Jaroslav Kmenta: Jakou cenu má abolice?

S trochou nadsázky volám: Vraťte do služby plukovníka Roberta Šlachtu. Pokud by totiž teď specializovaný policejní útvar odposlouchával někoho z okolí premiéra Andreje Babiše či prezidenta Miloše Zemana, měl by ÚOOZ (nyní NCOZ) úplné žně. Luxusní kabelky či politické trafiky pro poslance ODS z dob vlády Petra Nečase by přitom bledly závistí.

Vše důležité, co se teď odehrává v zákulisí vysoké politiky, se točí kolem kauzy Čapí hnízdo. A jsem přesvědčen, že mezi Strakovou akademií a Hradem v těchto dnech kvůli tomu „poletuje“ spousta politických podnikatelů a kupčí jako o život. Protože i politika je byznys.

Zboží, o které by v tomto obchodu mohlo jít, se jmenuje abolice čili prezidentovo rozhodnutí o nepřípustnosti trestního stíhání.

Andrej Babiš stojí před nejtěžší volbou svého života. Má se oddat justici, aby se případ padesátimilionového dotačního podvodu řešil podle nashromážděných důkazů u soudu? (K tomu po pátku otevřelo cestu rozhodnutí sněmovny, která Babiše a jeho pravou rukou Jaroslava Faltýnka vydala ke stíhání.) Nebo má svůj osud svěřit do rukou prezidenta a jeho poradců a vyžebrat si u nich abolici?

Ta otázka totiž stále visí ve vzduchu, ačkoli oba aktéři již dříve milost v jakékoli podobě v kauze Čapí hnízdo odmítli. Jenže matematika je neúprosná. Jedině abolice může vyřešit všechny Babišovy problémy a nastolit klid jak v politice, tak i u něj doma v rodině.

Potřebnou pohodu by Babiš neměl, ani kdyby nebyl vydán sněmovnou ke stíhání. Sice by z kauzy vyklouzl a spolu s ním ještě šéf poslanců ANO 2011 Jaroslav Faltýnek. Ale co ostatní? Hlavně Babišova žena Monika, její bratr Martin Herodes a také – nezapomínejme – obě Babišovy dospělé děti? Ti všichni – plus čtyři další pracovníci z koncernu Agrofert – jsou v kauze Čapího hnízda stíháni za účastenství na dotačním podvodu.

Kdyby Babiš s Faltýnkem získali ve sněmovně imunitu, prošli by si na rozdíl od nich peklem s nejasným koncem všichni ostatní podezřelí – včetně Babišovy manželky a dětí.

Podle informací Seznam Zprávy měla policie dosud problém vyslechnout obě Babišovy děti. Odvolávaly se prý na nespecifikované zdravotní problémy. V zákulisí se mluví o depresích. Babišova manželka Monika zase – jak vyšlo najevo minulý týden – ležela v nemocnici s potížemi se slinivkou. Policisté tak mají podezření, že Babišova rodina se chce vyhýbat výslechům a konfrontacím.

Proč to ale zmiňuji: Z toho všeho je patrné, že Babiš má v kauze Čapí hnízdo nejen politické, ale také osobní a přímo rodinné problémy.

Je otázka, nakolik ho to oslabuje. Jak může plnohodnotně vykonávat tak náročnou a zodpovědnou funkci premiéra, když musí řešit s armádou právníků své soukromé potíže – své stíhání a stíhání čtyř rodinných příslušníků?

Za normálních okolností a při obvyklém fungování demokratických principů by takovou situaci nepřipustila v prvé řadě jeho vlastní strana. Protože by se – ve standardní politické straně – vzedmula vlna kritiky a stranická základna by dotlačila svého šéfa k dočasné rezignaci.

„Až si vyřešíš Čapí hnízdo, můžeš se vrátit a být premiér,“ mělo by – za normálních okolností – zaznít od Babišových spolustraníků. Pokud by se ovšem strana ANO 2011 nechovala v této věci jako sekta, která odezírá z úst svého předsedy. Strana Andreje Babiše není schopna ani minimální sebereflexe, natož odvahy přeříznout pupeční šňůru od svého stvořitele.

V politice tak vzniká napjatá atmosféra, nejistota, neklid a chaos. Vláda plnohodnotně nevládne. Jen si na to hraje. Babiš pak připomíná postřeleného divočáka, který kulhá a utíká ode zdi ke zdi. Jako premiér (bez důvěry) v tom evidentně plave a v křeči a pod tlakem pak nechává dojít situaci tak daleko, že je odkázán na pomoc svého skomírajícího dinosaura Miloše Zemana.

Ten už ale není schopen sám bez pomoci svého okolí nikam dojít, natož aby měl pod kontrolou úřad prezidenta jako takový. A vše nechává na svých poradcích. Prim v zákulisí Hradu tak hrají dva klíčoví spolupracovníci: šéfporadce Martin Nejedlý a kancléř Vratislav Mynář.

A teď se dostávám k tomu, co jsem naznačoval na samém začátku textu. Kdyby teď někdo aktivity těchto „hradních pánů“ monitoroval, jsem přesvědčen, že by se možná dočkal nebývalého skandálu.

Z modelu podobných kauz a krizových situací v minulosti usuzuji, že je možné, že se tu za zavřenými dveřmi kupčí s politickým vlivem, ne-li přímo s abolicí.

Pojďme si shrnout, co se tu poslední dva týdny odehrálo.

Ve čtvrtek 11. ledna 2018, den před zahájením prvního kola prezidentských voleb, vystoupil Andrej Babiš na tiskové konferenci a oznámil, že on sám bude volit Miloše Zemana. Avšak zdůraznil, že se jedná jen o jeho názor, nikoli o postoj hnutí ANO 2011.

Přestože Babiš tvrdil, že prezident Zeman má svou hrdost a nikdy by ho o podporu nepožádal, šéf strany ANO 2011 přiznal, že ho hradní kancléř Vratislav Mynář požádal o schůzku a on se s ním setkal. „Přišel i s kolegou, který nebyl avizován,“ řekl Babiš 11. ledna 2018. Později se ukázalo, že tím druhým mužem z Hradu byl kontroverzní poradce Martin Nejedlý. „Ale nemělo to žádný vliv na moje rozhodování,“ dušoval se krátce před prvním kolem prezidentských voleb Babiš.

Ta schůzka se Zemanovými spolupracovníky je ale zřejmě nejdůležitější detail a taky klíč k pochopení celé situace. Babiš totiž přišel z této schůzky podle mých zdrojů rozčarovaný. „Jako by se v něm vařila krev. Byl z té schůzky s Mynářem a Nejedlým hodně rozladěný,“ řekl mi zdroj z Babišova okolí.

O čem přesně byla schůzka Babiše s Mynářem a Nejedlým? Proč se vlastně scházeli? Jaká byla agenda? Nad tím je hustá mlha. Aktéři nechtějí schůzku rozebírat.

Pojďme tedy dál.

Jaroslav Kmenta

Není zde článek celý?