Jak Německo odstartovalo ruskou revoluci

Vlak najatý Německem byl poskytnut s cílem podpořit ruskou revoluci. Lenin s německou pomocí opouští Švýcarsko a o týden později vystupuje v Petrohradě, který ještě později pojmenují právě po něm.

„Leninův vstup do Ruska byl úspěch. Pracuje podle našich požadavků,“ tvrdí zpráva německého nejvyššího velení pro ministerstvo zahraničí.

Může to vypadat jako politický paradox, když císař Bedřich Vilém II. spojil síly s komunistou Leninem. Německý imperátor přitom sledoval podkopání carského impéria, s nímž byly Centrální mocnosti ve válce od roku 1914.

Strategie Berlína byla jasná: Lenin a jeho bolševici měli destabilizovat Rusko a vyřadit je z války. Tím mělo být možno stáhnout německé vojáky z východní fronty a zvítězit na západě. Nepřítel mého nepřítele je můj přítel. A plán fungoval.

Nápad pocházel od ruského emigranta známého pod komunistickou přezdívkou Parvus, který se jmenoval Izrael Lazarevič Gelfand. Získal vliv na německého velvyslance v Cařihradu, kterého získal pro „alianci pruských bajonetů a ruských proletářských pěstí“. Tvrdil, že zájmy Německa a ruských revolucionářů jsou totožné. Po určité úvodní skepsi mu byla udělena audience v Berlíně.

Gelfand měl ve zvyku žít nákladným životem a obklopovat se ženami, což mu v komunistických kruzích zjednalo nedůvěru. Za války začal fungovat jako klasický válečný zbohatlík. Obchodoval s čímkoliv: Se zbraněmi, kovy, koňakem, kaviárem, oděvy. Jeho pomocníci pašovali zboží na východ před švédskou vesnici na hranicích s tehdejším Ruskem zahrnujícím území dnešního Finska. Pohraničníci byli podplaceni.

Přes hranici ale také proudily zbraně a dynamit pro ruské revolucionáře. S pomocí těchto „dárků z Německa“ byly potápěny lodě v Archangelsku a zapalovány přístavy. Parvus koordinoval svou činnost s německým velvyslancem v Kodani, hrabětem Ulrichem Brockdorffem-Rantzauem, který si myslel, že podpora pro komunisty je oprávněná, pokud pomáhá zničit válečnou koalici.

Gelfandův prohnaný plán nakonec přinesl plody. 7. listopadu 1917 proběhl státní převrat známý jako Říjnová revoluce. Liberální Prozatímní vláda nastolená únorovou revolucí byla svržena a Rusko vypovědělo alianci s Francií a Británií. Císař Bedřich Vilém II. za to zaplatil částkou v současném vyjádření kolem půl miliardy eur.

Jakožto příjemce pomoci od kapitalistů byl Lenin nějaký čas mezi komunisty diskreditován, ale po zavraždění cara a jeho rodiny 17. července 1918 přešel do ofenzívy. Na stranickém sjezdu byl často obviňován, že dosáhl revoluce jen díky německým penězům. Namítal, že to nikdy nepopíral. „Rád bych nicméně dodal, že provedeme podobnou revoluci v Německu za ruské peníze.“

Celý článek v angličtině: ZDE

Není zde článek celý?