Exdiplomaté a odborníci píší Zaorálkovi: Zastavte Zemanovo Česko-ruské fórum

Prezident Zeman s prezidentem Putinem včera na společné tiskové konferenci vyhlásili spuštění Česko-ruského diskusního fóra, které by podle signatářů tohoto otevřeného dopisu mělo být ministrem zahraničních věcí pozastaveno, protože ze čtyř důvodů poškozuje zájmy České republiky v oblasti zahraniční politiky, za kterou zodpovídá vláda.

Text otevřeného dopisu (bez redakčních úprav):

Vážený pane ministře,

dlouhodobě sledujeme jednání českých ústavních institucí zejména vůči ruskému režimu, který podle platné Koncepce zahraniční politiky ČR „zásadním způsobem destabilizuje evropskou bezpečnostní architekturu“.

Ruská federace je hlavním zdrojem nepřátelských zpravodajských, vlivových a dezinformačních aktivit na českém území, jak dlouhodobě varují české zpravodajské služby. Toto jednání je třeba chápat v kontextu ruské ozbrojené agrese proti Ukrajině a agresivnímu chování Moskvy proti spojencům České republiky, které zahrnuje rozsáhlé nepřátelské snahy skrytě a nelegitimně ovlivňovat volby a další demokratické procesy.

O to překvapivější je zjištění, že se Česká republika ústy prezidenta republiky zavázala k spuštění „Česko-ruského fóra“. Sám prezident Zeman na tiskové konferenci s prezidentem Putinem řekl, že Inciativu na Česko-ruské diskuzní forum jsme zplodili oba, a to na neutrální čínské půdě.”

Máme obavu, že tento formát nic pozitivního nepřinese, a naopak bude zneužit jako propagandistický nástroj pro zájmy Ruské federace, které jsou otevřeně nepřátelské vůči zájmům České republiky, a to z pěti zásadních důvodů:

1. Neexistuje žádné téma, které by Česká republika mohla realisticky s Ruskem vyřešit v podobném oficiálním bilaterálním formátu. Naopak Rusko se pochopitelně bude snažit využít legitimity česko-ruského fóra např. k výzvám ke zrušení sankcí, které na stávající ruský režim světové společenství uvalilo v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině a zasahování do demokratických voleb. Rusko má k dispozici mašinerii propagandy, která dokáže posunout, zveličit či zcela překroutit význam jakékoli reálné události. Aniž bychom z toho cokoli pozitivního měli, připravujeme skvělou příležitost pro nepřátelskou ruskou propagandu.

2. Na společenské úrovni navíc už funkční formát dialogu dávno existuje, a to na úrovni diskuzí představitelů občanské společnosti – v rámci EU-Russia Civil Society Forum, mezinárodní iniciativy, která byla ustavena na půdě českého ministerstva zahraničí v roce 2011. Pro reálnou diskusi mezi demokratickou občanskou společností tak není potřeba žádný nový formát.

3. Ruská silová metoda „rozděluj a panuj“ právě spoléhá na rozdrobení evropských států tak, že se Moskva bude snažit vést řadu paralelních dialogů s menšími státy, aby se co nejvíce vyhnula multilaterálnímu jednání na úrovni EU-Rusko, nebo NATO-Rusko. Právě proto je nejvyšším českým zájmem, který je reflektován v platných strategických dokumentech našeho státu, aby česká diplomacie co nejvíce užívala síly svých spojenců a vyhýbala se situacím, kdy může být vystavena tlaku z ruské strany na bilaterální úrovni. Proto toto fórum není v souladu se zájmy České republiky.

4. Argument, že „pozitivní agenda“ s Ruskem pomůže českému byznysu, je mimo realitu. Rusko dlouhodobě nehraje pro českou ekonomiku žádnou podstatnou roli, představuje necelá dvě procenta českého vývozu. Ekonomický význam Ruska pro nás je nicotný, bezpečnostní hrozby jsou naopak reálné a vážné – jak nahlas varují české i spojenecké bezpečnostní instituce.

Je pochopitelné, proč prezident Zeman toto fórum zakládá. Jeho systematická obhajoba agresivní politiky současného ruského režimu nenechává nikoho na pochybách, komu náleží jeho loajalita. Je však nepochopitelné, proč tento krok hrubě poškozující zájmy České republiky odsouhlasilo Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Pokud jde jen o další ústupek prezidentovi hájícímu zájmy Moskvy, pak jde o smutné zjištění.

Vyzýváme proto Ministerstvo zahraničních věcí ČR, aby iniciativu s ohledem na končící mandát prezidenta republiky iniciativu pozastavilo a o jejím dalším osudu mohla rozhodnout příští vláda s důvěrou Poslanecké sněmovny.

Signatáři:

  • Luboš Dobrovský, bývalý ministr obrany, ředitel Kanceláře prezidenta republiky a velvyslanec ČR v Rusku
  • Jiří Schneider, bývalý první náměstek ministra zahraničních věcí a velvyslanec ČR v Izraeli
  • Petr Kolář, bývalý náměstek ministra zahraničních věcí a velvyslanec ČR v USA, Rusku, Švédsku a Irsku
  • Pavel Fischer, bývalý politický ředitel ministerstva zahraničních věcí, poradce prezidenta a velvyslanec ČR ve Francii a Monaku
  • Šimon Pánek, ředitel společnosti Člověk v tísni
  • Johana Grohová, bývalá diplomatka a tisková mluvčí tří českých ministrů zahraničních věcí, seniorní analytička think-tanku Evropské hodnoty

  • Petr Lang, programový ředitel, Prague Security Studies Institute
  • Mikuláš Kroupa, ředitel a zakladatel Post Bellum
  • Profesor Martin Putna, literární historik,  Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy
  • Michael Romancov, výzkumný pracovník, Fakulta sociálních studií Univerzity Karlovy
  • David Svoboda, ukrajinista a historik, Ústav pro studium totalitních režimů
  • Jan Šír, výzkumný pracovník, Fakulta sociálních studií Univerzity Karlovy
  • Petruška Šustrová, překladatelka a novinářka
  • Lenka Víchová, ukrajinistka a seniorní analytička think-tanku Evropské hodnoty
  • Roman Joch, bývalý poradce předsedy vlády pro zahraniční politiku a lidská práva
  • Alžběta Chmelařová, bývalá diplomatka ČR působící na Ukrajině a seniorní analytička think-tanku Evropské hodnoty
Není zde článek celý?