Je referendum nebezpečné? Revue FORUM se ptá prezidentských kandidátů

Jiří Drahoš, Michal Horáček, Mirek Topolánek a Marek Hilšer | FOTO: Pavel Hofman a profimedia.cz

Měsíčník Revue FORUM položil čtyřem kandidátům na post hlavy státu stejnou otázku, která zní: Jaký je váš názor na referendum? SPD chce podpořit vládu výměnou za prosazení referenda o vystoupení ČR z EU. Není to nebezpečné? Přečtěte si, co si myslí Jiří Drahoš, Marek Hilšer, Mirek Topolánek nebo Michal Horáček.

Jiří Drahoš: Nepřímá demokracie má jednu zásadní výhodu. Když hlasují poslanci, jejich odpovědnost za škodlivá rozhodnutí jim nikdo neodpáře. Posíláme je do zastupitelských sborů proto, aby si o záležitostech před hlasováním opatřili veškeré informace a důkladně si je promysleli. Jejich úkol je nepřetržitě myslet na stát a podle toho, jak jej plní či neplní, je můžeme hodnotit.

V případě referenda nevíme, jak kdo hlasoval, a nemáme žádné prostředky, jak motivovat hlasující k tomu, aby si opatřili všechny potřebné informace ze spolehlivých zdrojů, a už vůbec nemůžeme občany nutit, aby nepřetržitě mysleli na stát.

Proto je vhodné využívat referendum pouze tehdy, když je každému hlasujícímu opravdu jasné, co obě volby znamenají, a za druhé, když důsledky vítězné volby pocítí především sami hlasující. Tyto podmínky referendum o vystoupení z EU v současné době nesplňuje, a proto by bylo velmi nebezpečné. Například je správné se seznámit s tím, jaký vliv bude mít vystoupení Británie z EU – to se nedá poznat za pár měsíců. Veřejně se také šíří o EU tolik bludů, které nelze ani prohlásit za informace, že by bylo třeba napřed si hlubokou diskuzí vyjasnit, co je skutečné a co je falešné.

Marek Hilšer: Svými aktivitami jsem v minulosti prokázal, že aktivní občan a občanská společnost je základem demokracie. Nelze mě proto podezřívat z toho, že bych chtěl omezovat právo občanů na rozhodování o naší zemi.  Referendum však nepovažuji za adekvátní nástroj pro rozhodování o složitých otázkách. Veřejné mínění může být rychle ovlivněno například propagandistickými útoky a výsledek referenda může mít dalekosáhlé nevratné důsledky pro další generace. Jak se navíc ukazuje v řadě případů referend, stává se, že menšina nakonec může rozhodnout o většině. Vytváří to velké rozdělení ve společnosti. Nicméně debatu o podobě obecného referenda však považuji za důležitou. Neměla by však být účelově zredukována pouze na otázku referenda o vystoupení z EU.

Michal Horáček: Dosud jsme zažili jediné referendum. Bylo svolané ústavním zákonem. Tam jsme se drtivou většinou vyslovili pro to, abychom se stali členy EU, jak jsme o tom snili roky předtím. Čili to referendum proběhlo, a pokud by mělo být otázkou, zdali máme vystoupit, muselo by nepochybně proběhnout stejným způsobem, totiž referendem nikoli obecným, ale opět svolaným ústavním zákonem. V otázkách, které se mezinárodních smluv a několika dalších témat netýkají, bych ovšem ustavení obecného referenda uvítal.

Mirek Topolánek: Plně sdílím názor předsedy Ústavního soudu ČR Pavla Rychetského. Změnami ústavy je nutné šetřit a rozhodně by se neměly dělat v rozjitřených dobách, jako je tato. Zvláště podezřelé pak je, když přímou demokracii vzývá nesystémová strana, jakou je Svoboda a přímá demokracie.

V referendu vždy rozhodují emoce. A právě populisté je umějí nejlépe vybudit. Ať už jde o Evropskou unii, či o cokoli jiného. Takže ano, vnímám to jako hrozbu.

U nás funguje referendum na obecní úrovni. Na celostátní úrovni by mělo být velmi vzácně a je třeba, aby se politici vůbec shodli na znění otázky, což vůbec není triviální. Ze všech těchto důvodů by všechno mělo nyní zůstat, jak je, kdy lze celostátní referendum vyhlásit ústavním zákonem.

Jmenovali by tito kandidáti vládu za účasti SPD a komunistů?

Jak hodnotí sněmovní volby, své soupeře nebo případnou další výhru Miloše Zemana?

A co dělali v listopadu 1989?

Tohle a mnoho dalšího se dočtete v Revue FORUM. Přeplaťte si jej ZDE!

Není zde článek celý?