Strnadovo impérium stojí za kontroverzní dodávkou radarů pro armádu

Prezident Miloš Zeman zavítal 21. března do závodu společnosti Excalibur Army ve Šternberku. Na snímku dále jsou hejtman Ladislav Okleštěk (uprostřed) a majitel společnosti Jaroslav Strnad (vlevo). Prezident dostal darem munici pro tank T-55. | FOTO: ČTK

Koncem října mělo kolegium ministerstva obrany posvětit nákup izraelských 3D radarů MADR, přičemž podle původní představy mělo o několik dní později dojít ke slavnostnímu podpisu kontraktu ministrem Martinem Stropnickým. Z toho však sešlo a konečné rozhodnutí o miliardové zakázce bylo odloženo.

Tento neplánovaný posun vyvolává otazníky, protože resort obrany ještě nedávno tvrdil, že zakázka je připravena a podpisu smlouvy nic nebrání. „Smlouva na MADR je oboustranně doladěná, zbývá dokončit pouze náš interní schvalovací proces a v řádu týdnů bude vše hotové a připravené k podpisu,“ prohlašoval mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek počátkem října.

Termín podpisu smlouvy byl odložen už několikrát, údajně kvůli tvrdým vyjednáváním s izraelskou stranou. Ministerstvo obrany se dnes brání, že kontrakt s Izraelci za 2,9 miliardy korun bude uzavřen ještě do konce listopadu, ovšem to už může vládnout kabinet v demisi. Nebývá obvyklé, aby velké obchody uzavírala vláda krátce před ukončením mandátu.

Podpis po volbách je zvěrstvo

Tato situace se nelíbí nejen opozici, ale i koaličním partnerům hnutí ANO, které má resort obrany ve své gesci. Poslanec ČSSD Antonín Seďa považuje záměr uzavřít takto závažnou zakázku až po volbách za „zvěrstvo“. Podle něj je v ní řada otazníků. „Vždyť nešlo o standardní výběrové řízení a cenově nejlepší švédská nabídka byla nakonec odstavená,“ uvedl pro deník Právo.

Poslanec naráží na to, že za dalším odkladem dodávky 3D radarů může být i něco jiného. Jak uvedl letos v únoru týdeník Euro, zakázku provázejí od samého počátku podivné okolnosti. Ministerstvo obrany nedokáže jasně vysvětlit, proč upřednostnilo nabídku za celkovou sumu 5 miliard korun před švédskou technologií za 4,4 miliardy.

„Izraelská nabídka zvítězila, protože nejlépe a nejúplněji splnila veškeré podmínky ministerstva obrany,“ obhajoval tehdy její výběr z prosince loňského roku náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Daniel Koštoval. Potom je však podezřelé, že aktuální posun finálního uzavření kontraktu je neoficiálně zdůvodňován zásadními nedostatky, což se dá po tak vleklých téměř rok trvajících jednáních těžko pochopit.

Nabízí se otázka, zda se kolegium ministerstva obrany v uzavřeném režimu nedozvědělo nové skutečnosti, vyplývající z výroční zprávy Vojenského zpravodajství. V její veřejné verzi, publikované několik dní před jednáním kolegia, je poukázáno na závažnou skutečnost, že zpravodajská služba „získala konkrétní poznatky o ovlivňování významných veřejných zakázek při přípravě a v průběhu výběrových řízení“.

Ovlivňování veřejných zakázek

Jak už to u veřejných verzí výročních zpráv bývá, nejsou zmíněny konkrétní firmy či zakázky, ovšem časový souběh obou dějů je poněkud nápadný. V každém případě jde o zjištění alarmujícího stavu resortu obrany pod vedením Martina Stropnického z hnutí ANO, které slibovalo transparentní řízení resortu bez korupce a cinknutých obchodů.

