Říše středu se Velkého října nezřekla: fascinující rozvoj Číny není jen pro vyvolené, ale pro všechny

„Před sto lety výstřely Říjnové revoluce přinesly marxismus-leninismus do Číny. Od okamžiku založení strany se o ni lid Číny opíral ve své touze po osvobození, nezávislosti, prosperitě a štěstí,“ řekl Si Ťin-pching na říjnovém XIX. sjezdu Komunistické strany Číny.
Jak se čínskému lidu daří tyto touhy naplňovat, představuje na základě statistických údajů i osobních zkušeností profesor Ruské univerzity družby národů a člen prezidia Eurasijské televizní a rozhlasové akademie Jurij Tavrovskij. Eurasia24.cz vám přináší překlad jeho zajímavého a podnětného textu nazvaného Soudruh Si a epocha Fu-sin:
Čína vyvinula, vyzkoušela a nyní i přijala na sjezdu vládnoucí strany nový model sociálně-ekonomického rozvoje. Nazývá se „socialismus s čínskou specifikou nové éry“ a je hlubokou modifikací předchozího modelu nazvaného „socialismus s čínskou specifikou“ (nebo též „socialismus s čínskými rysy“ – pozn. překl.).
Zhruba třicet let starý, zdokonalovaný model se stal méně efektivním a k jeho náhradě byl předložen celý komplex principiálně nových strategií pod všeobjímajícím názvem „Čínský sen“.
V závěru roku 2012 lídr Komunistické strany Číny a Čínské lidové republiky Si Ťin-pching předložil dlouhodobý plán „Čínský sen o velkém obrození čínského národa“, jenž byl doplněn následujícími strategiemi: „Nová norma“ v oblasti ekonomiky, „Řízení státu s pomocí zákonů“ ve společenském životě, „Jedno pásmo, jedna cesta“ v oblasti mezinárodních ekonomických vztahů.
Tyto strategie i méně rozsáhlé, „taktické“ postupy se vzájemně doplnily a postupně utvořily jeden celostní inovační systém. K termínu konání devatenáctého sjezdu Komunistické strany Číny na konci října 2017 již bylo jasně zřejmým, že experiment s „Čínským snem“ se vydařil.
Od „Nové normy“ k „Obrození národa“
Stačí se podívat na ukazatele, které ilustrují realizaci ekonomické strategie „Nová norma“. Jsou impozantní. Od roku 2013 do roku 2016 byl růst hrubého domácího produktu Číny na úrovni 7,2 %. Znamená to, že programové minimum „Čínského snu“ – tedy vybudování „společnosti středního dostatku“ do roku 2020 – bude splněno. Vždyť k dosažení tohoto cíle by stačil i růst HDP na úrovni 6,5 %.

Působivé jsou i další ukazatele: dvouprocentní inflace a pětiprocentní nezaměstnanost.
Čína tak překonala tendence k útlumu tempa ekonomického rozvoje z dvoutisících let a vstoupila na trajektorii stabilního pokroku.
Proto ČLR zůstane lokomotivou globální ekonomiky: příspěvek Číny světovému hospodářství dosáhl v letech 2013 až 2016 zhruba třiceti procent, když převýšil celkové přispění Spojených států, EU a Japonska. Hrubý domácí produkt Číny v roce 2016 představoval 14,8 % světového, tedy o 3,4 % více než v roce 2012.
Upevnění „Nové normy“ coby součásti „socialismu s čínskou specifikou nové éry“ umožní blízkým sousedům Číny i vzdálenějším zemím vystavět vlastní národní strategie ekonomického rozvoje s přihlédnutím k tomuto silnému a dlouhodobému faktoru.
Stojí za zmínku, že „Nová norma“ neznamená v první řadě prioritu růstu HDP, ale přechod k „rozvoji vysoké kvality“. Namísto sázky na dobývání exportních trhů jakoukoliv, někdy docela vysokou cenou (nízké mzdy, znečištění životního prostředí, nerovnoměrný rozvoj měst a vesnic i jednotlivých regionů) dochází k přeorientování na trh vnitřní.
Právě ten se stává hlavní hybnou silou čínského ekonomického růstu. Mezi roky 2013 a 2016 činilo přispění konečné spotřeby na ekonomickém růstu 55 %, tedy více než polovinu. Řady spotřebitelů se rozšiřují díky růstu příjmů občanů, přesunu venkovských obyvatel do měst a rychlému snižování počtu chudých.
