Výbušná povaha. Nejnebezpečnější ruské protitankové miny. Názor

Ve výzbroji armád různých zemí světa jsou nyní desítky modifikací protitankových min, „pravěkými“ dřevěnými bednami s výbušninou počínaje a konče velmi složitými kumulativními komplexy, které ničí techniku úderným jádrem. Sputnik uveřejňuje sbírku nejničivějších a neobvyklých druhů ženijní munice ruské výroby.

Postrach housenkových pásů

Trhavá protitanková mina TM-62M vyvinutá ještě v 1960. letech se stala pramatkou celé rodiny munice, a je až dosud ve výzbroji ruské armády. Rozpláclý kovový kontejner okrouhlého tvaru se smrtící náplní se ukládá do půdy ručně a spustí stlačením rozněcovače. Pro tuto minu existují velmi chytré rozněcovače — nevšimne si například první dvě opěrné kladky tanku a vybouchne až pod třetí.

Kumulativní účinek tato mina nemá, a proto je málo efektivní proti dobře obrněné technice. Je však zcela schopna zničit několik článku housenkové pásu a vážně poškodit opěrné kladky a vahadla. Pokládá se za nejmohutnější sovětskou protipásovou minu — má sílu 7,5 kg TNT.

Magnetická „anomálie“

Jednou z nejmodernějších protitankových min je kumulativní a trhavá TM-89. Kovová „tableta“ o váze 11,5 kilogramu a o průměru 320 milimetrů ničí tank zespoda — proráží jeho dno. Hmotnost výbušniny asi sedm kilogramů. Mina je tak silná, že může prorazit až 200milimetrový válcovaný pancíř. Pro příklad: pancéřový panel na dně amerického tanku M1A2 Abrams v nejvíce chráněném místě má tloušťku pouhých 80 milimetrů. Pro minu TM-89 to je „jako lepenka“.

Originální magnetický rozněcovač citlivě reaguje na elektromagnetické poruchy a při přiblížení masivního kovového objektu minu spustí. Výrazová prachová nálož odhodí stranou rozněcovač se zeminou, spustí se prostřední rozněcovač a exploduje hlavní bojová nálož. Vzniklý kumulativní proud prorazí dno tanku a zničí tank spolu s posádkou.

Když ale tank najede na minu pásem a stlačí rozněcovač, exploduje mina jako obyčejná trhavá. Korbu tanku taková exploze sice neprorazí, ale určitě zničí pás a tank znehybní.

Úder z křídla

Sovětská mina TM-83 se podstatně liší od ostatních svou neobvyklou konstrukcí a principem působení. Udeří nikoli do dna, ale do boku tanku, kde je pancéřová ochrana slabší. Pokládá se na trasách mechanizovaných kolon nepřítele, na krajnici, a maskuje se. Představuje kovový válec 455krát 377 milimetrů, který připomíná armádní světlomet.

Kontakt s cílem navazuje mina pomocí dvou snímačů — seizmického, který zachytí chvění půdy pod těžkou obrněnou technikou, a infračerveného. Ten druhý se skládá ze zářiče infračerveného pásma, přijímače a zrcadla, které se montuje na protější straně cesty. Jestliže seizmický snímač jenom identifikuje cíl podle hmotnosti a „odjistí pojistku“, pak přerušení jedoucím tankem neviditelných paprsků spojí elektrický obvod rozněcovače a vyvolá okamžitou explozi. TM-83 se dá odpálit také pomocí dálkového ovládače z úkrytu.

Minové krupobití

Ve válce se stává tak, že nepřátelské tanky jedou nepřetržitou lavinou, a čas na instalaci silných a složitých min není. V tomto případě stojí úkol ne tak zničit, jako spíše pozastavit tuto pancéřovou lavinu, nedovolit jí, aby pronikla do týlu a zničila strategické objekty. Právě pro podobné případy byly vyvinuty sovětské protipásové polyetylénové miny PTM-1.

I když jejich síla je poměrně malá, jde nikoli o kvalitu, ale kvantitu. Kazetovými minami se dá rychle „zasít“ obrovské plochy a zabrzdit nepřátelskou ofenzívu. Výbuchy PTM-1 poškozují tankové pásy, na jejich opravy v polních podmínkách bude nepřítel potřebovat čas. Kromě toho jsou znehybněné tanky výbornými terči pro dělostřelectvo a letectvo.

Je několik způsobů minování pomocí PTM-1, a všechny jsou dálkové.

PTM-1 funguje dost jednoduše. Přibližně minutu po dopadu se zařízení o váze 1,5 kg odjistí a „čeká“. Rozněcovač vybouchne stlačením měkkého polyetylénového obalu a spustí hlavní nálož, která vyrazí jeden nebo dva články pásu. To zpravidla stačí, aby se tank „zul“ a zastavil se.

Kazetová protidnová

Shodný účel a způsoby minování má také protitanková kumulativní a trhavá mina PTM-3. Jenomže ta „trojka“ váží už pět kilogramů, je zabalena do ocelového pláště a vybavena nekontaktním rozněcovačem. Kovový hranolek s kumulativními vyhloubeními na bocích je velmi nebezpečný jak pro pásy, tak i pro korbu bojového stroje.

Raketomet Smerč může jednou salvou z 12 střel rozsypat 300 kusů této munice na vzdálenost přes 100 kilometrů. Když se ocitne tank nad minou, zareaguje magnetický snímač, a rozněcovač spustí hlavní bojovou nálož. Snímač reaguje nejen na techniku, ale také na vojáka se samopalem nebo jiným kovovým předmětem.

Mina PTM-3 „koná službu“ v bojové poloze 8 až 24 hodin, a poté se automaticky zlikviduje. Zajímavé je, že jí není možno odstranit ani zneškodnit.


Není zde článek celý?