Piráti postupují v zájmu bloku Zeman – Babiš. Proč nejdou po jejich aférách?

Piráti uspěli s kampaní „Pusťte nás na ně“, symbolizující jejich rebelský postoj vůči vládní moci. Dnes jej berou velmi selektivně. Až příliš rychle kývli na podporu kandidáta ANO do čela sněmovny a s prezidentem si notují ve zřízení vyšetřovací komise k OKD v Zemanově a Babišově zájmu. Proč nejdou po jejich aférách?

Pro mnohé hlavně mladší voliče se stali protestní Piráti v současné volební nabídce vítanou alternativou a osvěžením. Zjevný tah na bránu jim pomohl do poslanecké sněmovny, kde vytvořili třetí nejsilnější klub. Získali důvěru nejen permanentní touhou části veřejnosti po změně, ale i proto, aby „provětrali“ nejvyšší patra politické scény.

Protichůdné signály

Stoupenci Pirátů si dnes nemohou vynachválit jejich „konstruktivní“ postoje, na které lze ovšem nahlížet i z jiného úhlu pohledu. Jako zbytečně zbrklé a netaktické nadbíhání vítězi voleb, který se do značné míry vlastní vinou octl v izolaci. Projevuje se tak jejich nevyhraněnost, někdy vysílají zcela protichůdné signály.

Piráti se jedné straně tváří jako rezolutní opozice a kladou si četné podmínky pro účast ve vládě s hnutím ANO či její toleranci. Uvažovali by o ní bez trestně stíhaného Andreje Babiše a většinového podílu jeho ministrů. Na druhé straně však podnikají kroky, které jsou plně v souladu se zájmy mocenského bloku Zeman – Babiš.

Dosud se jasně nevyslovili, zda spatřují v pragmatickém spolčení tandemu Miloše Zemana a Andreje Babiše potenciální hrozbu pro budoucí vývoj v naší zemi. Komu jde o to, tento mocenský dvojblok narušit, usiloval by o ztížení jeho manévrovacího prostoru. Pochopitelně i o volbu takového prezidenta, který bude určitou zárukou, že nepůjde oligarchovi ve všem na ruku.

Bianko šek hnutí ANO

Pokud by to tak Piráti cítili, neusnadňovali by hnutí ANO možnost získat případný třetí pokus sestavit vládu téměř okamžitě avizovanou podporou jeho kandidáta Radka Vondráčka na post předsedy poslanecké sněmovny.

Jednoznačné odvolání na minulou praxi neexistuje. Předseda poslanecké sněmovny byl součástí vládní koalice i opozice, ale vždy byl zvolen poté, co se rýsovalo koaliční uspořádání. To dnes neplatí, žádná vládní koalice ani tolerance menšinové vlády hnutí ANO není na stole. Prezident vypisuje ve složité situaci Andreji Babišovi bianko šek, dokonce rovnou na dva pokusy.

Třetí pokus v rukou opozice není nevýznamnou samoúčelností. Pokud by selhaly oba Babišovy pokusy sestavit vládu, bylo by zcela protismyslné, aby dostal třetí šanci. Třetí pokus ve skutečnosti znamená, že se pánem situace stává místo prezidenta poslanecká sněmovna.

Parlament může v případě pokračujícího patu vyzvat prezidenta k rozpuštění sněmovny a k vypsání předčasných voleb, jako v roce 2013. Teorie vypouštěné prezidentem, že by mohl menšinový kabinet vládnout několik let bez důvěry, jsou nejen absurdní, ale i velmi nebezpečné. Taková vláda by sice neměla téměř žádnou šanci nic zásadnějšího legislativně prosadit, ale Agrofert by mohl ovládnout státní správu a dosadit na další klíčová místa svoje lidi.

Prezidentovy sympatie

Piráti překvapili ještě v jedné věci. Po schůzce s Milošem Zemanem v Lánech oznámili, že je sice nezlanařil do Babišovy vlády, ale shodli se s ním v pohledu na privatizaci OKD. „My i na jednáních s jinými politickými stranami apelujeme na vznik komise na vyšetření historie celé kauzy OKD, to se u prezidenta setkalo se sympatiemi,“ řekl po jednání předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Na důkladném vyšetření v kauze OKD mají eminentní zájem nejen prezident Miloš Zeman, ale i Andrej Babiš. Soud se momentálně zabývá podle policie podhodnocenou privatizací 46procentního podílu OKD z roku 2004 s politickou odpovědností tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky. Škoda státu je vyčíslena na 5,7 miliardy korun. Ministerstvo financí se pod Babišovým vedením přihlásilo o náhradu škody v celkové výši 6,8 miliardy korun.

