Virtuální úspěchy: jak izraelská obranná společnost „překonala“ ruský systém PVO

Izraelská korporace Rafael Advanced Defense Systems Ltd. uveřejnila videonahrávku, kde pomocí počítačové grafiky představila možnosti nejnovějšího systému radiolokačního boje AIR EW Systems, který v současné době vyrábí izraelský obranný průmysl.

Systém dezorientuje PVO protivníka — v této roli vystupují protivzdušné raketové komplexy připomínající ruské S-400 a Pancíř-S.

Protivzdušné rakety vypuštěné proti skupině letadel přitahuje k sobě vlečný kontejner X-Guard, následkem toho rakety ztrácejí směr a stíhačky útočí na civilní infrastrukturu domnělého protivníka. Systém radioelektronického boje AIR EW Systems se v současné době nachází v závěrečné fázi vývoje.

Ochránce nebe

Skutečnost, že právě ruské vzorky protivzdušných raketových komplexů vystupují jako domnělý protivník v reklamních videoklipech zahraničních obranných společností, potvrzuje prvenství ruských projektů, domnívají se odborníci.

„Samozřejmě, v materiálech zaměřených na prosazování své produkce jsou jako potenciální cíle vybírány nejlepší typy zbraní,“ vysvětlil v interview pro RT vedoucí katedry politologie a sociologie Ruské ekonomické univerzity G.V. Plechanova, odborník Asociace vojenských politologů Andrej Koškin. „S-400 je nejlepší systém protivzdušného raketového komplexu na světě. Svědčí o tom i to, že takové země, jako je Turecko a Saúdská Arábie, se snaží je získat, nehledě na nespokojenost Washingtonu nebo NATO.“

Protivzdušný raketový komplex S-400 byl vyprojektován po roce 2000 Vědecko-výrobním podnikem Amaz A.A Raspletina, v roce 2007 byl komplex Triumf přijat do výzbroje OS RF. Je schopný odhalit cíl na vzdálenost až 600 km, S-400 může zasáhnout aerodynamické cíle na vzdálenost až 400 km, balistické — ve vzdálenosti 60 km.

S-400 může plnit úkoly v podmínkách radiového rušení. V roce 2016 noviny Ivestija s odkazem na zdroje na Ministerstvu obrany informovaly o dodávkách speciálních stealth kontejnerů schopných ukrýt protivzdušné komplexy před radiorozvědkou protivníka.

Jediným reálným konkurentem S-400 je dnes americký protivzdušný raketový komplex Patriot. Nicméně v řadě ukazatelů ruský Triumf má náskok před americkým komplexem, domnívají se odborníci.

Politický důraz

V roce 2015 Rusko umístilo protivzdušný raketový komplex Triumf v Sýrii, v oblasti letecké základny Hmeimim. Objevení se S-400 na Blízkém východě nemůže neznepokojovat Izrael, který má dost napjaté vztahy s řadou místních států. Hlavním regionálním protivníkem Tel-Avivu je Islámská republika Írán — v roce 2016 získala S-300. Ačkoliv zatím nejde o dodávky S-400 Teheránu, vyloučit takovou možnost v budoucnosti nelze. Proto otázka odporu proti podobným systémům je mimořádně důležitá pro izraelský obranný průmysl.

Jak řekl bývalý šéf izraelského raketového programu Uzi Rubin, jakýkoliv systém PVO je možné v perspektivě zvládnout.

„K překonání takového systému jsou třeba roky. Nebezpečí pro naše vojenské letectvo pocházející od S-300 a S-400 není nic nového. <…> Čas pracuje pro nás. Jestliže dnes nemáte prostředky, objeví se zítra. Neřešitelné problémy neexistují,“ cituje Rubina newsland.com.

Nicméně ani rozvoj prostředků PVO nestojí na místě. V současné době ruský koncern PVO Almaz-Antej se zabývá výrobou protivzdušného raketového komplexu S-500 Prometheus. Předpokládá se, že nejnovější komplex dokáže bojovat proti nízkým oběžným satelitům a vesmírným zbraním, nadzvukovým raketám s plochou dráhou letu a bezpilotním letadlům.

Počátkem roku 2017 řada internetových médií šířila informaci, že izraelské stíhačky F-35 údajně dokázaly zaútočit na syrské území, aniž by je odhalil protivzdušný raketový komplex Triumf. Zprávy byly šířeny s odkazem na Defense News, ačkoliv nakonec se takové informace na stránkách DF neobjevily. Odborníci vysvětlili, že ve skutečnosti ruští protiletadloví střelci si neberou na mušku izraelské letectvo v SAR vzhledem k platným dohodám a o žádném „průlomu“ v tomto případě se nehovoří.

Zástupce hlavního velitele vojenského letectva RF v letech 2003-2007 pro otázky Sjednoceného systému PVO států Bižev se domnívá, že šíření informací o možnostech překonání S-400 má reklamní cíle — výrobci zbraní by chtěli přesvědčit potenciální klienty o efektivitě své produkce.

„Vzhledem k tomu, že S-400 se vyváží do zahraničí, můžeme předpokládat, že jde o komerční, marketingové triky, které mají snížit hodnotu ruského komplexu,“ vysvětlil odborník.

Ve skutečnosti zahraniční specialisté prostě nemají informace o možnostech S-400: rozhovory o tom, jestli může nějaký systém překonat S-400, nemají žádný smysl, protože se systém zatím nikde neúčastnil reálných bojových akcí, uvádí odborník.

„Všechny rozvědky na světě by chtěly zjistit takticko-technické vlastnosti Triumfu,“ zdůraznil Bižev. „Existují frekvence mírové doby, existují frekvence válečné doby. Nikdo nezapojuje mimo bojové akce válečné frekvence, aby je nezjistila výzvědná letadla jiných zemí.“


Není zde článek celý?