Ministru Stropnickému se nedobrovolný odklad zakázky na dodávku 3D radarů nehodí. Přes velká slova a plány se mu nepodařilo rozběhnout téměř žádný nový modernizační program. Nevyužil slušného hospodářského růstu a nezvýšil podíl výdajů na obranu z jednoho procenta HDP, přičemž NATO požaduje dvě procenta. Armádní investice jsou za jeho působení až trojnásobně nižší než v době ekonomické krize za předchozí pravicové vlády.

Opakované odklady dodávky 3D radarů přitom nehrají do karet ani skupině Czechoslovak Group (CSG) zbrojního magnáta Jaroslava Strnada, nejvýznamnějšího dodavatele armádní techniky poslední doby. Jeho firma Retia má podle předběžné dohody pro izraelské radary vyrábět anténní technologie, a navíc jí má připadnout dvacetiletá údržba systémů v celkové hodnotě 2,1 miliardy korun.

Skupina CSG si je tak jistá úspěšným uzavřením kontraktu, že už rozběhla přesun části výrobních kapacit z Izraele do České republiky. „Projekt transferu produkční linky na výrobu anténních modulů radarů pokročilou galium-nitridovou technologií pokračuje, experti z obou společností řeší organizační a technické detaily,“ tvrdí mluvčí Strnadovy skupiny Andrej Čírtek.

Další lukrativní zakázka pro CSG

Pokud dojde k uzavření kontraktu, Strnadově impériu spadne do klína další miliardová zakázka. Zejména v posledních třech letech jeho obchody s ministerstvem obrany expandují, a z původně nevýznamného obchodníka se stal klíčový hráč domácího vojenského průmyslu.

Strnadovy firmy dostávají lukrativní armádní zakázky nezřídka bez výběrového řízení. Naposledy vláda rozhodla o dodávce šedesáti obrněných transportérů Titus v celkové hodnotě 9,5 miliardy korun, které společnost Tatra v následujících letech vyrobí s francouzským partnerem Nexter Systems, a připadne jí zhruba polovina této částky.

Jedna ze Strnadových společností Excalibur Army těžila z obchodů s přebytečným vojenským materiálem nevýhodných pro stát, které už několik let vyšetřuje policie. Přesto tato firma dostává další stamiliónové zakázky. Dnes míří k soudu kvůli této věci čtyři bývalí manažeři resortu obrany, z nichž dva v současné době pracují pro Strnadovu skupinu.

Problémy se objevily i kolem exportu Strnadových firem.  Odborně zaměřený americký server Real Clear Defence nedávno zveřejnil zjištění bulharského deníku Trud. Podle nich poskytuje ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí diplomatickou ochranu pro letecké transfery reexportu zbraní do válečných zón. V investigativní reportáži figurovaly i společnosti ze skupiny CSG, Real Trade Praha a MSM Group.

Spolu s dalšími firmami byly zmíněny v souvislosti s rozsáhlým reexportem zbraní přes Ázerbájdžán, které skončily v konfliktních zónách na Blízkém východě. Jedná se o natolik vážná podezření, že se jimi zabývají příslušné zpravodajské služby, jelikož ohrožují kredibilitu České republiky v očích našich spojenců.

CSG těží z výborných vazeb v nejvyšších patrech domácí politiky, čímž se veřejně chlubí. Jedna z firem skupiny, Dako-CZ, se stala největším sponzorem Strany práv občanů blízké prezidentu Miloši Zemanovi, který její produkci propaguje i při svých zahraničních cestách. Strnadův společník v několika firmách Alexej Beljajev, kontroverzní slovenský podnikatel ruského původu, zase veřejně připomíná svoje výborné vazby na Andreje Babiše, se kterým vyrůstal v podniku zahraničního obchodu Petrimex.

Ministr obrany se zřejmě rozhodl svoji nepříliš úspěšnou roli v resortu dohrát v tichosti a veřejně dnes téměř nevystupuje. Zneklidňující informace Vojenského zpravodajství však zasluhují větší pozornost. Nehledě na to, že Martin Stropnický v resortu, který mu zjevně nesedl, končí. Je otázkou, kolik kostlivců ve skříni za sebou zanechá. A kolik z nich je případně spojeno s impériem CSG.

Není zde článek celý?