Začíná rok tajemné osmičky. Vítejte v roce 100. výročí moderního českého státu

Prezident T.G. Masaryk | FOTO: archiv F24

Osmička na konci letopočtu může znamenat velký předěl. Většina těchto historických předělů byla smutná, ale některé osmičkové roky znamenaly v české historii i úspěch a velkou naději.

V roce 1348 se Karel IV. rozhodl vytvořit z Prahy město evropského významu. Rezidence císaře Svaté říše římské se rozrostla do nebývalé velikosti, krásy a významu a císař také založil univerzitu. Z těchto státnických aktů máme užitek až do dnešních dnů.

V roce 1618 se čeští šlechtici rozhodli na základě náboženského nesouladu vzbouřit proti habsburskému císaři, ale svoji při o dva roky později hořce prohráli. Od té doby se v Čechách datuje jistý komplex opanované provincie, který nás pronásleduje dodnes.

V roce 1648 se Češi dokázali vlastními silami zbavit švédských nájezdníků. Podobně jako o tři roky před tím Brňané, dokázali v tomto roce Pražané ubránit většinu Prahy před švédskou armádou. Jejich hrdinský výkon připomínal až do roku 1918 na Staroměstském náměstí Mariánský sloup, omylem vydávaný za symbol potupy z roku 1620.

V roce 1848 získaly na krátký čas země habsburského mocnářství svoji první moderní ústavu a v tomto roce se proměnilo obrozenecké snažení Čechů v politické hnutí se státoprávním programem. Je to už 170 let.

V roce 1918 zažili Češi po kruté válce a zhroucení Rakouska-Uherska ohromný úspěch – založení Československé republiky. Byla to chvíle velkých nadějí. 28. října oslavíme plných 100 let od tohoto světlého okamžiku naší státnosti.

V roce 1938 Češi o veškeré naděje přišli. Agresor v podobě nacistického Německa rozbil československý stát, aby jeho trosku následující rok pozřel celý. Letos si připomeneme 80. výročí této tragické události.

V roce 1948 Češi upadli po komunistickém puči do diktatury. Následoval útlak, státní krádeže soukromého majetku, zavírání a popravy. Brzy, 25. února nás čeká jedno z našich nejsmutnějších výročí. Je to 70 let. Dnešní sedmdesátníci prožili většinu života v nesvobodě.

V roce 1968 se čeští komunisté pokusili zbavit sovětského poručíkování a chtěli se vydat cestou liberálnějšího socialismu. Pak ale přišla katastrofa a půlmilionová sovětská armáda české naděje zcela převálcovala. Následovaly roky marasmu a morální devastace společnosti. 21. srpna si připomeneme 50 let od sovětské okupace.

Svoboda by se mohla vrátit již v roce 1988, jako se to prakticky stalo v sousedním Polsku. Československý komunistický režim byl však neobyčejně rigidní a zkrachoval až o rok později v roce 1989.

Jistě, každý osmičkový rok nebyl osudovým předělem. Přesto ale máme v Česku tradici takovému roku přikládat zvláštní význam.

Jistou osudovost roku 2018 můžeme předpokládat už proto, že se česká společnost ocitla na nové křižovatce mezi tradiční demokracií a jakýmsi novým, zjevně autoritativním systémem, po němž horuje část obyvatelstva, která nemá historickou paměť anebo se otevřeně hlásí k předlistopadovému období diktatury.

V tomto roce bude záležet na každém, kdo chce žít ve svobodné zemi. Nesmíme se vzdávat a je třeba pracovat na tom, aby se v této zemi dalo žít a dýchat. Aby tu mohli žít lidé s kritickým myšlením, kteří věří v masarykovské ideály.

Naději máme. Tkví v nás samotných.

Není zde článek celý?