Jestliže chtějí Piráti v parlamentu vyšetřovat, proč zrovna v této kauze, u které navíc probíhá soudní řízení? Proč se nezaměřují na jiné aféry, například spojené s Milošem Zemanem, potažmo Andrejem Babišem? Pirátům je možné dát hned několik tipů na vyšetřovací komisi.

Unipetrol

Zemanova vláda v roce 1999 do vedení petrochemického holdingu Unipetrol dosadila manažery spojené s Agrofertem, který následně těžil z výhodných smluv s tímto státním podnikem celé tři roky, než kabinet přikročil k jeho privatizaci. Zajímavé by bylo prošetřit například tehdejší obchody Babišovy společností Agrobohemia, která podle kuloárových zpráv nakupovala od Unipetrolu čpavek za nižší než výrobní cenu a na jeho přeprodeji údajně vydělala miliardy korun.

První privatizace Unipetrolu proběhla koncem roku 2001, kdy navzdory doporučení vládní komise vyhrál Agrofert, ačkoli nabídl o dvě a půl miliardy korun méně než jeho konkurent Rotch Energy. Stalo se tak po přímluvě propagátora „české cesty“ ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra a ministra vnitra Stanislava Grosse. Trh tehdy na sporné rozhodnutí reagoval propadem akcií Unipetrolu o 45 procent. Babiš následně nesplnil sliby, za podnik nezaplatil a musel ho o tři čtvrtě roku později vrátit.

To Babišovi nebránilo skrytě se účastnit i druhé privatizace Unipetrolu za Grossovy vlády, kterou provázely ještě větší skandály a vyšetřovala ji krakovská prokuratura kvůli podezření z obří korupce ve výši 1,2 miliardy korun. Bývalý člen vedení vítězné polské společnosti PKN Orlen Krysztof Kluzek vypověděl, že vedení holdingu už dlouho dopředu vědělo o tom, jakou cenu nabídnou v privatizaci Unipetrolu jejich konkurenti, a že jim tyto informace zajistil Andrej Babiš, jehož blízkým kontaktem ve vládě byl expremiér Stanislav Gross.

„Vlivy Agrofertu musely být ohromné, jestliže se mu podařilo českou vládu přesvědčit, aby odmítla nabídku o 40 procent vyšší než od PKN Orlen. Tento rozdíl mezi nabídkami činí gigantických 180 milionů eur,“ konstatovala vyšetřovací komise polského Sejmu.

Mostecká uhelná

Vláda Miloše Zemana v roce 1999 prodala 46 procent akcií bez soutěže společnosti Investenergy ze Švýcarska za 650 milionů korun. Privatizací se začala zabývat švýcarská prokuratura, která ji označila za zkorumpovanou, přičemž vznikla škoda státu 1,6 miliardy korun. Investenergy podle výsledků vyšetřování obratem poslala 170 milionů korun jako „provizi“ na Gibraltar firmě Grossova přítele a lobbisty Pavla Musely, odkud peníze putovaly na další účty lidem blízkým tehdejší Zemanově vládě. Obžalováni byli tehdejší exmanažeři mosteckých dolů z praní špinavých peněz, případem se dosud zabývají i české orgány činné v trestním řízení.

Sevac/Sevapharma

Zemanova vláda v roce 1999 zprivatizovala vinohradskou výrobu vakcín a sér Sevac (později Sevapharma) za pouhých 50 milionů korun i s pozemky. Podle otevřených zdrojů z popudu bývalého Zemanova lobbisty Miroslava Šloufa do rukou jeho později souzeného přítele Jana Gottwalda. Gottwald tuto výrobu proti usnesení vlády ukončil a obratem pozemky prodal developerské firmě Sekyra Group za 350 milionů korun, která zde postavila byty za 1,5 miliardy korun.

Dalo by se pokračovat dalšími aférami minulosti spojenými s Milošem Zemanem a Andrejem Babišem. Pokud se Piráti o dobu „Palerma“ zajímají, dal by se očekávat trochu širší rejstřík jejich zájmu. Takhle to vypadá, že jejich slogan „Pusťte nás na ně“ platí jen pro někoho.

Není zde článek celý?