Je loutkou kmotrů, nazval Babiš Okamuru. Teď usiluje o jeho podporu

„Je loutkou kmotrů a skutečným ohrožením demokracie,“ tvrdil před volbami Babiš o Okamurovi. Teď loutku potřebuje. Podle zdrojů z hnutí ANO bude usilovat o podporu SPD při hlasování o důvěře vládě. Komunisty si už pojistil, ale to nestačí. Anonisté potřebují ještě jednoho partnera a šanci vidí v ambiciózním Okamurovi.

Po volbách je všechno jinak. Vítězný oligarcha se okamžitě se „skutečným ohrožením demokracie“ spojil a vedle sněmovního místopředsednického postu mu zajistil vedení významného bezpečnostního výboru. Hlasovací koalice hnutí ANO, komunistů a SPD funguje jako dobře namazaný stroj. Dosáhla na většinu nejen ve výborech, ale i ve všech komisích, včetně těch citlivých kontrolujících bezpečnostní složky.

Babišův sněmovní blok

Babišův blok dává okázale najevo svou mocenskou převahu a mnozí z jeho příslušníků jsou už netrpěliví ve snaze zatočit se starými pořádky. „Všechno teď bude jinak,“ vyhrožují. Výsledek voleb považují za satisfakci a revanš za dlouhých dvacet osm let, kdy nemohli v plné míře účtovat s polistopadovým režimem.

Andrej Babiš sice navenek není z této mesaliance nadšený, ale ve skutečnosti až nápadně rychle otvírá dveře nejbizarnějším postavám a extremistickým výhonkům minulého i současného režimu, a tváří se přitom jako největší demokrat. Glosátoři ujišťující, že demokracie není ohrožena, buď naivně nejsou v obraze, nebo hodlají z „nových zítřků“ nějakým způsobem profitovat.

Tři antisystémové strany vytvořily pevné souručenství dávající pádnou odpověď na nabídky hnutí ANO ostatním, aby podpořily jeho vládu. Babišova taktika je až příliš průhledná. Uťal jednání o koalici už po deseti dnech, protože žádnou většinovou vládu nechce. Teď míní naoko vyjednávat s demokratickými stranami, zatímco zároveň sází na jistotu současné sněmovní většiny.

Šance pro Okamuru

Komunisté se už začlenili do holdingu. Jsou Agrofertu vděčni, že je zachraňuje před pádem do propasti zapomnění, když jim hnutí ANO vyluxovalo 200 tisíc voličů. O jejich privilegovaném postavení nad rámec nejhoršího volebního výsledku v historii svědčí vedení klíčového rozpočtového výboru Miloslavou Vostrou. To v ní musí mít holding velkou důvěru.

Přesto se zdá, že menšinová vláda zatím nemá minimálně pro první pokus vyhráno. Aspoň to signalizuje o interních záležitostech hnutí ANO obvykle dobře informovaný deník Mladá fronta DNES (29. 11. 2017). Šéf SPD podle něj toleranci menšinové vlády dlouhodobě odmítá.

„Naším kritériem pro hlasování bude vždy v prvé řadě prosazování politického programu SPD, který jsme slíbili ve volbách,“ vzdoruje Okamura. „A právě v hledání průniků mezi programy obou hnutí teď ANO vidí šanci do jednání o podpoře Babišova menšinového kabinetu,“ píše Mladá fronta DNES.

„Budou to tuhá vyjednávání, hlasovat o důvěře vládě ve sněmovně asi proto budeme až začátkem příštího roku,“ řekl redakci zdroj z hnutí ANO obeznámený s průběhem sestavování zatím nepřiznané koalice.

Skutečné ohrožení demokracie

Někteří pozorovatelé soudí, že přetavení sněmovní většiny ve vládní už proběhlo, a její aktéři jen sehrávají frašku před veřejností. Andrej Babiš totiž dokonale pracuje se ztrátou paměti jeho voličů, kteří mu nekriticky odpustí jakýkoli názorový veletoč a manipulaci.

Šéf hnutí ANO ještě dva dny před volbami považoval Okamuru za největšího nepřítele a opakovaně zdůrazňoval, že s KSČM a SPD nechce ve vládě spolupracovat. Okamura je podle jeho slov „loutka kmotrů a nebezpečný populista, který straší lidi a může přivést Česko do nebezpečí. Je tam jen kvůli tomu, aby získal peníze. To on je skutečným ohrožením demokracie.“

Kmotr Babiš

Okamura Babišovi tyto invektivy vrátil. Osočil ho v televizní debatě, že on sám je kmotr a ovlivňuje politiku ze zákulisí prostřednictvím svých médií. S trestně stíhaným premiérem nehodlá spolupracovat a bude hlasovat pro jeho vydání.

Zdálo by se, že je spolčení rozvaděných populistických stran vyloučeno. Pojítek je ovšem víc, než by se mohlo zdát. Babiš vyrostl z podhoubí privilegované komunistické nomenklatury a nikdy výrazněji komunistický režim, na rozdíl od polistopadového, nekritizoval. Sám neměl důvod.

Vojtěch Filip zase odráží výtky, že se komunisté paktují s oligarchou, ačkoli by nejraději velké firmy znárodňovali. Babiše dokonce nevnímá jako velkopodnikatele, protože přesunul majetek do svěřenských fondů. „Bereme ho jako předsedu vítězného hnutí a také s ním jednáme,“ vysvětluje.

Zatímco systémové strany jsou pro obě formace symbolem loupeží a korupce, trestní stíhání kvůli Čapímu hnízdu, stejně jako další podezřelé kauzy v Babišově bezprostředním okolí, se komunistům nezamlouvají.

Komunismus nejdemokratičtější systém

A Okamura? V listopadu 2012 jako kandidát na prezidenta hájil KSČM a ideu komunismu, kterou považuje za „nejdemokratičtější systém, jaký svět poznal“. Podle něj je od politiků licoměrné, když v kampaních straší komunisty.

„Stačí se mrknout na web KSČM, a kdo chce, tak rychle příslušná usnesení najde. Komunisté se v nich nejen omlouvají všem obětem represí KSČ, ale také se od jakéhokoli násilí a diktatury distancují,“ napsal tehdy Okamura na svůj blog, zatímco na tradičních stranách nenechal niť suchou.

Společný jmenovatel všech tří subjektů, silný odpor vůči polistopadovým poměrům a revolta proti „systému“ v době solidního růstu a nejnižší nezaměstnanosti, by se tedy našel. Okamura dnes prohlašuje: „My jsme předložili našich 25 základních programových bodů, dostali jsme se k šestému bodu a už tam byly některé zásadní rozpory.“ Zároveň je ovšem svolný ke kompromisům.

Nedělá jen pokusy

Andrej Babiš, který chce za každou cenu sám vládnout a zbavit se svého vyšetřování, bude mít dostatek času obchodovat. Ministr životního prostředí Richard Brabec, který svého šéfa dlouhodobě zná z prostředí Agrofertu, nepochybuje o tom, že myslí zdánlivě donkichotskou snahu o podporu jeho menšinové vládě vážně. „Není typ, který by dělal jen pokusy, život je na to krátký,“ řekl prorocky.

Proto se teď zaměří na Okamuru a nevrací se už k tomu, že ho označil za „loutku kmotrů a skutečné ohrožení demokracie“. Tím kmotrem je přece on sám a podobné loutky, i když v krajním případě nevypočitatelné, potřebuje. Teď jde jen o to, jak dlouho tento patvar vydrží, a co na to jeho voliči.

Není zde článek celý?