Ruský víkend plný protestů: Nacionalismus a nedokončená revoluce

První listopadový víkend se v Rusku nesl ve znamení protestů a pochodů. Lidé například demonstrovali proti developerské výstavbě, prodlevám při stavbě školky nebo na podporu politických vězňů. Na sobotu 4. listopadu, kdy Rusové slaví Den národní jednoty, připadla nejkontroverznější akce: pochod nacionalistických radikálů. O den později opozičník Vjačeslav Malcev slíbil v Rusku rozpoutat revoluci, a kromě toho se v Kremlu rozdávala státní vyznamenání cizincům. Forum24 přináší přehled toho, co se v Rusku vlastně o víkendu dělo.

Ruské pochody za nacionalismus

V sobotu odpoledne na dvě místa v Moskvě mířily davy lidí. Mimo ruských vlajek a všudypřítomných nápisů Rossija účastníci nesli i prapory carského Ruska s hesly „My jsme Rusové – s námi je Bůh“ a zástavy více či méně radikálně nacionalistických organizací. Zástup skandoval hesla „Rusko Rusům“, avšak zaznělo i „zákaz potratům“ a nesměla chybět protiimigrantská hesla.

Ruské pochody jsou každoročním setkáním nacionalistických směrů napříč stranami a hnutími, z nichž některé byly dokonce zakázány jako extrémistické. Pochody mají být svéráznou oslavou Ruska jakožto mocné a soběstačné země a Rusů, kteří by v prvé řadě měli používat zboží domácí produkce. Tyto akce se konají od roku 2005 ve větších městech Ruska, přičemž na vrcholu popularity byly kolem roku 2010. V těch časech účast přesahovala i 10 tisíc lidí. Od té doby se několik populárních lídrů nacionalistických skupin dostalo do vězení, organizace se nezřídka začaly hádat mezi sebou a válka na Ukrajině do jejich řad vnesla další rozbroje. Že by radikální ruský nacionalismus byl na ústupu?

Úřady letos některé pochody nepovolily, na ty povolené se přepravily. Mítink doprovázela policie a v Moskvě na příklad museli účastníci projít rámy s detektory kovů. Podle korespondenta neziskové organizace Otevřené Rusko Eduarda Burmistrova mezi účastníky kromě proruských hesel znělo i „Putin je zloděj“, „Svobodu politickým vězňům“ nebo požadavek na alternaci u moci.

Organizátoři očekávali, že na pochod v Moskvě přijde až 15 tisíc lidí. Nakonec přišlo, respektive přes rámy prošlo, okolo 200 účastníků. Z některých fotografií to vypadá, že policistů bylo mnohonásobně víc než účastníků. Možná také proto se pochod obešel bez výtržností.

Revoluce, která se nekonala

O den později, v neděli 5. listopadu měla Rusko zachvátit revoluce nespokojených občanů a svrhnout zkorumpovaný putinovský režim. Taková byla alespoň představa opozičníka a čerstvého politického emigranta Vjačeslava Malceva.

Malcev roce 2016 kandidoval do parlamentu za stranu Parnas, ale mandát nezískal. V červenci tohoto roku odešel do Francie, jelikož v Rusku proti němu bylo zahájeno trestní řízení za extremismus. Malcev vede videoblog s názvem „Artpodgotovka“, který má 140 tisíc sledujících a v němž ke svým spoluobčanům hovoří o nutnosti aktivní přípravy revoluce, nejen pasivně čekat, že změnu udělá někdo jiný. Sám sebe označuje za nacionalistu, ale jiného, než je Putin.

Kýženým dnem revoluce měl být právě 5. listopad, proto, že se datum blíží stoletému výročí Velké říjnové revoluce, avšak připadá na víkend. Lidé měli v neděli vyjít do ulic a požadovat změnu u moci.

Leonid Volkov, opoziční politik za stranu Parnas a spolupracovník Alexeje Navalného, pro přímý přenos ruské verze Radia Svobody řekl, že Malcev má mnoho příznivců, ale celonárodní revoluce se neudělá přes pár videí na youtube. Evidentně si to ale nemyslela ruská policie nebo nechtěla nic nechávat náhodě a už v předvečer začala zatýkat Malcovovy podporovatele za výzvy k nepovolenému shromažďování. Spolu se zadrženými na „den revoluce“ bylo nakonec vzato do vazby 450 lidí.

Malcevův pokus o politickou změnu nakonec víc působil jako mediální akce než skutečná. Přesto, že „revoluci“ avizoval několik let, byl počet přímých přenosů a mediálních vstupů z akce vyšší než počet účastníků. Jediný, kdo tedy nezahálel byla opět policie.

Za zásluhy o Putina

Kromě demonstrací a zatýkání se v Rusku o víkendu i vyznamenávalo. U příležitosti státního svátku prezident Putin udělil státní vyznamenání cizincům za činy vedoucí k upevnění přátelských kontaktů mezi svojí zemí a Ruskem a taktéž za boji proti stereotypům ve vztahu k Ruské federaci. Že vyznamenání obdrželi vědci, především ruští filologové se dá pochopit, ale jak se do seznamu vyznamenaných vedle sebe dostali slovinský ministr práce a sociálních věcí, prezident francouzské farmaceutické společnosti Siphal nebo předseda tureckého holdingu Nergis? Evidentně čím větší zakázky, tím větší zásluhy za boj proti stereotypům. Čím větší kamarád, tím víc zásluh – však to známe z domova.

Není zde článek celý?