Trump a Medveděv podlomují dolar. Názor

Co nejvíc zajímalo západní masmédia na pekingských jednáních Dmitrije Medveděva a hlavy Státní rady ČLR Li Kche-čchianga? Ta, počínaje Reuters a konče Newsweek, si všimla a zapamatovala pouze zastřený útok ruského premiéra na hegemonii amerického dolaru.

Pouze jedna fráze o tom, že se světový finanční systém nesmí omezit na dominanci jedné měny, stačila, aby se návštěva ruského premiéra v Pekingu stala středem pozornosti amerického tisku. Je zjevné, že postavení americké měny, kdysi neochvějné, je dnes pro USA bolestivým tématem.

Zvláštní pikantnosti dodává diskusím kolem budoucího postavení dolaru fakt, že Donald Trump zřejmě rozhodl zničit tak zvaný „dolarový vysavač,“ do kterého mnozí američtí experti vkládali velké naděje na zachování globální nadvlády své měny a potlačení rozvojových hospodářství Číny, Ruska, Íránu a dalších zemí. Podstata „dolarového vysavače“ spočívala v rychlém zvýšení úrokové sazby v USA, což mělo vést k prudkému úniku kapitálu z rozvojových trhů do Ameriky, posílit kurs dolaru vůči ostatním měnám, a tedy vyprovokovat měnové krize v takových zemích jako Rusko.

Problémy ale stejně určitě vzniknou. Podle odhadu MMF se může 20 % amerických korporací stát v případě zvýšení dolarových sazeb neschopnými obsluhování svých dlužních závazků, což může způsobit řetězovou reakci defaultů. Žádné hospodářství nedokáže přežít podobný šok a následky tohoto scénáře budou ty nejbídnější.

Na druhou stranu se také nedá pokračovat v dnešní tradici „pumpování“ ekonomiky „čerstvými dolary,“ a nejde jen o riziko vzniku inflačního šoku, ale o to, že taková monetární politika nutí investory, aby vkládali do podniků a společností, jež měly dávno zbankrotovat, odejít z trhu a uvolnit zdroje a podíl na tomto trhu rentabilnějším konkurentům. Kvůli sazbám, jež se pohybují kolem nuly, mohou dokonce ty společnosti, jež nemají a nebudou mít v dohledné budoucnosti zisk, znovu a znovu brát úvěry, vydávat dluhopisy a nadále skupovat na trhu vlastní akcie, čímž uměle zvyšují jejich cenu, a což zase umožňuje vyplácení obrovských bonusů neefektivnímu korporačnímu managementu.

Potrvá-li to dost dlouhou dobu, pak se celá ekonomika přemění na velkou Tesla Motors, společnost, která nedokáže vyrobit nic kromě humbuku a také „čtyřkolového balení pro japonské akumulátory,“ i když toto „balení“ se z nejasných důvodů reklamuje jako hi-tech auto.

Podle výsledků posledního čtvrtletí má Tesla ztráty ve výši 619 milionů dolarů, což je rekordní dokonce pro takovou neefektivní společnost.

Kdyby neexistovala měkká monetární politika Federální rezervy, nedokázaly by takové společnosti jako Tesla již dávno získávat levné financování. Ale kvůli tomu, že Federální rezerva pořád pumpuje do ekonomiky peníze, vzniká situace, kterou agentura Bloomberg popsala takhle: „Honba investorů za dluhopisy dosáhla idiotského rozsahu.“

Jen na první pohled se může zdát, že je to dobře a může trvat donekonečna. Byla by tato situace skutečně dobrá pro hospodářství, neozývaly by se z Federální rezervy a Evropské Centrální banky stále hlasitější řeči o tom, že s touto politikou je třeba skoncovat, protože jinak skončí sama a špatně.

Problém spočívá v tom, že podobné argumenty nedokážou přesvědčit činné politiky, což je dobře vidět z příkladu stejného Trumpa, který dal přednost zachování status quo místo okamžitých bolestivých strukturálních reforem.

Toto rozhodnutí má vážné následky pro světovou finanční strukturu. Podíváme-li se na věci pragmaticky, uvidíme, že dolarový systém stojí na třech „oporách.“ Tyto „opory“ jsou: dominující postavení dolaru v světovém obchodu, atraktivita jeho aktiv a připravenost USA použít sílu proti těm, kdo se pokoušejí dostat se zpod vlivu americké měny, což bylo názorně předvedeno na příkladu Kaddáfího, který se pokusil hodit rukavici ropnému dolaru.

Dominance dolaru v mezinárodních obchodech již byla vystavena útoku z několika stran. Čína, Rusko, Írán, Turecko, Venezuela a další státy jakoby podemílaly tuto „oporu“ dolarového systému a právě tím byla vyvolána bolestínská reakce amerických expertů na čínské pokusy o obchodování s ropou za jüaně a zlato.

Právě tohle vyvolalo zvýšenou pozornost vůči rusko-čínské spolupráci v oblasti mezinárodních plateb, o kterém mluvil v Pekingu Medveděv s Li Kche-čchiangem. Na druhou stranu je Trump nucený volit mezi zvýšením sazby, což podpoří dolar, a zachováním krátkodobé stability americké ekonomiky.

Trump volí stabilitu a tím povzbuzuje investory, aby si hledali atraktivní „nedolarová“ aktiva mimo USA, což vysvětluje zájem západních investorů o dluhopisy čínských společností anebo ruského ministerstva financí. Vypadá to tak, že akce prezidenta USA podkopávají druhou oporu dolarového systému. Zbývá jen poslední bašta: hrozba použití síly nebo „oranžových technologií“ proti zemím, jež tvoří protiamerickou Frondu, ale po syrském krachu USA je pro Američany stále obtížnější zastrašit ostatní svět.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?