V roce 2016 činil reálný disponibilní příjem 23 821 juanů, což je o 7 311 juanů více než v roce 2012. Průměrný roční růst příjmů tak činil 7,4 % (1 juan stál 27. října letošního roku 8,71 rublů, resp. zhruba 3,325 koruny).
Na konci roku 2016 žílo ve městech 57,4 % obyvatel Číny, což je téměř o 5 % více než o čtyři roky dříve.
Odstraňování chudoby, jeden z hlavních úkolů Si Ťin-pchinga, rovněž pokračuje stabilními tempy. Počet lidí žijících pod hranicí chudoby (2 300 juanů na rok) nyní představuje 43 milionů lidí – počet chudých přitom v porovnání s rokem 2012 klesl o více než 55 milionů! To není špatné tempo.
V posledních několika letech jsem uskutečnil desítky cest do Číny, především do takzvaných „zaostávajících regionů“. Na vlastní oči jsem viděl to, co ekonomové nazývají „novými drivery růstu“.
V Sin-ťiangu to bylo nové velké cloud-computingové centrum, integrované do čínské počítačové sítě, nebo také společnost zaměřená na elektronický obchod s Ruskem. V Ťi-linu zase nedávní absolventi technické univerzity založili společnost na výrobu družic, přičemž několik aparátů už bylo vypuštěno za účelem vesmírného snímkování Země. V Chej-lung-ťiangu několik inženýrů vymyslelo a již zrealizovalo závod na demontáž a likvidaci vyřazených letadel.
V provincii Kan-su jsem si povídal s obyvatelem nové obce, který se sem nedávno přestěhoval z chudé horské vesnice. Byl šťastný nejen proto, že dostal bezplatně nový nevelký dům s pozemkem, ale, a to obzvláště, kvůli vodě, kterou poprvé v životě nemusí sbírat po kapkách, ale může ji pít přímo z kohoutku.
Všechny výše uvedené dobré věci je možno nazývat ekonomickými a sociálními inovacemi (počet technických inovací za uplynulé čtyři roky vzrostl o 69 % a počet vydaných patentů o 40 %). A je možné to také nazvat podnikavostí: příkladem interakce všech těch nadšenců s místními orgány, které podle pokynů z Pekingu zabezpečují tyto entuziasty „Nové normy“ zvýhodněnými úvěry, pozemky se sníženými nájmy, nižším daňovým zatížením.
Ale to hlavní spočívá ve skutečnosti, že obrovský tvůrčí a podnikatelský potenciál čínského národa dostal možnost uplatnit se díky inovační strategii „Nové normy“ coby součásti „Čínského snu“.
Inovativnost, zahrnující nejlepší síly národa – počínaje samotným „hlavním Číňanem“ Si Ťin-pchingem přes tisíce, stovky tisíc inženýrů, stranických pracovníků, vědců či studentů – pomůže Číně úspěšně projít „kontrolními body“, tedy roky 2020, 2035 a 2049, a umožní naplnění „čínského snu o velkém obrození čínského národa“.
Tato koncepce zahrnuje nejen prosperitu samotné Číny, ale také dosažení „symfonie“ se sousedy, zeměmi blízkými i vzdálenými. Zaměřuje se na ní strategie „Jeden pás, jedna cesta“, jež se stala neoddělitelnou součástí komplexního plánu „Čínský sen“. Na XIX. sjezdu Komunistické strany Číny byla i tato Si Ťin-pchingova strategie schválena a stala se stranickým zákonem.
Její autor z tribuny sjezdu vyzval k „rozšíření otevřenosti a spolupráce ve sféře inovačního potenciálu, ke zformování architektury otevřenosti, charakteristické interakcí stran na souši, na moři, v Číně i za hranicemi a také vzájemnou výhodností ve východním i západním směru“.
Myslím si, že se Číně a Rusku na našem společném dílu Nové hedvábné stezky nedostává „architektury otevřenosti“. Doposud se neobjevily projekty důstojné dvou velkých sousedících velmocí. Prozradím, že skupina expertů, k níž náležím i já, pracuje na koncepci „Severního koridoru Hedvábné stezky“.
