Jak byl havíř Koťátko dopálený na Slánského bandu: Takové krysy jsme tu měli!

V tyto dny je to 65 let od závěru procesu s Rudolfem Slánským a dalšími vysokými komunistickými funkcionáři. Slánský, který byl v KSČ od počátku a stál po boku Gottwalda v Praze a za války i v Moskvě, byl obviněn z neexistujícího spiknutí a odsouzen k trestu smrti. Bývalého generálního tajemníka KSČ popravili 3. prosince 1952. Všechny tyto procesy, pro které se později zažil přívlastek zinscenované, byly řízeny Stalinem z Moskvy.

Propaganda, která se kolem procesů rozjela, působí i po letech děsivě. Nejde o to, že by obvinění byli vždy nevinné bytosti. Sám Slánský se podílel na komunistickém teroru a předchozích procesech. Vždy věrný soudruh se ale stal obětí vlastní mašinérie.

Když nevyšly záměry SSSR s Izraelem, postavil se Kreml na stranu arabského světa a dal se do boje proti sionismu. Protože řada komunistických funkcionářů byla židovského původu, padl výběr obětních beránků na ně. Poté, co jugoslávský komunistický vůdce Tito začal budovat vlastní jugoslávský socialismus, bylo také třeba ukázat, kdo je v socialistickém táboře pánem. Proto byla vymýšlena různá „spiklenecká centra“, do kterých se pak na papíře umísťovali jako aktéři lidé, kteří neměli s žádným sionismem a „kosmopolitismem“ a špionáží nic společného. To ale vůbec nevadilo. Nejdřív se vymyslelo, kdo bude viset a proces byl až potom. Všichni, kdo procesům unikli, si oddechli, ale nemohli si být jisti, že nedojde zítra i na ně. Stalin mohl označit kohokoli a nikdo by se nezmohl na odpor.

Když se podíváme na Rudé právo z 28. listopadu 1952, je plné končícího procesu a vedle toho blahopřáním Klementu Gottwaldovi k narozeninám. Velkým zážitkem jsou hlasy lidu. Tak tu třeba čteme: „Imperialistická stvůra Tito mohl uskutečnit tento zločin, protože se dlouhá léta maskoval jako přítel lidu protože se zmocnil komunistické strany protože vyvraždil nebo uvrhl do žalářů poctivé příslušníky strany, věrné učení marxismu-leninismu. A takový osud chystal trockisticko-sionistický lotr Slánský a jeho banda všemu československému lidu. Takový osud chystal všemu lidu ničemný zloduch, který se chtěl stát československým Titem. Za tím účelem i on dlouhá léta podle skrýval svou tvář úhlavního nepřítel lidu a komunistické strany, zrazoval lid a shromažďoval okolo sebe zločince a individua s nejtemnější minulostí, které si zavazoval a kterých používal jako nástroje svých nestvůrných zámyslů, aby s jejich pomocí se zmocnil vedení strany a státu a uskutečnil tak to, co se nepodařilo imperialistickému zaprodanci Benešovi. Před soudem definovala celá galerie zločinu v čele se Slánským: trockisté, sionisté, buržoasní nacionalisté a pod tímto politickým nátěrem váleční zločinci, agenti gestapa, mnohonásobní špióni kapitalistických zemí, vrahové Jana Švermy, Julia Fučíka a nejlepších synů naší komunistické strany, zloději národního majetku, sabotážníci a škůdci národního hospodářství, podvodníci, defraudanti, všichni ve službách amerických podpalovačů nové války.“

Jak je vidět, bylo to spiknutí údajně tak mohutné, že by si normálně myslící člověk řekl, že je to buď všechno naprostý nesmysl, nebo že KSČ asi za moc nestojí, když v ní někdo třicet let mohl provozovat takové rejdy a nikdo si toho nevšiml. Pochopitelně nikdo nechtěl ani pípnout a mnozí té obludnosti skutečně věřili.

V dalším článku se praví: „U východu ze soudní síně debatuje hlouček. Soudruh Jeřábek, tajemník závodní organizace SONP Kladno, vypráví, jak průběhu procesu vystupovali předsedové stranických organizací jako dobří agitátoři, kteří dovedli lidem vysvětlovat otázky v souvislosti s procesem. ‚U nás nyní je v proudu diskuse o stanovách strany. Zkušenosti z procesu a nové stanovy pomohou hodně k zlepšení stranické práce. Soudruzi se rozhovořili o tom, jaký vliv bude mít zneškodnění spiklenců na naše hospodářství. Jeden ze soudruhů si vzpomněl na slova nositele Řádu republiky havíře Koťátko z dolu Zápotocký na Kladně, který se v neděli zúčastnil výslechu zločinců. ‚To víte, Koťátko byl pořádně dopálený na tu bandu. Ale potom povídal: Představ si, člověče, takové krysy jsme tu měli a tak nám škodili a přece jsme šli kupředu. Představ si, jak to půjde nyní, když jsme je zmáčkli.‘“

Normální lidé ovšem konstatovali, že už se soudruzi požírají mezi sebou, tak je to na dobré cestě. Bohužel to mělo trvat ještě skoro čtyři desetiletí. A soudruzi, přes svou velkou sebepožírací schopnost, přežívají dodnes. Je tedy třeba jim popřát chuť k jídlu a taky nečekat na to, až kanibalistický proces dokončí. Soudruh se rád občas zakousne i mimo své vlastní řady.

Není zde článek celý?