ani to, zda je či není někdo členem KSČ. Z vlastní zkušenosti vím, že vnitrostranický tlak (zejména z řady členské základny) na změny byl velmi silný a účinný. Mj. i proto změny proběhly tak rychle. Jednou z příčin bylo to, že tehdejší vrchnost nic nepochopila a z ničeho se nepoučila.

2. Máme skutečnou demokracii a svobodu? Co vám nejvíc vadí nebo naopak s čím jste spokojeni.

Nikdy není nic ideální, horší je, pokud se situace postupně nelepší, ale naopak. Za naprosto bezprecedentní považuji sestavování seznamů „nepohodlných“ osob na základě názorů, které nepřesahují to, co lze nazvat „konstruktivní kritikou“. To je návrat k mccarthismu nebo do 50. let. To považuji za velmi nebezpečné. Zvlášť když si uvědomíme, že minulý režim vybředl z toho nejhoršího (teroru 50. let) již koncem let padesátých!

Na druhé straně považuji na nesmírně pozitivní, že se podařilo obnovit fungování trhu, liberalizovat ekonomické vztahy se zahraničím a provést nápravu vlastnických vztahů tak, aby byly nastartovány přirozené mechanismy fungování tržní ekonomiky. Sice to nebylo zcela zadarmo, ale pozitiva jednoznačně převažují. Přičemž – a někdy si toho dostatečně nevážíme – i ve srovnání s vyspělými zeměmi byly na vysoké úrovni zachovány systémy vzdělání, péče o rodinu, péče o zdraví, zabezpečení ve stáří apod.

3. Co je v současnosti největší problém?

Slovy Remarqua: Cesta zpět. Zase tu máme vrchnost, která nic nepochopila a z ničeho se nepoučila. A ta se vrací k použití represivních prvků moci založených na vyvolání strachu, tentokrát „jen“ ze ztráty zaměstnání jako v normalizační době.

4. Máme se dobře teď nebo bylo před rokem 89 lépe? V čem to bylo lepší?

Kdyby nebylo o hodně lépe, bylo by to hodně špatné. Třeba i v 60. létech jsme se měli lépe než třeba ve 30. létech. Obavy vyvolává spíše rostoucí nebezpečí konfliktů, které již bezprostředně ohrožují naši bezpečnost. To, co se děje na Ukrajině se děje již doslova za našimi dveřmi.

5. Je projevem demokracie, že existuje KSČM a nebyla zakázána již v roce 90?

Nemyslím, že by zákaz KSČ, resp. KSČS něčemu pomohl. Jakkoli současnou KSČM vidím dost kriticky, domnívám se, že její existence spíše přispěla k tomu, aby některá negativa ještě více nevybujela. Aspoň nevím, že by existence KSČM měla nějaký vliv na něco, co by negativně ovlivnilo polistopadový vývoj.

6. Byl správný náš vstup do NATO? V čem je pro nás výhodný?

Pokud by se NATO drželo svých programových dokumentů, znamenalo by to posílení naší bezpečnosti.

7. Byl správný náš vstup do EU nebo by nám bylo lépe mimo EU?

Určitě bylo dobré, že jsme do EU vstoupili. V té době poměrně dobře fungovala. Za její současný vývoj však neseme určitý díl odpovědnosti i my.

8. Selhaly polistopadové vlády v budování demokracie a tržního hospodářství?

Které? Takto paušálně to nelze posuzovat. Některé odvedly obrovský kus práce. Problém je podle mě v tom, že Nečasova a Sobotkova vláda nedostatečně rozpoznaly rizika globálního vývoje a nepřipravily ČR na složité období, do kterého jdeme. Jednou z příčin je příliš setrvačné vidění reality, nepochopení obsahu historického zlomu, kterým prochází celá naše globální civilizace. Následkem setrvačného vidění byla ztráta vize, étosu a následná demoralizace při výkonu správy země, považování za normální toho, co normální není.

