Jižní Korea odmítla raketové spojenectví s Washingtonem po jednání s Čínou. Názor

Žádné nové protiraketové stanice USA se v Jižní Korei neplánují – zaprvé. Jižní Korea se nebude účastni amerického systému protiraketové obrany – zadruhé. Spolupráce Soulu, Washingtonu a Tokia nepřeroste do vojenského svazu – zatřetí. Prohlášení na tato témata jsou oficiální, patří ministryni zahraničí Jižní Korei Kang Kyung-whaovi.

Přivézt systémy je snadné, odvézt těžké

Jedná se plánovaný systém THAAD, který může kontrolovat nemalá území ruského Dálného východu a Číny. Ke všemu se jedná přesně o ten „štít“, který je horší než jakýkoli meč. Vzpomeňme si, jak USA vystoupily z dohody o protiraketové obraně s Ruskem a začaly rozmísťovat své „štíty“ po Evropě a v Asii. Taková ochrana vytváří iluzi beztrestnosti a otevírá možnosti snít o vlastním jaderném prvním úderu.

Severní Korea, která se ve svých vyjádřeních příliš neomezovala, se pro USA ukázala být velmi vhodnou záminkou, aby bylo možné umístit systém THAAD na Dálném východě. Nic jiného.

Připomeneme příběh o tom, jak ještě minulá administrativa prezidenta Obamy plánovala umístit tyto systémy v Jižní Koreji, než k moci přišla jiná administrativa, která vystoupila proti tomuto nápadu. Ve výsledku přivezli do země šest jednotek doslova jako kotraband v časech výměny těchto administrativ. Nová vláda — ta, která je proti — proces zamrazila, aby bylo možné analyzovat, jak tyto rakety ovlivní, a to si musíte přestavit, okolní přírodní prostředí.

Jak vidíme, nevpouštět do země nové raketové systémy je snazší, než odvézt ty staré. A to je dobrá voda na mlýn v přemýšlení mnohých evropských lídrů: navezou vám tam ty krámy rychle, ale odvézt je — to už je jiná věc. A urazit jednu ze dvou světových mocností — USA — to není legrace.

Je jasné, že před vámi stojí čistě technická otázka. THAAD je systém, jehož umísťování mělo trvat mnoho měsíců. A odpovídat na otázku, co se nyní stane s americkými plány, jak v nich budou figurovat a zdali v nich vůbec budou figurovat jednotky již umístěné v Jižní Koreji, musejí udělat specialisté.

My nyní pozorujeme něco jiného — velkolepý diplomatický příběh. Jeho se účastní klíčoví hráči světové diplomacie: USA a Čína, Rusko, Japonsko a obě Korei.

U koho fungují sankce

Jihokorejská ministryně paní Kyung-wha učinila zmíněná prohlášení ve svém parlamentu po několika kolech jednání s Čínou. Ve výsledku v obou hlavních městech prohlašují, že jednotky THAAD jsou „dočasné“ a nedotýkají se zájmů třetích zemí (to zde očividně znamená Ruska a Číny). Zajímavé je, jaké konkrétní časové období mají na mysli? No, jelikož se Peking a Soul dodatečně dohodly rozvíjet strategické vztahy, tak budeme doufat, že se tyto podivnosti vysvětlí stejně jako mnohé různosti v interpretacích a nejasnosti.

Celkově je ale obraz jasný. Jedná se o to, že kvůli předpokládané účasti Jižní Korei v americké protiraketové obraně vytvořila Čína svému sousedovi sankční zlý sen. Až do bojkotování korejských výrobků na čínském trhu, přičemž to již byla iniciativa odspodu, která někoho udivila i v samotném Pekingu.

Výsledek: korejské ztráty dosahují 12 miliard dolarů a jejich HDP se v krátké době snížilo o 0,4 %. Připomeneme, že to nejsou Spojené státy, ale Čína je hlavním ekonomickým partnerem Koreje.

Nyní bylo prohlášeno, že do této země budou opět létat čínské dopravní letouny. Dodatečně bude obnovena dohoda o valutovém swapu o rozměru 56 miliard dolarů. A to je velmi dobrá věc (Rusko ji s Čínou také má), chrání kurz valuty před mnohými nepříjemnostmi. Málokdo ví, že asijské valuty jsou v úplném pořádku od doby asijské finanční krize 1997-1999 právě díky tomu, že má Čína takové dohody se svými sousedy.

Všechny ostatní otázky se mohou vysvětlit po právě vyhlášené schůzce Si Ťin-pchinga s prezidentem Jižní Korei Mun Če-inem během příštího týdne na summitu APEC v Danangu (Vietnam).

A nyní to nejzajímavější. Čelní představitelé Číny a Jižní Korey nebudou jedinými účastníky summitu. V nejbližších dnech se odehraje velké diplomatické setkání: APEC, poté summit ASEAN v Manile, a Donald Trump ke všemu bude na cestě Tokio — Soul — Peking. To znamená, že všichni budou jednat se všemi, a to i několikrát.

Takže: po již vyhlášeném čínsko-jihokorejském „urovnání“ není zcela jasné, co má Trump nyní dělat. Jeho diplomatický tým stavěl situaci tak, že celá asijská politika se má kroutit okolo Severní Korey a nezbytnosti velmi prudké a dobře vojensky provedené odpovědi. Odpovědi, jasně, kolektivní. Pokud se ale „přifrontová“ Jižní Korea dohodla s Čínou, pokud „kontraband“ rakety USA jsou nyní označovány za „dočasné“, tak o čem tedy bude hovořit Trump s partnery?

Odpověď na tuhle otázku existuje. V mnoha dokumentech se opakuje slovo „jednání“ a také slova „žádná vojenská řešení“. To znamená, že asijští partneři a i spojenci budou nutit Trumpa k jednání s Pchjongjangem, což Američané zatím demonstrativně s pohoršením odmítali.

Upozorníme, že asijská politika není o tom, aby se malé strany bezohledně houpaly mezi USA a Čínou. Všichni hledají rovnováhu, snaží se zachovat dobré vztahy s oběma supervelmocemi. A to vidíme i v tomto případě.

Doslov. Rusko-čínské partnerství ve světě opět ukazuje své zvláštnosti. Na části Blízkého východu a v Sýrii pracují spolu, první housle ale hraje Rusko. Peking ví, které protisyrské rezoluce v Radě bezpečnosti OSN bude Rusko vetovat a často se zdržuje (někdy ale přidává své veto k ruskému — v závislosti na situaci). Celkově jsou ale Číňané spokojeni se svojí rolí druhých houslí. V korejské otázce je to obráceně: druhé housle hraje Rusko. Ale i tak hrají společně.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?