Západ dál ztrácí půdu pod nohama. Většina zemí světa už neposlechla a hlasování o Rusku a Íránu nepodpořila

Jak „euroatlantické společenství“ s jeho satelity ztrácí respekt a pozice ve světě, ukazují výsledky hlasování Valného shromáždění OSN ze 14. listopadu. Hlasovalo se o dvou rezolucích o údajném „porušování lidských práv“ v Íránu a o tomtéž v případě Ruska na Krymu.

„Samy o sobě tyto rezoluce nemají žádnou závaznou sílu, a proto jim nikdo nevěnuje zvláštní pozornost. Ale jsou zajímavé z hlediska toho, jak o těchto otázkách hlasují jednotlivé státy. Dobře se zde projevují všechny zjevné i skryté aliance a dohody,“ všímá si blogger Jurij Ljamin.

Ačkoliv se hlasování týkalo dvou odlišných zemí, mělo podobný výsledek s cílem diskreditovat jak Rusko, tak Írán.
Přestože mají obě tyto země některé rozdílné regionální zájmy, mají také mnoho společného: jedná se o velké, lidnaté a regionálně i globálně významné země s nezměrným přírodním bohatstvím, které dlouhodobě odpírají zpřístupnit Západu za jeho podmínek. V současné době Rusko a Írán pojí také politická a vojenská podpora Syrské arabské republiky.
„Celkově je možno postřehnout, že výsledky hlasování k rezolucím k Íránu i Krymu jsou si velmi blízké. Jsou zde samozřejmě rozdíly v pozicích některých zemí, ale jádro tvoří jedny a tytéž země,“ pokračuje Ljamin.
Pro odsouzení Ruska i Íránu hlasovaly prakticky všechny země NATO a EU včetně ČR a také Maďarska či Řecka, jejichž premiéři bývají vykreslováni jako „Putinovi skrytí spojenci“. Pokud jde o Turecko, to v případě protiíránské rezoluce nehlasovalo, zatímco protiruskou podpořilo.
Naopak Rusko i Írán svým jasně vyjádřeným nesouhlasem podpořily Čína, Indie, Arménie, Bělorusko, Bolívie, Burundi, Kambodža, Kuba, KLDR, Eritrea, Kazachstán, Kyrgyzstán, Myanmar, Nikaragua, Jižní Afrika, Sýrie, Uganda, Uzbekistán, Venezuela a Zimbabwe.
Schválení rezolucí nepodpořily i desítky dalších zemí, které se při hlasování zdržely nebo se jej v daný moment nezúčastnily.

Také další výsledky vypovídají o současné mezinárodněpolitické situaci ve světě. Proti „krymské“ rezoluci hlasovalo Srbsko a zdržením se při hlasování ji nepodpořily ani dosud „prozápadní“ Jižní Korea, Singapur či Sjednocené arabské emiráty.
K odsouzení Íránu se zase nepřipojil Katar, který v posledních měsících radikálně změnil své pozice v blízkovýchodních sporech.
Ironií – nikoliv však překvapivou – je, že odsouzení „porušování lidských práv“ v Íránu i na Krymu podpořila wahhábistická Saúdská Arábie.
Pokud mohou obě rezoluce odrážet vztah jednotlivých zemí světa k Západu, pak hlasování dopadlo pro „euroatlantické společenství“ fiaskem: zatímco rezoluci proti Rusku nakonec podpořilo jen 71 ze 173 hlasujících zemí, v případě protiíránské rezoluce to bylo 83 ze 181 hlasujících zemí.
Hlasování o návrhu protiíránské rezoluce:

Hlasování o návrhu protiruské rezoluce:

Geo, Eurasia24.cz

loading…

Není zde článek celý?