Chemici a archeologové našli kolébku vína

Díky archeologickým nálezům v Gruzii mohli chemici zjistit, že zde začali vyrábět víno o tisíc let dříve než na Blízkém východě a zejména v Íránu.

Ve vědeckém článku v časopise PNAS je uvedeno, že k takovému závěru vědci došli po chemické analýze historických hliněných střepů nalezených v Gruzii. Podle specialistů jsou více než osm tisíc let staré.

„Nekonečné a různorodé chutě a vůně dnešních 10 tisíc druhů vín je výsledkem velmi dlouhého šíření a křížení kulturních a divokých druhů vín po celé Evropě a Asii. A ty druhy vín, které jsou dnes spojeny s výrobou asi 99 % vína na Zemi, začaly svoji cestu po planetě právě tady na Kavkazu,“ tvrdí Stephen Batiuk z Torontské univerzity.

Dříve se za domov vína považovala Persie, kanadští archeologové pracující pod vedením jednoho z nejznámějších gruzínských archeologů a antropologů Davida Lordkipanidzeho však po vykopávkách u města Gadačrili zjistili, že ve skutečnosti je kolébkou vinařství Kavkaz.

Prvními vinaři byli farmáři, kteří na Kavkaz přijeli z Blízkého východu. Za posledních 50 let sovětští a gruzínští archeologové objevili stovky pracovních nástrojů, nádobí a jiných známek dostatečně rozvinuté společnosti v tomto regionu Kavkazu.


Není zde článek celý?