K otázce ukrajinských migrantů v Česku: komplikace a výhody

V Česku žije asi půl milionu cizinců, přičemž největší podíl z nich připadá na přistěhovalce z Ukrajiny (skoro čtvrtina). Za hlavní důvod k migraci do Česka jsou často považovány lepší životní podmínky a vyšší platy ve srovnání se svou vlastí. Jako každý jev má přestěhování ukrajinských pracovníků do České republiky své výhody a nevýhody.

V českých mediích se dá najít hodně zpráv o tom, nakolik je výhodná migrace Ukrajinců do Česka. V České republice je v současné době nízká míra nezaměstnanosti, podnikatelé často nemohou najít dost pracovních sil pro své firmy a proto zahraniční pracovníky jen vítají.

Předsedkyně ČMOS pohostinství, hotelů a cestovního ruchu Dagmar Gavlasová uvedla pro Sputnik, že zahraniční pracovníci zastávají pozice, o něž se samotní Češi neucházejí, což znamená, že přistěhovalci nevytvářejí konkurenci na trhu práce pro místní obyvatele. „Ve firmách již řadu let pracuje mnoho zahraničních zaměstnanců, mj. pocházejících z Ukrajiny. Tito zaměstnanci zpravidla zastávají takové pracovní pozice, které nevyžadují vysokou kvalifikaci — jedná se o zaměstnance housekeepingu, úklidu nebo pomocné síly při přípravě jídel. V tomto případě nelze hovořit o významné konkurenci pro české občany na trhu práce, neboť zaměstnanci, i na tyto pracovní pozice, se získávají poměrně složitě. V jiných odvětvích může být situace jiná, ale to nemohu posoudit“, řekla Gavlasová.

Zdá se, že migrace z Ukrajiny do Česka má jen plusy. Ale je to ve skutečnosti tak?

Často je opomíjen problém nelegálního zaměstnání migrantů. Během posledních dvou let vzrostla kvóta, stanovená českou vládou pro přijímání žádostí Ukrajinců, ze 170 na 1 000 měsíčně. Počet přijíždějících Ukrajinců pravděpodobně převyšuje stanovené normy, což právě vede k problému nelegálního zaměstnání. Existenci problému potvrdila i paní Gavlasová: „Problém nelegálního zaměstnávání migrantů tu již mnoho let existuje. Aby došlo k jeho eliminaci, byla přijata novela zákona o zaměstnanosti v oblasti zprostředkování zaměstnání agenturami práce vzhledem k tomu, že se opakovaly problémy v souvislosti s činností některých agentur práce nebo subjektů, které sice zprostředkování zaměstnání provádějí, ale nemají příslušná povolení ke zprostředkování zaměstnání“.

Další bod se týče ne zcela legálně zaměstnaných. Vzpomeňme si tady nedávnou kauzu obchodu Rohlík.cz., kde pracovali Ukrajinci „na základě“ polských víz. Podle českých kriminalistů právě Ukrajinci se snaží v Česku stále častěji pracovat načerno pomocí falešných občanek (třeba rumunského původu nebo i padělaných v České republice).

Mimo jiné existuje názor, že v některých sférách Ukrajinci u místních obyvatel pracovní místa odebírají. Dochází k tomu kvůli tomu, že Ukrajinci jsou připraveni pracovat šest dní v týdnu po dvanácti hodinách. Navíc jim stačí i nižší plat.

Další otázkou je problém integrace ukrajinských migrantů do pracovního a běžného života navzdory příbuznosti slovanských jazyků. Paní Gavlasová zdůrazňuje problém adaptace ukrajinských pracovníků ve svém oboru. „Problémy s adaptací ukrajinských pracovníků v našem oboru skutečně existují. Ukrajinští zaměstnanci se velmi často na pracovištích střídají, rotují mezi různými uživateli a pro kmenové zaměstnance je velmi komplikované opětovně nové pracovníky zapracovávat, je to pro ně časově náročné, mají problémy i s jazykovou bariérou a někdy jsou tito zahraniční pracovníci pro výkon dané pracovní pozice nezpůsobilí“, uzavřela Gavlasová.

V této souvislosti je zapotřebí se zamyslet nad názory těch, kteří nejsou zastáncem politiky podpory zaměstnanců ze zahraničí. Podle makroekonomického analytika České spořitelny Michala Skořepy, když jde o úkol uspokojení objednávek, lepším řešením než dovoz spousty pracovníků z ciziny jsou vyšší mzdy společně s větším tempem automatizace českého průmyslu.

Téma, spojené s nejpočetnější skupinou migrantů v České republice, asi zůstane diskutabilním i nadále. Není pochyb o tom, že každý člověk má právo na hledání lepších možností pro své uplatnění, včetně opcí v cizí zemi. Když ale vzniká otázka, jestli to není na úkor místních obyvatel a není to v souladu s legislativou přijímacího státu, problém, týkající se rizika sociálního napětí, zaujme dominantní postavení.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?