Agrofert v pohotovosti. Babiš útočí na OLAF a rozhodl se kauzu vysedět

Nový rok nezačal pro Babišovo impérium nejlépe. Zpráva OLAF se dostává do popředí zájmu o to více, oč vehementněji se ji snaží české úřady zatajit a bagatelizovat. Agrofert kolem sebe vytváří kruhovou obranu a premiér, který útočí na OLAF a vyšetřovatele, se rozhodl kauzu vysedět. Jak dlouho mu to bude procházet?

Jednobarevná vláda Agrofertu bez důvěry sice stihla provést první vlnu čistek, ale nestačila ještě hlouběji zapustit kořeny ve státní správě. To je pro ni nepříjemná situace, protože kauza Čapí hnízdo se vyvíjí jako nestravitelnější sousto, než se původně zdálo. Za všechno může zpráva OLAF, která nečekaně rozčeřila předvánoční atmosféru, a stále kulminuje.

Pokus s Komárkem selhal 

Původní strategie byla zjevná. Znevěrohodnit vyšetřovatele Čapího hnízda jako člověka napojeného na mafii, dosáhnout tak svého nevydání a současně zajistit vládní podporu tlakem na ostatní, že buď ji poskytnou, k čemuž prezident Zeman svým bianko šekem slíbil oba své pokusy, nebo budou předčasné volby. V nich by Babiš usiloval o posílení role mučedníka, kterému zkorumpovaný matrix brání budovat lepší zítřky.

Impérium Agrofertu nelenilo, což se už v prosinci projevilo u soudu s bývalým detektivem ÚOOZ Jiřím Komárkem. Současný zaměstnanec finanční správy, kde mu exministr financí umožnil azyl, byl prvoinstančně odsouzen kvůli zveřejnění nepravdivé informace očerňující policejního prezidenta. To mu nijak nebránilo během soudního líčení očerňovat dál, když citoval odposlech ze Šlachtovy kauzy Beretta, údajně propojující vyšetřovatele Nevtípila s pražskými lobbisty.

Žádný důkaz ovlivňování kauzy nepředložil a nepotvrdili ho ani dozoroví státní zástupci. Účelu však mělo být dosaženo tím, že se podobně jako v případě policejního prezidenta vypustí do mediálního oběhu spekulace, která bude žít svým životem.

Tah s Komárkem však příliš nevyšel. Rozehrály jej pouze předem připravené Lidové noviny a Mladá fronta DNES, a nikdo další se nepřidal. Spíše vzniká otázka, kdy poprvé se k této informaci dostal Andrej Babiš, hovořící o tomto údajném propojení opakovaně. Řada indicií nasvědčuje tomu, že měl zdroje v ÚOOZ dlouhodobě, což prokázaly i nahrávky s bývalým novinářem Mladé fronty DNES Markem Přibilem.

Útoky na OLAF 

Zpráva OLAF však konstrukci kauzy jakožto díla mafie nabourává, proto nastupuje další fáze, zpochybnění samotného Evropského úřadu pro boj proti podvodům. Agrofert začal s preventivní dehonestací už v  době, kdy kauza Čapí hnízdo poprvé eskalovala ve veřejném prostoru.

Lidové noviny (20. 4. 2016) přinesly pozoruhodnou konspirační teorii, že vyšetřování Čapího hnízda na evropské úrovni je pouhou součástí boje mezi bývalým ředitelem OLAF Giovannim Kesslerem a předsedkyní Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Ingeborg Grässleovou, která prý tlačila na jeho odchod.

V té době Babiš tvrdil, že Grässleová „evidentně nemá ráda Českou republiku“. Prý proto, že tam chodí čeští donašeči, kteří jí nosí anonymní lživé informace. Odhlédněme od slovního výraziva, kdy donašečství je model chování, který předsedovi hnutí ANO nijak nevadí v jiných případech, například v jím nastavené státní represi proti malým podnikatelům.

Grässleová jeho výpady odmítla. „Nemám proti němu vůbec nic, osobní útoky mě mrzí. A je naprostý omyl, že Českou republiku nemám ráda,“ reagovala s tím, že je zbytečné hledat zástupné důvody, umožňující zamlžit podstatu věci. „Jde o to, že z pohledu daňových poplatníků i výboru pro rozpočtovou kontrolu má země vážný problém,“ dodala tehdy s tím, že v České republice je situace nejzávažnější.

