Rusko a Čína se společně vzdalují dolaru: systém plateb v rublech a jüanech už funguje

Finanční systémy Číny a Ruska se sbližují každým dnem. S cílem snížit rizika finančních operací a zvýšit efektivitu svých devizových operací spustila Čína clearingový systém operací s čínským jüanem a ruským rublem. Rusko a Čína také pokračují v přechodu od obchodování v dolarech k trhu na bázi zlata podle postupně se formujícího „východního zlatého standardu“.

Systém PVP (platba versus platba) pro vzájemné platby v jüanech a rublech byl podle prohlášení čínské burzovní komory navržen tak, aby zjednodušil finanční transakce mezi oběma zeměmi. Po udělení souhlasu čínskou centrální bankou byl spuštěn na konci první dekády letošního října.
Jak na svém webu uvádí CFETS (China Foreign Exchange Trade System – oddělení čínské centrální banky pro mezibankovní obchody a devizy; pozn. překl.), vůbec poprvé tak došlo k uplatnění systému PVP pro finanční operace mezi jüanem a zahraniční měnou. Systém PVP umožňuje provádět finanční transakce v obou měnách současně.
Podle CFETS nový platební systém sníží riziko vypořádání transakcí prováděných v různých časových pásmech a zvýší efektivitu devizového trhu.
CFETS také oznámila, že plánuje využít systém PVP i pro transakce jüanu s jinými měnami v rámci čínské iniciativy Jeden pás, jedna cesta a hodlá jít cestou internacionalizace jüanu.
Nejvyšší prioritu má ovšem v tomto směru Rusko: největší světový producent ropy se před nedávnem stal i jejím největším dodavatelem pro Čínu, která je naopak jedním z největších světových spotřebitelů energií.
Měnové sbližování Pekingu s Moskvou není nic nového. K nejvýznamnějšímu pokroku
v této oblasti došlo letos v dubnu. Stalo se tak poté, co 14. března otevřela ruská centrální banka v Pekingu svoji první zahraniční pobočku a učinila tak vstřícný krok k vytvoření aliance mezi Pekingem a Moskvou respektující zlatý standard a sledující „obejití“ amerického dolaru ve světovém měnovém systému.
Jak tehdy uvedl čínský deník South China Morning Post, otevření pobočky bylo součástí mezistátních dohod zaměřených na „přispění k těsnějším ekonomickým vazbám“ poté, co Západ zavedl vůči Rusku sankce a pokles cen ropy zasáhl ruskou ekonomiku.
Tehdy také vedoucí odboru rozvoje finančního trhu ruské centrální banky Vladimir Šapovalov oznámil, že obě centrální banky připravují memorandum o vzájemném porozumění při řešení technických otázek spojených s dodávkami ruského zlata do Číny a že podrobnosti budou zveřejněny v nejbližší době.
Pokud Rusko – čtvrtý největší producent zlata na světě po Číně, Japonsku a USA – skutečně plánuje stát se významným dodavatelem zlata do Číny, pak se pravděpodobnost realizace výše uvedeného scénáře, plánovaného na řadu let, řádově zvyšuje.

Čína navíc prakticky v téže době odpověděla otevřením clearingové banky v Moskvě ke clearingovému zpracování obchodů v jüanech. Průmyslově-obchodní banka Číny (ICBC) začala oficiálně fungovat jako čínská clearingová banka hned následující středu.
„Finančně regulační orgány Číny a Ruska uzavřely řadu důležitých dohod, které vytvořily předpoklady pro novou úroveň finanční spolupráce obou zemí. Zavedení clearingových služeb pro platby v jüanech v rámci Ruska přispěje k dalšímu rozvoji místního podnikatelského prostředí a k rozvoji finanční spolupráce mezi oběma státy,“ uvedl místopředseda ruské centrální banky Dmitrij Skobelkin.
Clearingové centrum (tj. vlastně mezinárodní vzájemně zúčtovací středisko; pozn. překl.) se může stát hlavním finančním centrem pro všechny země zapojené do Eurasijské hospodářské unie (EAHU).
Vytvoření clearingového centra a zavedení systému PVP umožní oběma státům ještě dále posílit vzájemný obchod a investice a snížit jejich závislost na americkém dolaru.
Bude tím také vytvořen fond likvidity jüanu v Rusku, umožňující provádět transakce při obchodních a finančních operacích. Rozšíření použití národních měn při transakcích může navíc potenciálně snížit volativitu kursu (míru kolísání hodnoty; pozn. překl.) jak jüanu, tak rublu.
Vytvoření clearingového centra tak lze chápat jako jedno z opatření, kterými Národní banka Číny a Centrální banka RF prohlubují svoji spolupráci.
Jedním z nejdůležitějších opatření je však již dříve oznámený krok o přechodu na společnou organizaci obchodu se zlatem.
V posledních letech jsou Čína a Rusko nejaktivnějšími nakupujícími drahých kovů na světě. Během loňské návštěvy Číny uvedl místopředseda centrální banky Ruska Sergej Švecov, že oba státy mají zájem na zjednodušení vzájemných transakcí se zlatem.
„Posuzovali jsme otázky obchodu se zlatem. Země BRICS představují silné ekonomiky s velkými rezervami zlata a s impozantním objemem jeho výroby a spotřeby. V Číně probíhá obchod se zlatem v Šanghhaji, v Rusku potom v Moskvě. Naším cílem je vytvoření určité vazby mezi těmito dvěma městy s cílem rozšířit obchod mezi oběma trhy,“ zdůraznil Švecov.
Podíl rozvíjejících se zemí na světových zlatých rezervách viz tato infografika.
Čína a Rusko pokračují v přechodu od obchodování v dolarech k trhu na bázi zlata podle postupně se formujícího „východního zlatého standardu“ sdíleného společně Ruskem a Čínou, který může podporovat jejich měny.
Cena zlata však zatím neodráží žádný z těchto potenciálnních „tektonických“ strategických posunů.
Zdroj: vestifinance.ru
Překlad: mbi, Eurasia24.cz
Foto: YouTube.com

loading…

Není zde článek celý?