Drahošovi se podařilo vytvořit nebývale širokou protizemanovskou koalici

Jiří Drahoš se svojí ženou, s Michalem Horáčkem, Marií Rottrovou a s dalšími na pódiu při nedělním mítinku v Brně. | FOTO: ČTK

Miloš Zeman to má jako prezident České republiky opravdu nahnuté a dnešek, sobota 27. ledna 2018, ukáže, nakolik je Zeman skutečně populární u chimérických „dolních deseti milionů“.

Šance Jiřího Drahoše dosáhnout na volební většinu jsou o poznání vyšší, než měl před pěti lety Zemanův protikandidát Karel Schwarzenberg. Schwarzenberga tehdy nepodporovala ani ODS a ani ČSSD, tehdy stále nejsilnější politické strany.

Naproti tomu Jiří Drahoš se těší podpoře z celé demokratické části politického spektra. Podpořil ho kongres ODS, výrazná část krajských organizací ČSSD, má jasnou podporu Pirátů, TOP 09, Starostů a nezávislých i Lidovců.

Zemana sice podpořila aktuálně nejsilnější česká strana – hnutí ANO Andreje Babiše, ale tato podpora má trapnou dohru ve vzpouře Babišových europoslanců, kteří v Bruselu pociťují, jaká je to ostuda zastupovat zemi, v jejímž čele stojí Miloš Zeman. Europoslanec ANO Petr Ježek se dokonce na protest proti podpoře Zemana s Babišovým hnutím rozešel.

Proti Zemanovi však především v prvním kole hlasovalo zhruba na 300 tisíc říjnových voličů hnutí ANO a lze jen těžko očekávat, že by je všechny Babiš přesvědčil. A to i proto, že se ve skutečnosti o to až tolik nesnažil. Pozorovatelé se shodují v tom, že prezidentské volby vnesly mezi Babiše a Zemana značné ochladnutí, neboť Babiš po nepřesvědčivém Zemanově výsledku v prvním kole začal lavírovat a kritizovat Zemanův výběr spolupracovníků.

Zemana opakovaně kritizují jeho někdejší spojenci z řad levice, kupříkladu předseda Senátu Milan Štěch, který tradičně reprezentuje mentalitu vedení českých odborů nebo předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Ten zase dal jasně najevo svůj nesouhlas se Zemanovými kreativními výklady ústavy.

Jiří Drahoš má silnou podporu v církvích. Jasnou podporu mu vyjádřilo několik biskupů, kupříkladu Tomáš Holub a František Radkovský, a také představitelé řeholních řádů. Konzervativní olomoucký arcibiskup Jan Graubner se ostře postavil proti okrajové skupince ultrakonzervativců, kteří se snažili mezi moravskými katolíky šířit hanopisy na Jiřího Drahoše.

Profesora Drahoše podporují především velká města, středostavovské obyvatelstvo a ekonomicky aktivnější lidé. Zeman se těší silné podpoře na venkově a zejména mezi voliči KSČM a antievropskou stranou SPD Tomia Okamury. Jeho volební baštu tvoří Sudety a patřila by k nim i severní Morava, kdyby tam neměl Jiří Drahoš svůj ostrůvek podpory v kraji svého rodiště u Třince.

V posledních letech rozhodovalo o výsledku voleb české a moravské maloměsto spolu s tisíci izolovanými obcemi. Statistická převaha obyvatelstva z menších sídel dovedla českou politiku k silné dávce populismu a antizápadních resentimentů, jež připomínají období reálného socialismu. Takový stav může změnit jedině kandidát, který nebude tak úzce svázán s liberální společností v Praze a v dalších velkých městech, jako byl před pěti lety Karel Schwarzenbwerg. Proto je pro výsledek Jiřího Drahoše důležité, jak se podaří překonat dosavadní rozdělení české společnosti. Vzhledem k upřímné a silné podpoře Drahošových protikandidátů z prvního kola je tato šance opravdu velká. Zejména Michal Horáček a Marek Hilšer v tomto ohledu odvedli velkou práci a jejich přístup je obdivuhodný. K jasné podpoře se odhodlal i Pavel Fischer, na němž bylo asi nejvíce vidět zklamání z prvního kola volby. Tím lépe, že tuto emoci dokázal překonat.

Vedle schopností Jiřího Drahoše spojovat nejrůznější proudy a vrstvy v české společnosti je tu ještě jeden a zjevně ten nejpádnější důvod, proč by dnešní den mohl skončit Drahošovým vítězstvím: Širokou protizemanovskou koalici se totiž podařilo vytvořit především Miloši Zemanovi. On je se svojí smutnou prezidentskou historií tím klíčovým argumentem, proč volit Jiřího Drahoše. Shoda, že Česká republika akutně potřebuje změnu, je opravdu značná.

Pavel Safr Twitter Banner

Není zde článek celý?