Čapí hnízdo obětí politického boje? 

Babišův deník tehdy avizoval, že si z důvodu „politického boje“ nelze od vyšetřování OLAF příliš slibovat. Grässleová podle něj měla velký podíl na tom, že Kessler krátce předtím přišel o imunitu, jelikož je podezřelý, že zmanipuloval vyšetřování někdejšího eurokomisaře Johna Dalliho.

„Rozhodnutí, že OLAF prověří, jestli se Babišovo impérium Agrofert dopustilo etického prohřešku, nebo podvodu, je do velké míry politické. Kessler potřebuje, aby ho Grässleová přestala ostřelovat. Tím, že nasadí síly na Babiše, jehož střet zájmů europoslankyni nesmírně zajímá, může Kessler zchladit výzvy ke svému odchodu z čela evropské agentury,“ psaly Lidové noviny. OLAF zkrátka potřebuje prokázat, že funguje dobře a nezávisle.

Odnést to má chudák Babiš, chtělo by se dodat. Nikdo by nepomyslil, že kauza Čapí hnízdo, kterou samy Lidové noviny na jiném místě označují za „pseudokauzičku“ a v evropském kontextu za „drobné“, má takový nadnárodní přesah, aby mávala evropskou politikou.

V jedné věci však deník pravdu měl, když avizoval, že vzhledem k obvyklým délkám projednávání kauz může OLAF vyřknout ortel až po sněmovních volbách. To se skutečně stalo, jenže mezitím Kessler rezignoval a nahradil ho nový ředitel, který se musel se zprávou k Čapímu hnízdu ztotožnit.

Podezřelý klid v Babišově tisku 

Dnes jsou Lidové noviny a Mladá fronta DNES velmi zdrženlivé. Kdyby zpráva OLAF nepřinesla závažné problémy, jistě by jako první o jejím výsledku referovaly na titulních stranách. Agrofert a současný vlastník Čapího hnízda IMOBA se naproti tomu povinně vůči zprávě důrazně ohrazují.

O fantasknosti fake news vypouštěných Lidovými novinami svědčí skutečnost, že Kessler skutečně musel odstoupit a odeslání zprávy se zdrželo právě střídáním stráží ve vedení úřadu. Proto je neuvěřitelné, když dnes Babiš a jeho lidé zprávu OLAF z týchž důvodů napadají.

„Zpráva OLAF pana Giovanniho Kesslera, který lítá v korupční aféře za 1,5 miliardy korun, který byl obviněn bruselským státním zástupcem, který ho zbavil imunity, mě nezajímá,“ opakoval několikrát Jaroslav Faltýnek v Událostech, komentářích, vzhledem k výše uvedenému poněkud nelogicky. Podobně útočí i Andrej Babiš.

Korunu všemu zatím nasadila ministryně financí Alena Schillerová, která zveřejnila tři odstavce z padesátistránkové zprávy OLAF s mnoha přílohami s tím, že zbytek by mohl ohrozit vyšetřování. To tedy musí být obrovský průšvih.

Hra o čas 

Čím více se budou výsledky šetření OLAF utajovat a shazovat, tím větší pozornost pochopitelně vyvolávají. Velmi smutnou roli v této věci sehrává Nejvyšší státní zastupitelství Pavla Zemana, který nedoporučil zveřejnění zprávy a současně protismyslně tvrdí, že se její význam přeceňuje. Neexistuje však silnější veřejný zájem, než si ověřit, zda neexistují vážné pochybnosti kolem premiéra, který chce předstoupit před sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry jeho vládě.

Andrej Babiš se rozhodl pokračovat ve své strategii kauzu zásadně odmítat a vysedět. Přitom jen hraje o čas. Tak snadné to ale nebude, stala si už i předmětem prezidentské kampaně. Ke zveřejnění zprávy vyzývají všichni prezidentští kandidáti, dokonce včetně Miloše Zemana. Troufne si někdo v takové situaci nehlasovat pro vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání?

Není zde článek celý?