Hodláme vyzvat lídry obou zemí k vybudování moderní vysokorychlostní nákladní magistrály vedoucí z čínského Sin-ťiangu, přes Sibiř a Povolží do Petrohradu, s pokračováním námořní cestou dále do západní Evropy a v perspektivě její propojení se Severní mořskou cestou.
Taková magistrála oživí ekonomický život v našich regionech, vzdálených od existující infrastruktury, a otevře všem další možnosti exportu do Číny. Z hlediska geoekonomiky a geopolitiky se tento „Severní koridor“ může stát páteří Velké Eurasie a stimulovat progresivní tendence světového hospodářského a finančního života.
Velká říjnová socialistická evoluce
Průběh XIX. sjezdu Komunistické strany Číny se prakticky shodoval se stým výročím Velké říjnové socialistické revoluce. Bylo by třeba hodně času, aby lidé pochopili, že právě před 100 lety začala nová etapa lidských dějin a aby pochopili význam této události pro Rusko a celý svět.
A domnívám se, že v říjnu 2017 začala v Číně Velká říjnová socialistická evoluce. Pro Čínu začala nová etapa rozvoje, jejíž význam brzy pocítí státy sousedící s ČLR, její partneři i protivníci. Termín „socialismus nové éry s čínskou specifikou“ poprvé použil ve svém projevu na XIX. sjezdu KS Číny její generální tajemník Si Ťin-pching. Našel tak velmi přiléhavou definici nové etapy rozvoje čínské společnosti, ve které již po dobu pěti let žije 90 milionů členů KS Číny a 1300 milionů ostatních obyvatel ČLR. Výsledkem těchto pěti let se stal onen „čínský sen o velkém obrození čínského národa“.
Plán „Čínský sen“, vyhlášený koncem listopadu 2002, předpokládá, že se do roku 2049 Čína stane silnou a moderní světovou velmocí, před tím že se do roku 2021 definitivně vyrovná s chudobou a zajistí všem Číňanům minimálně životní úroveň „střední prosperity“.

Během uplynulých pěti let se ukázalo, že tento komplexní dlouhodobý Si Ťin-pchingův plán je reálně funkční a že spolehlivým tempem přivádí čínský lid na vyšší stupeň civilizačního vývoje. XIX. sjezdu KS bylo předloženo dostatečné množství statistických dat a údajů, které překonávají dokonce i očekávání optimistů. (Některé z nich jsme si společně připomenuli v první části článku.)
Zveřejněné ukazatele silně zapůsobily i na pesimisty – tedy ty „experty“ a odborníky, kteří ještě před nedávnem věštili Číně úpadek hospodářského růstu nebo dokonce „tvrdé přistání“.
Část těchto odborníků se stále nemůže smířit s tím, že klasické principy liberální ekonomické teorie v rámci druhé největší světové ekonomiky nefungují a tím že je vlastně zpochybněna budoucnost celého západního ekonomického modelu.
Další odborníci pak tendenčně manipulují s čísly a fakty ve snaze zakrýt ubohé výsledky svých „zákazníků“ neschopných navést své země na dráhu reálného růstu a slibujících svým národům na dlouhou řadu dalších let rozvoj rychlostí podle vzorce „n+1“, kde n se blíží k 0.
Srážet a znehodnocovat úspěchy ekonomické strategie Si Ťin-pchinga je naopak velmi těžké. Proto se kritika zaměřuje především na politické aspekty proběhnuvšího sjezdu KS Číny.
Kritici Číny se snaží obrátit pozornost lidí na složení nového Ústředního výboru KS, jeho Politbyra a na složení Stálého výboru Politbyra. Cílem těchto snah je upozornit na nebývalou koncentraci moci v rukou generálního tajemníka ÚV KS, předsedy Státní rady ČLR (vlády) a předsedy Vojenského výboru ÚV KS Číny Si Ťin-pchinga. Představují ho lidem div ne jako diktátora a tyrana.
Neberou přitom do úvahy skutečnost, že všechny tyto funkce zastává již pět let a že se během této doby právě díky koncentraci pravomocí podařilo Číně dosáhnout pozoruhodných ekonomických výsledků a zlepšení sociální situace (likvidace systému „převýchovy prací“ bez soudního rozsudku, zrušení krutého pravidla „jedna rodina – jedno dítě“, zjednodušení a změkčení systému evidence venkovanů přijíždějících do měst za prací a výdělkem atd.).