9. Zbohatli schopní a pracovití nebo jen ti bezskrupulózní a všeho schopní?

Pochopitelně, že pro schopné a pracovité změny po listopadu 1998 nabídly obrovské příležitosti. Jsem přesvědčen, že velká většina lidí, kteří disponují dostatečně velkým majetkem pro plnohodnotný život, zbohatla poctivě. Ovšem jiní bohatli i tím způsobem, o kterém hovoříte. A v některých případech i rychleji. Podle mě je však mnohem významnější otázka, zda společnost směřuje k vytvoření větší míře rovnosti podmínek pro společenský vzestup nezávislý např. na startovních majetkových poměrech, nebo zda je rovnost příležitostí spíše omezována a narůstá sociální segregace odvíjející se od narůstající majetkové nerovnosti. Je to otázka, která bezprostředně souvisí se stabilitou a efektivností fungování společenského systému.

Dostal jsem k pořadu velmi mnoho zajímavých ohlasů, jeden z nejzajímavějších je od Rudolfa Hegenbarta:

Dobrý den pane docente!

Včera večer jsem si užil. Prvně jsem poslouchal na Barandově rozhovor s presidentem Zemanem, po té na stejné televizi duel pana Soukupa s panem Babišem a posléze na ČT l pořad Máte slovo. Průběh mně připadal dost neuspořádaně a úloha paní Jílkové trošku trapná, byť si dovedu představit složitost ukočírovat takový rozporuplný kolektiv.

Bubeníček, Vondra a zejména Herman působili na mě dost odpudivě. Plácali obecné fráze bez znalosti skutečností. Uran nebyl dáván Sovětskému svazu zadarmo, ale za výhodné ceny, což dobře vím. U nás v okrese jsem znal podrobně situaci na Rožínce a v okolí, s činiteli Uranových dolů jsem byl ve stálém kontaktu. Zdálo se mně, že jste na hloupé tvrzení Bubeníčka nereagovali dostatečnými fakty. Stejně jako na oblast životního prostředí, o kterém se zmínil Vondra. Této oblasti byla věnována pozornost a napravovaly se chyby, které amatéři v zemědělských družstvech způsobili v 50. tých letech. Vzpomínám si, jak jsme předsedům družstev pouštěli film akademika Blatného s přednáškou o nesprávném přístupu k melioracím a následných důsledků ve změně krajiny, k likvidaci remízků, k likvidaci zátarasů na polích, aby voda neodváděla ornou půdu apod. Ve Zlíně jsme například mj. zastavili připravované vytápění lignitem apod. Každý podnik, zemědělské družstvo, měly mít krátkodobé a dlouhodobé plány v ošetření krajiny a jejího rozvoje. Obdobné aktivity se konaly na celostátní úrovni, byť někteří vládní činitelé brzdili jakýkoliv pozitivní námět. Například odsíření elektráren mohlo být ukončeno ve spolupráci s republikou Severní-Porýní-Vesfálsko již v roce 1991, ale pan Obzina vše zhatil. Mohl bych uvádět další příklady, ale to není nutné.

Ze včerejšího pořadu „Máte slovo“ jsem si cenil přístupu delegace Valenčík, Procházková, Kováčik. Měli jste to složité. I zde se mně zdálo, že Jílková byla nakloněna jiným směrům. Snažili jste se, ale nedostávali jste potřebný prostor. Přitom bylo třeba zásadně utnout Vondru za jeho aktivity jako ministra obrany (o to se pokoušel jeden bývalý důstojník a Vondra ho označil málem za zrádce), ale především Hermana, připomenout zločiny církve po Bílé hoře, praxi tělesného psychického poddanství kdy církev schvalovala možnost vstoupit do manželství a nevěsta musela jít na týden před svatbou na faru (mnohé se vůbec nevrátily protože zřejmě bojovaly s faráři proti jejich svinstvům ), nebo se vyjadřovala církev, kdo se může z obce vystěhovat a kdo nesmí. To všechno jsem poznával při studiu historie naší obce od roku 1366.

Trošku mně vadili některých mladých, kteří nic nezažili, ale vyjadřují se krutě proti komunistům.

Takto jen kusá poznámka k vašemu včerejšímu boji v pořadu CT „Máte slovo“. Všem vám blahopřeji, byli jste stateční.

S pozdravem

Rudolf  Hegenbart

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/5176-bolsevicke-peklo-u-jilkove-ohlas-hegenbarta.html

loading…

Není zde článek celý?