Masové střelby v USA jako komplex bílého muže?

Donald
Trump a část amerického mediálního mainstreamu v čele
s protrumpovskou hlásnou troubou Fox News reagují na masové střelby a
džihádismem inspirované útoky s pozoruhodnou konzistencí. Zatímco v prvním případě jsou pachatelé šmahem označováni za
pomatence, v druhém případě jde o líté teroristy zasluhující kulku nebo
alespoň Guantánamo. Útoky sympatizantů Daeše na americké půdě, ač nejsou na
rozdíl od masových střeleb zdaleka tak frekventované, jsou perfektní záminkou
pro zpřísňování „extrémních prověrek“ osob převážně z islámských zemí,
přičemž po „extrémních prověrkách“ vyšinutých jedinců s absurdně supermoderními
zbraněmi není ani vidu ani slechu. 

Případ
Devina Patricka Kelleyho je naprosto pádným důkazem, proč je snadná dostupnost
zbraní ve Spojených státech ve skutečnosti zásadní problém, nehledě na
alibistická prohlášení šéfa Bílého domu. Koneckonců Donald Trump je velice
vstřícný vůči představitelům Národní střelecké asociace (NRA), kteří mu na
prezidentskou kampaň přispěli částkou 30 milionů amerických dolarů. Když byl Kelley v roce 2012 vojenským soudem odsouzen za napadení své ženy a dítěte, strávil rok za mřížemi a
v roce 2014 byl za trest propuštěn z armády. Loni v dubnu si pak bez
problémů koupil samonabíjecí pušku Ruger AR-556. Kelley se při vyplňování
dokumentů, jež má prodejce zbraní ze zákona povinnost ověřit (tzv. Background
Check), nezmínil o své kriminální minulosti, protože by si pak střelnou zbraň koupit nemohl. Celá věc má ale ještě absurdnější rozměr, neboť Kelley nebyl
z armády propuštěn kvůli nejhoršímu možnému deliktu, třeba kvůli dezerci
(sic!), znásilnění nebo vraždě, a proto měl nárok na to, aby si mohl střelnou
zbraň legálně obstarat.  

Texas
je státem, kde naprosto benevolentní zákony o držení zbraní nabývají až
groteskních kontur. Texaští legislativci před několika lety umožnili, aby lidé
na univerzitních kampusech
u sebe mohli mít střelnou zbraň, třebaže
zbraň musí být podle zákona ukryta. V Texasu
také lidé mohou legálně nosit palné zbraně na ulici, ať už se jedná o
brokovnici nebo samonabíjecí pušku AR-15. Některé
kritické hlasy míní
, že legislativa týkající se držení zbraní v Texasu
je v rukou extrémistů ze zbrojařské lobby. 

Zasvěcení
pozorovatelé navíc dlouhodobě poukazují na klíčovou spojitost mezi masovými střelbami a domácím násilím. V prosinci
2015 list New York Times informoval,
že hromadné střelby si v tomto roce vyžádaly 462 lidských životů. V 57
procentech případů se oběťmi masakrů stali rodinní příslušníci útočníka. Pozoruhodný
je též fakt, že pachateli masových střeleb jsou z více než poloviny muži bílé barvy
pleti
, kteří se v minulosti dopouštěli domácího násilí především
na ženách.

Americký
politolog George Ciccariello-Maher
si klade otázku, proč má tolik mužů bílé barvy pleti
sklony páchat masakry střelnou zbraní – a to právě v zemi, kde se dnes pěstuje
komplex bílého muže čelícího ústrkům ze všech možných stran. Přestože jednoznačnou odpověď
na tuto otázku nenachází, má za to, že se na tomto neblahém stavu podepisuje chod
různých institucí, které jsou úrodnou půdou pro násilnické chování, a to v první
řadě armády. Podle politologa jsou typickými znaky „bělošství“ privilegovanost a
moc, přičemž je absurdní, aby se muži bílé barvy pleti cítili být jakkoliv diskriminováni,
když společnost ve všech ohledech ovládají. A trumpovská představa, že by o
tato privilegia mohli přijít, je velice nebezpečný koncept ukrývající v sobě frustraci,
jež v některých případech může vyústit v masakry, jakých jsme byli
svědky v Las Vegas nebo nyní v Texasu.           

Není zde článek celý?