Nezpochybnitelný úspěch dosažený za prvních pět let realizace „Čínského snu“ bude mít nejen pozitivní, ale i negativní důsledky. Není nic těžkého vypočítat objemy čínské ekonomiky při sedmiprocentním ročním růstu. Stejně snadné je pochopit i politické a strategické důsledky těchto skutečností pro nové světové uspořádání, v němž by si rády zachovaly své vedoucí postavení Spojené státy.
„Zadržování“ Číny nejrůznějšími formami bude pokračovat a prohlubovat se s tím, jak se bude blížit rok 2049 a s ním i „mohutná, silná a kvetoucí socialistická velmoc“.

Naštěstí ale zákony ekonomiky ani historii nelze měnit. Efektivnější a výkonnější ekonomický systém nahrazuje méně efektivní. Nové politické a ideologické zásady nahrazují ty staré. „Nic s tím nenaděláš – okvětní plátky uvadnou“, napsal v jedné ze svých básní Mao Ce-tung. Nechť se tímto poetickým příměrem utěšují přívrženci stále ještě silného, ale již odsouzeného liberálního světového ekonomického řádu. A co se týká realistů – ti prostě nemohou nevidět, že čtvrtina lidstva již žije a stále více „kvete“ v podmínkách nové epochy.
Možná, že tato epocha vejde do pět tisíc let staré historie Číny jako „epocha Fu-sin“, tedy epocha znovuzrození. Od Konfucia vypůjčený termín fu-sin je podstatou plánu „Čínského snu o velkém obrození čínského národa“.
„Epocha Fu-sin“ nezačala s vítězstvím revoluce, které je zákonitě spojeno s likvidací starých předpisů a norem na základě materiálního světa a které mění osudy milionů lidí (jak se stalo i v Rusku v roce 1917). V Číně došlo k nástupu nové epochy mírovou cestou, cestou evoluce a změn předcházející éry – éry „socialismu s čínskou specifikou“.
Všichni předchůdci Si Ťin-pchinga, Mao Ce-tung, Teng Siao-pching, Tiang Ce-min a další, také modifikovali teorii marxismu-leninismu přicházející ze Sovětského svazu. Mao Ce-tung přišel s „velkým skokem“ a s „kulturní revolucí“, které ovšem nemohly pozvednout čínský lid k lepšímu životu.
To se povedlo až Teng Siao-pchingovi, který „zahalil“ konvergenci východního a západního modelu dalšího rozvoje světa do strategie „reforem a otevřenosti“, jež umožnila „čínský zázrak“ během 70. až 90. let.
Jeho následovníci, Tiang Ce-min a Chu Ťin-tchao, vládnoucí dalších deset let, doplnili koncepci „socialismu s čínskou specifikou“ zformulovanou na základě „reforem a otevřenosti“ o drobná upřesnění.
Ani tyto teoretické studie, ani z nich vyplývající praktické kroky však nemohly zajistit udržitelný rozvoj. S počátkem nového tisíciletí se tempa růstu začala snižovat, složitější se stávala i mezinárodní ekonomická situace a začalo otevřené „zadržování“ Číny ze strany USA.
Zpočátku teoretickou – a poté i praktickou cestu z blížící se bezvýchodné situace našel Si Ťin-pching. Jeho dlouhodobý plán „Čínský sen o velkém obrození čínského národa“ dokázal zajistit straně a celému národu „druhý dech“ a víru ve správnost socialistické cesty, kterou si zvolily v roce 1949.
Říjnovými dny roku 2017 začíná v Číně nová „éra socialismu s čínskou specifikou“, urychluje se odpočítávání času do „velkého obrození čínského národa“. Čínské hodiny jdou stále rychleji. Ty ruské se stále viditelněji opožďují. „Časový rozdíl“ bude každým rokem zřetelnější, pokud ne…  Pokud se neobjeví náš vlastní dlouhodobý plán velkého znovuzrození ruského národa. Pokud se neutvoří skupina nadšenců schopných dovést náš stát na cestu samostatného a svobodného rozvoje.
Jurij Tavrovskij
Zdroj: Zavtra.ru
Překlad: Geo + mbi, Eurasia24.cz
Foto: YouTube.com

loading…

Není zde článek celý?